1Hospodin se ujal kralování, nechť jásá země, nechť se radují četné ostrovy!
2Vůkol něho je oblak a mračno, základem jeho trůnu je spravedlnost a právo,
3před jeho tváří jde oheň a stravuje jeho protivníky vůkol.
4Jeho blesky osvětlují svět; to když uviděla země, vylekala se.
5Hory se od přítomnosti tváře Hospodinovy, od přítomnosti tváře Pána vší země, rozplynuly jako vosk;
6nebesa zvěstují jeho spravedlnost a všechny národnosti uviděly jeho slávu.
7Nechť jsou zostuzováni všichni uctívající sochy, ti, již se vychloubají nicotami! Klanějte se jemu, všichni bohové!
8Uslyšel to Cijjón a zaradoval se, a dcery Júdovy zajásaly vzhledem k tvým soudům, Hospodine,
9neboť ty, Hospodine, jsi Nejvyšší, nade vší zemí, velmi jsi vyvýšen nade všemi bohy.
10Milující Hospodina, nenáviďte zlo; on zachovává duše zbožných, vyprošťuje je z ruky zlovolných;
11spravedlivému je zaseto světlo a těm, kdo jsou upřímní srdce m, radost.
12Radujte se, spravedliví, v Hospodinu a vzdávejte chválu při jeho svaté připomínce!