Bible

1 A Mirjám se jala, i Árón, mluvit proti Mojžíšovi pro kúšskou ženu, již byl pojal, neboť byl pojal kúšskou ženu; 2 i říkali: Zda mluvil Hospodin jen právě skrze Mojžíše? Zda nemluvil i skrze nás? To Hospodin uslyšel; 3 a ten muž, Mojžíš, byl velmi tichý, nade všechny lidi na povrchu půdy. 4 A Hospodin k Mojžíšovi a k Árónovi a k Mirjám náhle řekl: Vyjděte vy tři k stanu setkávání. Oni tři tedy vyšli 5 a Hospodin sestoupil v sloupu oblaku a stanul u vchod u stanu; i zavolal Áróna a Mirjám a oni dva vyšli, 6 a řekl: Nuže, slyšte má slova: Je-li mezi vámi prorok Hospodinův, dávám se mu poznat ve vidění, mluvím k němu ve snu. 7 Ne tak můj nevolník Mojžíš, jenž je v celém mém domě hoden důvěry; 8 k němu mluvím ústy k ústům a zřetelně a ne v hádankách, a podobu Hospodinovu smí spatřovat. Proč jste se tedy nezalekli proti mému nevolníku, proti Mojžíšovi, mluvit? 9 I vzplál proti nim Hospodinův hněv; i odešel 10 a oblak se ze stanu vzdálil; a hle, Mirjám postižená malomocenstvím, jako sníh; a Árón se k Mirjám otočil, a hle, postižená malomocenstvím. 11 A Árón řekl k Mojžíšovi: Prosím, můj pane, nerač na nás uvalovat hřích, jehož jsme se pošetile dopustili a jímž jsme zhřešili! 12 Snad ona nebude jako mrtvé, když při jeho vycházení z dělohy jeho matky je již polovice jeho masa zkažena! 13 A Mojžíš se jal k Hospodinu křičet výrokem: BOŽE, prosím, dej jí, prosím, uzdravení! 14 A Hospodin k Mojžíšovi řekl: A naplil- li by její otec rovnou v její tvář, zda by se nemusela po sedm dní stydět? Nechť je po sedm dní zavřena zevně vůči táboru a potom může být přijata. 15 Byla tedy Mirjám na sedm dní zavřena zevně vůči táboru a lid se nedal na cestu, než byla Mirjám přijata; 16 a potom se lid z Chacéróth na cestu dal a uložili se v pustině Cháránu.