1A Isráélovy děti se daly na cestu a uložili se na stepích Móáva z druhé strany vůči Jordánu - od Jerícha.
2A vše, co Isráél učinil Emórímu, se dověděl Bálák, syn Cippórův;
3a Móáv dostal z toho lidu veliký strach, neboť on byl mnohý a Móáv ze synů Isráélových pocítil hrůzu.
4Řekl tedy Móáv ke starším Midjánu: Tato smečka nyní bude spásat vše v našem okolí jako skot spásá zeleň pole. A Bálák, syn Cippórův, byl v oné době králem Móáva;
5i vyslal posly k Bileámovi, synu Beórovu, do Pethóru, jenž je u řeky v zemi dětí jeho lidu, povolat ho výrokem: Hle, z Egypta vyšel lid, hle, zahalil vzhled země, a on bydlí naproti mně.
6Nyní tedy pojď, prosím, proklej mi tento lid, neboť on je nade mne mocnější; snad se mi bude dařit, že na něj budu moci udeřit a vyhnat jej ze země, neboť vím: komu žehnáš, je požehnaný, a koho proklínáš, bude prokletým.
7Starší Móáva a starší Midjánu tedy odešli, a věštebné v jejich ruce, a přišli k Bileámovi a promluvili k němu slova Bálákova;
8i řekl k nim: Přenocujte zde té to noci a budu vám moci odevzdat slovo podle toho, co ke mně bude mluvit Hospodin. Hodnostáři Móáva tedy u Bileáma zůstali.
9A k Bileámovi přišel Bůh a řekl: Kdo jsou tito muži u tebe?
10A Bileám řekl k Bohu: Vzkázal mi Bálák, syn Cippórův, král Móáva:
11Hle, lid, jenž vyšel z Egypta, i zahalil vzhled země; nyní tedy pojď, zlořeč mu pro mne, snad budu moci proti němu bojovat a vyhnat jej.
12A Bůh k Bileámovi řekl: Nesmíš s nimi jít, nesmíš ten lid proklínat, neboť on je požehnaný.
13A když Bileám za jitra vstal, řekl k Bálákovým hodnostářům: Jděte do vaší země, neboť Hospodin odmítl povolit mi jít s vámi.
14A hodnostáři Móáva vstali, a když přišli k Bálákovi, řekli: Bileám odmítl s námi jít.
15Bálák tedy ještě znova vyslal hodnostářů více a váženějších nad tyto;
16a když přišli k Bileámovi, řekli mu: Takto řekl Bálák, syn Cippórův: Nerač se dát odradit od cesty ke mně,
17neboť tě chci poctít velikou ctí a učinit vše, co ke mně budeš říkat, pojď tedy, prosím, zlořeč pro mne tomuto lidu!
18A Bileám odpověděl a řekl k Bálákovým služebníkům: Byť mi dával Bálák svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit příkaz Hospodina, mého Boha, učiněním malé nebo veliké věci.
19Nyní však zde, prosím, i vy tu to noc zůstaňte, než budu vědět, co se mnou Hospodin nadále bude mluvit.
20A v noc i Bůh k Bileámovi přišel a řekl mu: Přišli-li tě ti muži povolat, vstaň, jdi s nimi, a le jen to slovo, jež k tobě budu mluvit, smíš uskutečnit.
21Když tedy Bileám za jitra vstal, osedlal svou oslici a odebral se s hodnostáři Móávovými;
22a le že se on odebral, vzplál Boží hněv a v cestu se mu jako protivník postavil Hospodinův Anděl, když on jel na své oslici a s ním dva jeho sluhové.
23A když oslice uviděla Hospodinova Anděla, postavivšího se v cestu, a v jeho ruce vytasený jeho meč, uhnula oslice z cesty a šla v pole; a Bileám se jal oslici bít, aby jí pohnul na cestu.
24A Hospodinův Anděl stanul v úvoze mezi vinic emi - zídka odtud a zídka odtud -
25a když oslice Hospodinova Anděla uviděla, přitiskla se ke stěně a k té stěně přitiskla Bileámovu nohu; i jal se ji opět bít.
26A Hospodinův Anděl opět přešel a stanul na úzkém místě, kde nebylo cesty k uhnutí na pravo a ni na levo;
27a když oslice Hospodinova Anděla uviděla, lehla pod Bileámem; i vzplál Bileámův hněv a jal se ji bít holí.
28A Hospodin otevřel ústa oslice, i řekla Bileámovi: Co jsem ti provedla, že jsi mě zbil, nyní třikrát?
29A Bileám řekl oslici: Vždyť si se mnou zahráváš! Kdyby tak byl v mé ruce meč, to bych tě hned zabil!
30A oslice k Bileámovi řekla: Zda ne jsem já tvá oslice, takže na mně jezdíš od počátku tvého bytí po tento den? Zda jsem kdy byla zvyklá činit ti takto? I řekl: Ne.
31A Hospodin odkryl oči Bileámovy, takže uviděl Hospodinova Anděla, postavivšího se v cestu, a v jeho ruce vytasený jeho meč; i schýlil hlavu a sklonil se na svůj obličej;
32a Hospodinův Anděl k němu řekl: Nač jsi svou oslici zbil, nyní třikrát? Hle, já jsem vyšel jako protivník, neboť ta to cesta je zvrácená, proti mně;
33a ta oslice mě uviděla a vzhledem k mé přítomnosti uhnula, nyní třikrát; kdyby nebyla před mou tváří uhnula, to bych byl hned zabil zase já tebe a ji bych byl nechal naživu.
34A Bileám k Hospodinovu Andělu řekl: Zhřešil jsem, neboť jsem nevěděl, že ses mi ty postavil vstříc v cestu; nyní se tedy, je-li to v tvých očích zlé, budu vracet domů.
35A Hospodinův Anděl k Bileámovi řekl: Jdi s těmi muži, jediné však to slovo, jež k tobě budu mluvit, smíš promluvit. Bileám se tedy odebral s Bálákovými hodnostáři.
36A když Bálák uslyšel, že přišel Bileám, vyšel mu vstříc do Móávova města, jež je na území Arnónu, jenž je na okraji území.
37A Bálák k Bileámovi řekl: Zda jsem k tobě naléhavě neposlal povolat tě? Proč ses neodebral ke mně? Zda tě nemohu vpravdě poctít?
38A Bileám k Bálákovi řekl: Hle, přišel jsem k tobě - zda nyní budu vůbec moci cokoli promluvit? Musím promluvit to slovo, jež Bůh bude vkládat v má ústa.
39A Bileám se odebral s Bálákem a přišli do hradiště Chucóth;
40a Bálák obětoval skot a drobný dobytek a naposílal Bileámovi a hodnostářům.
41A za jitra se stalo, že Bálák vzal Bileáma a vyvedl ho na výšiny Baalovy, a odtamtud uviděl okraj lidu.