1Na staršího muže se neosopuj, nýbrž domlouvej mu jako otci, mladším jako bratrům,
2starším ženám jako matkám, mladším jako sestrám s veškerou čistotou.
3Vdovy měj v úctě, jsou-li skutečně vdovy.
4Má-li však některá vdova děti nebo vnuky, ti ať se nejprve učí mít ve zbožné úctě vlastní rodinu a odpláceti předkům; neboť to je milé Bohu.
5Skutečná a osamělá vdova doufá v Boha a trvá na prosbách a modlitbách ve dne v noci.
6Ale rozmařilá je za živa mrtva.
7I to přikazuj, aby byly bezúhonné.
8Kdo však se nestará o své lidi a hlavně o domácí, zapřel víru a je horší než nevěřící.
9Jako vdova buď zapisována jen ta, které je aspoň šedesát let, byla jen jednou vdaná,
10osvědčila se v dobrých skutcích, která vychovala děti, byla pohostinná, myla nohy svatým, pomáhala souženým, šla za každým dobrým skutkem.
11Mladší vdovy však odmítej. Neboť když se jejich žádosti postaví proti Kristu, chtějí se vdáti;
12tak na sebe uvalují odsouzení, protože porušily první věrnost.
13Zároveň se také učí být lenivé, když chodí po domech; ale nejen lenivé, nýbrž i klevetivé a všetečné, a mluví, co se nepatří.
14Proto chci, aby se mladší (vdovy) vdávaly, rodily děti, vedly domácnost a nedávaly protivníkovi žádnou příležitost k hanobení.
15Některé se již dokonce odvrátily k satanovi.
16Má-li některá věřící (u sebe) vdovy, nechť jim pomáhá a nezatěžuje se církev, aby mohla pomáhat skutečným vdovám.
17Starší, kteří dobře zastávají svůj úřad, jsou hodni dvojí cti, zvláště ti, kteří se namáhají ve slově a ve vyučování.
18Neboť Písmo praví: „Nedáš náhubek volovi, který vyšlapává obilí\, a „hoden je dělník své mzdy.“
19Žalobu proti staršímu nepřijímej, leč na podkladě (výpovědi) dvou nebo tří svědků.
20Ty, kteří se prohřešují, kárej přede všemi, aby i ostatní pojala bázeň.
21Zapřísahám tě před Bohem a Kristem Ježíšem a vyvolenými anděly, abys toto zachovával bez předpojatosti a nic nečinil ze stranickosti.
22Ukvapeně nevkládej na nikoho ruce a neměj účast v cizích hříších. Uchovávej sám sebe čistým.
23Nepij už jen vodu, ale užívej trochu vína kvůli žaludku a pro své časté choroby.
24Hříchy některých lidí jsou úplně zřejmé, předcházejí (je) k soudu; za některými však teprve následují.
25Stejně i dobré skutky jsou úplně zřejmé; s kterými je to jinak, nemohou zůstat skryté.