1I uviděl jsem, když ten Beránek otevřel jednu z těch sedmi pečetí, a zaslechl jsem jednu z těch čtyř živých bytostí pravit jako hlas hromu: Pojď [a pohleď ].
2I uviděl jsem, a hle, bílý kůň, a ten, jenž na něm seděl, měl luk, a byl mu dán věnec, i vyšel vítězně a aby zvítězil.
3A když otevřel druhou pečeť, zaslechl jsem druhou živou bytost pravit: Pojď [a pohleď ].
4I vyšel další kůň, ryšavý, a tomu, jenž na něm seděl, bylo mu dáno odnít ze země mír, a aby se navzájem pobili a byl mu dán veliký meč.
5A když otevřel třetí pečeť, zaslechl jsem třetí živou bytost pravit: Pojď [a pohleď ]. I uviděl jsem, a hle, černý kůň, a ten, jenž na něm seděl, měl ve své ruce váhy;
6i uslyšel jsem uprostřed těch čtyř živých bytostí jakoby hlas pravící: Choinix pšenice za denár a tři choinixy ječmene za denár, a olej a víno nepoškozuj.
7A když otevřel čtvrtou pečeť, zaslechl jsem čtvrtou živou bytost pravit: Pojď [a pohleď ].
8I uviděl jsem, a hle, plavý kůň, a ten, jenž na něm seděl - jeho jméno Smrt, a následoval ho hádés, a byla mu nad čtvrtinou země dána pravomoc zabíjet mečem a hladem a smrtí a skrze zvířata země.
9A když otevřel pátou pečeť, uviděl jsem pod oltářem duše těch, kdo byli pobiti pro Boží slovo a pro svědectví, jehož se drželi;
10i zvolali silným hlasem, pravíce: Až dokdy, Panovníče, Svatý a pravý, nesoudíš a nemstíš naši krev na těch, kdo sídlí na zemi?
11I bylo jim každému dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, aby se ještě na malou chvíli upokojili, než budou doplněni i jejich spolunevolníci i jejich bratři, kteří mají být zabíjeni jako i oni.
12I uviděl jsem, když otevřel šestou pečeť, i nastalo veliké zemětřesení a slunce se stalo černým jako žíněný pytel a měsíc se celý stal takovým jako krev
13a hvězdy nebe napadaly na zem jako když fíkovník, jsa zmítán velikým větrem, shazuje své nezralé ovoce;
14a nebe bylo odsunuto jako svinovaná kniha a každou horou a ostrovem bylo pohnuto z jejich míst.
15A králové země a velmožové a vojevůdcové a boháči a siláci a každý nevolník i svobodný se skryli do jeskyní a do skal hor
16a praví těm horám a těm skalám: Padněte na nás a skryjte nás před tváří toho, jenž sedí na trůně, a před hněvem toho Beránka,
17protože přišel ten veliký den jeho hněvu, a kdo může obstát?