Bible

1 V onen den se v uši lidu četlo v knize Mojžíšově a našlo se v ní napsáno, že Ammóní a Móáví nikdy nesmí vstoupit v Boží sejití, 2 neboť nepřivítali děti Isráélovy s chlebem a s vodou a najal i proti němu Bileáma k zlořečení jemu, a le náš Bůh změnil zlořečení v požehnání. 3 A jak uslyšeli zákon, stalo se, že vše přimíšené z Isráéle vyloučili. 4 A le ještě před tímto se Eljášív, kněz, dosazený stran místností domu našeho Boha, stal blízkým Tóvijjovi 5 a zařídil pro něho velikou místnost, kam předtím obvykle dávali oběť dar u, kadidlo, náčiní a desátky obilí, moštu a oleje, náležitost Lévíovců, pěvců a vrátných, a oběť věnování pro kněží. 6 Při tomto všem jsem však v Jerúsalémě nebyl, neboť jsem se v třicátém a druhém roce Artachšastea, krále Bávelu, dostavil ke králi, a le po uplynutí kolikasi dní jsem se od krále dovolil 7 a když jsem přibyl do Jerúsaléma, nahlédl jsem v zlo, jehož se Eljášív pro Tóvijju dopustil zřízením mu bytu v nádvořích Božího domu. 8 To bylo pro mne velmi zlé, i vy házel jsem všechna náčiní domu Tóvijjova z místnosti ven 9 a řekl jsem, a ť tu místnost očistí a dají tam zpět náčiní Božího domu, oběť dar u a kadidlo. 10 A zvěděl jsem, že podíly Lévíovců nebyly dávány, takže se rozutekli každý na své pole, Lévíovci a pěvci, vykonávající svou činnost; 11 i jal jsem se vadit se zmocněnci a řekl jsem: Proč je Boží dům zanedbán? A shromáždil jsem je a uvedl jsem je na jejich stanoviště 12 a všechen Júdá, ti dopravili desátky obilí a moštu a oleje do zásobáren 13 a nad zásobárnami jsem správci zásob ustanovil Šelemju, kněze, a Cádóka, písmaře, a Pedáju z Lévíovců, a k jejich ruce Chánána, syna Zakkúra, syna Mattanji, neboť ti byli považováni za spolehlivé; a na nich bylo rozdělovat svým bratrům. 14 Pamatuj na mne, můj Bože, stran tohoto, a kéž nevymazuješ zbožných činů, jež jsem vykonal stran domu mého Boha a stran péče o něj! 15 V oněch dnech jsem v Júdovi zpozoroval v sobotu šlapající lisy a dovážející snopy a nakládající na osly, a také víno, hrozny a fíky a všemožná břemena, jež dováželi v Jerúsalém v den soboty, i jal jsem se vznášet odpor stran dne jejich prodávání potravin. 16 Usídlili se v něm i Córím, dovážející ryby a všemožné věci na prodej a v sobotu dětem Júdovým a v Jerúsalémě prodávající. 17 I jal jsem se vadit s urozenými Júdovými a řekl jsem jim: Co je toto za zlou věc, již vy činíte, že znesvěcujete den soboty? 18 Zda tak nečinili naši otcové, takže na ně náš Bůh přivedl všechno toto neštěstí, i na toto město? A vy znesvěcováním soboty hněvu na Isráéle přidáváte! 19 Jak tedy brány Jerúsaléma před sobotou ztemněly, stalo se, že jsem řekl, a ť zavřou vrata, a řekl jsem, že je nemají otvírat, až po sobotě, a postavil jsem k branám některé ze svých sluhů; nesmělo v den soboty vniknout žádné břímě. 20 Kramáři a prodavači všemožných věcí na prodej tedy přenocovali zevně vůči Jerúsalému, jednou a dvakrát; 21 i vyslovil jsem proti nim napomenutí a řekl jsem k nim: Proč vy nocujete před zdí? Budete-li tak činit podruhé, budu na vás muset vztáhnout ruku. Od onoho času nepřišli v sobotu. 22 A Lévíovcům jsem řekl, aby se stále očišťovali a přicházejíce střežili brány k svěcení dne soboty. I toto, můj Bože, si pro mne pamatuj a smiluj se nade mnou podle hojnosti tvé laskavosti! 23 V oněch dnech jsem také zpozoroval Júdovce, již ubytovali ženy-Ašdóďanky, Ammónovkyně, Móávky, 24 a jejich děti, polovinu mluvící ašdódsky, a jejich neznalost mluvení júdsky, nýbrž podle jazyka toho či onoho lidu; 25 i jal jsem se s nimi vadit a zlořečit jim a některé z nich bít a rvát a při Bohu je zapřísahávat: Budete-li dávat své dcery jejich synům a budete-li pro své syny a pro sebe pojímat některé z jejich dcer! 26 Zda stran těchto věcí nezhřešil Šalomoun, král Isráélův? A č mezi mnoha národy se nevyskytl král podobný jemu, jenž byl milován svým Bohem, a Bůh ho ustanovil králem nad vším Isráélem, i jeho svedly ženy-cizozemky k hřešení. 27 A zda máme poslouchat vás stran činění všeho tohoto velikého zla, stran páchání nevěrnosti proti našemu Bohu ubytováním žen-cizozemek? 28 I jeden ze synů Jójádových, syn Eljášíva, velekněze, byl zetěm Sanballata, Chóróního; i zahnal jsem ho zpřed sebe. 29 Pamatuj na ně, můj Bože, za poskvrnění kněžství a smlouvy kněžství a Lévíovců! 30 I očistil jsem je od vší cizoty a určil jsem povinnosti kněží a Lévíovců, každého v jeho činnosti, 31 i stran dodávání dříví v stanovených lhůtách a stran prvotin. Pamatuj na mne, můj Bože, k dobru!