1(Řediteli hudby; na gittíth. Od synů Kórachových, zpěv s hudebním doprovodem.) Jak líbezná jsou tvá obydlí, Hospodine zástupů!
2Roztoužila se, b a věru prahne má duše po nádvořích Hospodinových, mé srdce i mé maso s plesáním volají k živému BOHU.
3I vrabec našel domov a vlaštovka má hnízdo, kam ukládá svá mláďata - tvé oltáře, Hospodine zástupů, můj Králi a můj Bože!
4Blaho obyvatel tvého domu! Stále tě mohou velebit! Seláh.
5Blaho člověka, jeho ž síla je v tobě! V jejich srdci jsou silnice;
6procházejíce údolím Báchá, činí je prameništěm, také je požehnáními skrápí raný déšť.
7Jdou od zdatnosti k zdatnosti; ukazuje se před Bohem na Cijjónu.
8Hospodine, Bože zástupů, slyš mou modlitbu, nastav sluch, Bože Jákóbův! Seláh.
9Náš štíte, viz, Bože, a pohleď na tvář svého pomazaného!
10Vždyť den v tvých nádvořích je lepší než tisíc; vyvolil jsem pobyt u prahu v domě svého Boha nad bydlení v stanech zlovůle.
11Vždyť Hospodin, Bůh, je sluncem a štítem; Hospodin dává milost a slávu; chodícím v bezúhonnosti neodpírá dobro.
12Hospodine zástupů! Blaho člověka důvěřujícího v tebe!