1(Šalomounovi.) Bože, dej králi svá práva, a no, synu královu svou spravedlnost,
2nechť tvůj lid soudí v spravedlnosti, a no, tvé sužované podle práva,
3nechť hory nesou lidu pokoj, i pahrbky, v spravedlnosti;
4nechť rozsuzuje sužované z lidu a vysvobozuje děti nemajetného a vyděrače deptá.
5Nechť tě mají v úctě, za slunce a při měsíci, pokolení za pokolení mi.
6Nechť sestupuje jako déšť na pokos, jako lijavce, sprcha na zem;
7nechť v jeho dnech pučí spravedlivý a hojnost pokoje, až než měsíce ne bude,
8nechť vládne od moře k moři a od Řeky až po končiny země.
9Před jeho tváří se musejí shýbat obyvatelé stepí a jeho nepřátelé musejí lízat prach,
10králové Taršíše a ostrovů musejí odevzdávat dar, králové Ševy a Sevy musejí přinášet daň
11a všichni králové se mu musejí klanět, všechny národy mu sloužit.
12Neboť bude vyprošťovat nemajetného, volajícího o pomoc, a sužovaného, jenž nemá pomocníka,
13bude se smilovávat nad nuzným a nemajetným a žití nemajetných bude zachraňovat,
14bude jejich žití vykupovat z útlaku a z násilnictví a jejich krev bude drahocenná v jeho očích.
15A nechť žije a nechť se mu dává zlato z Ševy a nechť se v jeho prospěch ustavičně děje modlitba, po celý den nechť se mu žehná.
16Nechť je v zemi nadbytek obilí, nechť se na temenech hor klátí jako Levánón jeho úroda; a nechť z města kvetou jako bylina země.
17Nechť jeho jméno navždy trvá, před sluncem nechť se jeho jméno rozplozuje a nechť si v něm všechny národy žehnají, jeho nazývají blaženým.
18Budiž veleben Hospodin, Bůh, Bůh Isráélův, činící divy, on sám,
19a budiž navždy velebeno jméno jeho slávy a nechť jeho sláva naplňuje všechnu zem! Ámén, a no, Ámén! Modlitby Dávida, syna Jíšajova, jsou ukončeny.