1Správně se říká: „Uchází-li se kdo o biskupství, touží po dobrém díle.“
2Biskup tedy má být bezúhonný, jednou ženatý, střízlivý, poctivý, spořádaný, pohostinný, způsobilý učit,
3ne milovník vína, ne násilník, ale mírný, ne svárlivý, ne hrabivý,
4schopný dobře spravovat vlastní dům a udržeti své děti v poslušnosti s veškerou počestností.
5Neumí-li však někdo spravovat vlastní dům, jak bude moci pečovat o církev Boží!
6Nemá to být novokřtěnec, aby nezpyšněl a nepropadl odsouzení jako ďábel.
7Je také nutné, aby měl dobré jméno u těch, kdož jsou vně, aby neupadl do hanby a do léčky ďáblovy.
8Rovněž jáhni (mají býti) počestní, ne obojetní v řeči, ne oddaní hojnému vínu, ne chtiví mrzkého zisku;
9mají uchovávat tajemství víry v čistém svědomí.
10Rovněž oni však jsou nejprve vyzkoušeni; potom, není-li jim možno nic vytknouti, mohou vykonávat službu.
11Také ženy nechť jsou počestné, ne pomlouvačné, střízlivé, věrné ve všem.
12Jáhni ať jsou jednou ženatí, kteří dobře spravují děti a vlastní domy.
13Neboť ti, kdo dobře vykonávali (svou) službu, získávají si lepší stupeň a mnoho odvahy ve víře, která je v Kristu Ježíši.
14Tyto věci ti píšu v naději, že k tobě co nejdříve přijdu.
15Než opozdím-li se, (píšu ti,) abys věděl, jak se třeba chovat v Božím domě, kterým je Církev Boha živého, sloup a základ pravdy.
16A beze sporu, veliké je tajemství nábožnosti: Ten, který se zjevil v těle, byl ospravedlněn duchem, ukázal se andělům, byl hlásán mezi národy, došel víry ve světě, byl vzat do slávy.