1I přichází v oněch dnech Jan, křtitel, káže v júdské pustině
2a říká: Kajte se, neboť se přiblížilo království nebes.
3Toto je totiž ten, o němž bylo promluveno skrze Isaiáše, proroka, jenž praví: Hlas volajícího v pustině: Připravte cestu PÁNĚ, čiňte jeho stezky přímými.
4A Jan sám měl svůj oděv ze srsti velblouda a okolo svých kyčlí kožený opasek, a jeho strava byla: kobylky a divoký med.
5Tehdy k němu vycházel Jerúsalém i všechno Júdsko a všechen kraj okolo Jordánu,
6i byli od něho v Jordáně křtěni, vyznávajíce své hříchy.
7Vida však, že k jeho křtu přicházejí mnozí z farizeů a sadúceů, řekl jim: Zplozeňata zmijí, kdo vás předem varoval, abyste mohli prchnout před nastávajícím hněvem?
8Zaroďte tedy ovoce důstojné pokání.
9A ať vám nenapadne říkat sami v sobě: Za otce máme Abrahama; pravímť vám, že Bůh může způsobit, by Abrahamovi povstaly děti z těchto kamenů.
10A již je ke kořeni stromů přiložena sekera; každý strom, nerodící dobrého ovoce, se přece vytíná a hází do ohně.
11Já vás ovšem k pokání křtím vodou, ten však, jenž přichází za mnou, je silnější než já a jeho opánky nejsem způsobilý si obout; ten vás bude křtít Svatým Duchem a ohněm.
12Jeho věječka je v jeho ruce, i pročistí svůj mlat a sklidí svou pšenici do sýpky, plevy však bude neuhasitelným ohněm spalovat.
13Tu od Galileje do okolí Jordánu k Janovi přichází Ježíš, by od něho byl pokřtěn;
14Jan mu však rozhodně bránil, říkaje: Já mám zapotřebí být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?
15Ježíš mu však v odpověď řekl: Teď to strp, neboť se nám sluší takto splnit veškerou spravedlnost. Tu mu to trpí;
16a Ježíš, byv pokřtěn, ihned vystoupil z vody, a hle, byla mu otevřena nebesa a uviděl Božího Ducha, jak sestupuje jakoby holubice a přichází na něho,
17a hle, z nebes hlas, pravící: Tento je můj milovaný Syn, v němž jsem našel svou slast.