1Proto odložte všechnu zlobu a všecku lest i pokrytectví a závist a všecky pomluvy.
2Jako novorozené děti dychtěte po duchovním, nefalšovaném mléku, abyste jím rostli k spáse,
3když jste okusili, že Pán je dobrý.
4K němu přistupujte, k živému kameni, který sice lidé zavrhli, ale u Boha je vyvolený, ve cti,
5a sami se budujte jako živé kameny, duchovní dům, ve svaté kněžstvo, abyste přinášeli duchovní oběti příjemné Bohu skrze Ježíše Krista.
6Proto stojí v Písmě: Hle, kladu na Siónu úhelný kámen, kámen vyvolený, vzácný; a kdo v něj věří, nebude zahanben.
7Vám tedy, když věříte, je ctí, těm však, kdo nevěří, je kamenem, který stavitelé zavrhli, a ten se stal úhelným kamenem
8a kamenem úrazu a skálou pohoršení; ti narážejí, protože nevěří slovu; k tomu také byli určeni.
9Vy však jste vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid přivlastněný, abyste zvěstovali mocné skutky toho, který vás povolal ze tmy k svému podivuhodnému světlu.
10Kdysi jste nebyli lidem, nyní však jste Boží lid, byli jste bez milosrdenství, nyní však jste milosrdenství došli.
11Miláčci, napomínám vás jako cizince a přistěhovalce: zdržujte se tělesných žádostí, které vedou boj proti duši;
12veďte vzorný život mezi pohany, aby v tom, v čem vás pomlouvají jako zločince, z dobrých skutků, když (vás) pozorují, velebili Boha v den navštívení.
13Podrobte se pro Pána každému lidskému zřízení; ať králi, jako svrchovanému pánu,
14nebo místodržitelům, jako těm, kdo jsou od něho posláni trestat zločince, ale chválit ty, kdo konají dobro;
15neboť tak je Boží vůle, abyste dobrými skutky umlčovali neznalost nerozumných lidí;
16jako svobodní, ale ne že byste měli svobodu za pláštík zloby, nýbrž jako Boží služebníci.
17Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále mějte v úctě!
18Služebníci ať se podrobují s veškerou bázní pánům, nejen dobrým a mírným, nýbrž i bezohledným;
19neboť to je bohumilé, snáší-li kdo útrapy pro svědomitost vůči Bohu a trpí nespravedlivě.
20Jaká je to také sláva, snášíte-li rány pro hříchy? Avšak snášíte-li utrpení, ačkoliv činíte dobro, to je milé Bohu.
21K tomu jste přece byli povoláni, neboť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám příklad, abyste šli v jeho šlépějích.
22On se nedopustil hříchu aniž byla shledána lest v jeho ústech; když mu spílali, nespílal,
23když trpěl, nehrozil, nýbrž svěřil se tomu, který soudí spravedlivě;
24on vynesl naše hříchy na svém těle na dřevo, abychom zemřeli hříchům a žili spravedlnosti; a jeho jizvami jste byli uzdraveni.
25Neboť jste byli jako bludné ovce, nyní však jste se obrátili k pastýři a strážci svých duší.