1Než pracujeme (s Bohem) dále a napomínáme vás, abyste nepřijali Boží milost nadarmo.
2Praví totiž: V milostivé době jsem tě vyslyšel a v den spásy jsem ti pomohl. Hle, nyní je doba vpravdě milostivá, hle, nyní je den spásy.
3Nikomu v 'ničem nedáváme pohoršení, aby nepadla hana na službu,
4ale ve všem se osvědčujeme jako Boží služebníci: v mnohé trpělivosti, v souženích, v tísních, v úzkostech,
5v ranách, v žalářích, v nepokojích, v námahách, v bdění, v postech;
6v čistotě, v poznání, ve shovívavosti, v dobrotě; v Duchu svatém, v upřímné lásce;
7ve slově pravdy, v Boží moci; zbraní spravedlnosti v pravici i v levici;
8poctou i potupou, špatnou i dobrou pověstí; jako svůdcové, a přece pravdiví,
9jako (bychom byli) neznámi, a přece (jsme) známí, jako blízcí smrti, a hle, žijeme, jako trestaní, a přece nejsme popravováni,
10jako smutní, a přece se stále radujeme, jako žebráci, a přece mnoho lidí obohacujeme, jako nemajetní, a přece všechno máme!
11Naše ústa k vám, Korinťané, mluvila otevřeně, naše srdce je široké.
12Netísníte se v nás, ale jste stísněni v svém nitru.
13Odplaťte se tedy stejně - mluvím k vám jako k dětem - a i vy rozšiřujte nitro!
14Nespřahejte se s pohany! Vždyť jak může spravedlnost působit spolu s nepravostí? Co má společného světlo a tma?
15A jaký je soulad mezi Kristem a Beliálem? Nebo účastenství věřícího s nevěřícím?
16A jaká shoda mezi chrámem Božím a modlářským? Vždyť my jsme chrám Boha živého, jak řekl Bůh: Budu mezi nimi přebývat a chodit, budu jejich Bůh a oni budou můj lid.
17Proto: Vyjděte od nich a oddělte se, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte. Já vás přijmu
18a budu vám otcem, a vy mi budete za syny a dcery, praví všemohoucí Pán.