1V onen den se v uši lidu četlo v knize Mojžíšově a našlo se v ní napsáno, že Ammóní a Móáví nikdy nesmí vstoupit v Boží sejití,
2neboť nepřivítali děti Isráélovy s chlebem a s vodou a najal i proti němu Bileáma k zlořečení jemu, a le náš Bůh změnil zlořečení v požehnání.
3A jak uslyšeli zákon, stalo se, že vše přimíšené z Isráéle vyloučili.
4A le ještě před tímto se Eljášív, kněz, dosazený stran místností domu našeho Boha, stal blízkým Tóvijjovi
5a zařídil pro něho velikou místnost, kam předtím obvykle dávali oběť dar u, kadidlo, náčiní a desátky obilí, moštu a oleje, náležitost Lévíovců, pěvců a vrátných, a oběť věnování pro kněží.
6Při tomto všem jsem však v Jerúsalémě nebyl, neboť jsem se v třicátém a druhém roce Artachšastea, krále Bávelu, dostavil ke králi, a le po uplynutí kolikasi dní jsem se od krále dovolil
7a když jsem přibyl do Jerúsaléma, nahlédl jsem v zlo, jehož se Eljášív pro Tóvijju dopustil zřízením mu bytu v nádvořích Božího domu.
8To bylo pro mne velmi zlé, i vy házel jsem všechna náčiní domu Tóvijjova z místnosti ven
9a řekl jsem, a ť tu místnost očistí a dají tam zpět náčiní Božího domu, oběť dar u a kadidlo.
10A zvěděl jsem, že podíly Lévíovců nebyly dávány, takže se rozutekli každý na své pole, Lévíovci a pěvci, vykonávající svou činnost;
11i jal jsem se vadit se zmocněnci a řekl jsem: Proč je Boží dům zanedbán? A shromáždil jsem je a uvedl jsem je na jejich stanoviště
12a všechen Júdá, ti dopravili desátky obilí a moštu a oleje do zásobáren
13a nad zásobárnami jsem správci zásob ustanovil Šelemju, kněze, a Cádóka, písmaře, a Pedáju z Lévíovců, a k jejich ruce Chánána, syna Zakkúra, syna Mattanji, neboť ti byli považováni za spolehlivé; a na nich bylo rozdělovat svým bratrům.
14Pamatuj na mne, můj Bože, stran tohoto, a kéž nevymazuješ zbožných činů, jež jsem vykonal stran domu mého Boha a stran péče o něj!
15V oněch dnech jsem v Júdovi zpozoroval v sobotu šlapající lisy a dovážející snopy a nakládající na osly, a také víno, hrozny a fíky a všemožná břemena, jež dováželi v Jerúsalém v den soboty, i jal jsem se vznášet odpor stran dne jejich prodávání potravin.
16Usídlili se v něm i Córím, dovážející ryby a všemožné věci na prodej a v sobotu dětem Júdovým a v Jerúsalémě prodávající.
17I jal jsem se vadit s urozenými Júdovými a řekl jsem jim: Co je toto za zlou věc, již vy činíte, že znesvěcujete den soboty?
18Zda tak nečinili naši otcové, takže na ně náš Bůh přivedl všechno toto neštěstí, i na toto město? A vy znesvěcováním soboty hněvu na Isráéle přidáváte!
19Jak tedy brány Jerúsaléma před sobotou ztemněly, stalo se, že jsem řekl, a ť zavřou vrata, a řekl jsem, že je nemají otvírat, až po sobotě, a postavil jsem k branám některé ze svých sluhů; nesmělo v den soboty vniknout žádné břímě.
20Kramáři a prodavači všemožných věcí na prodej tedy přenocovali zevně vůči Jerúsalému, jednou a dvakrát;
21i vyslovil jsem proti nim napomenutí a řekl jsem k nim: Proč vy nocujete před zdí? Budete-li tak činit podruhé, budu na vás muset vztáhnout ruku. Od onoho času nepřišli v sobotu.
22A Lévíovcům jsem řekl, aby se stále očišťovali a přicházejíce střežili brány k svěcení dne soboty. I toto, můj Bože, si pro mne pamatuj a smiluj se nade mnou podle hojnosti tvé laskavosti!
23V oněch dnech jsem také zpozoroval Júdovce, již ubytovali ženy-Ašdóďanky, Ammónovkyně, Móávky,
24a jejich děti, polovinu mluvící ašdódsky, a jejich neznalost mluvení júdsky, nýbrž podle jazyka toho či onoho lidu;
25i jal jsem se s nimi vadit a zlořečit jim a některé z nich bít a rvát a při Bohu je zapřísahávat: Budete-li dávat své dcery jejich synům a budete-li pro své syny a pro sebe pojímat některé z jejich dcer!
26Zda stran těchto věcí nezhřešil Šalomoun, král Isráélův? A č mezi mnoha národy se nevyskytl král podobný jemu, jenž byl milován svým Bohem, a Bůh ho ustanovil králem nad vším Isráélem, i jeho svedly ženy-cizozemky k hřešení.
27A zda máme poslouchat vás stran činění všeho tohoto velikého zla, stran páchání nevěrnosti proti našemu Bohu ubytováním žen-cizozemek?
28I jeden ze synů Jójádových, syn Eljášíva, velekněze, byl zetěm Sanballata, Chóróního; i zahnal jsem ho zpřed sebe.
29Pamatuj na ně, můj Bože, za poskvrnění kněžství a smlouvy kněžství a Lévíovců!
30I očistil jsem je od vší cizoty a určil jsem povinnosti kněží a Lévíovců, každého v jeho činnosti,
31i stran dodávání dříví v stanovených lhůtách a stran prvotin. Pamatuj na mne, můj Bože, k dobru!