1A Ježíš vyšel a ubíral se od CHRÁMU, i přistoupili jeho učedníci, by mu ukázali na budovy CHRÁMU.
2A on jim v odpověď řekl: Nevidíte všechny tyto věci? Věru, pravím vám: Nebude zde ponechán ani kámen na kameni, aby nebyl stržen.
3A když seděl na hoře Oliv, přistoupili k němu jeho učedníci v ústraní a pravili: Pověz nám, kdy tyto věci budou a jaké bude znamení tvého příchodu a skončení věku?
4A Ježíš jim v odpověď řekl: Hleďte, by vás někdo nesvedl,
5neboť v mém jménu přijdou mnozí a budou říkat: Já jsem KRISTUS, a mnohé svedou.
6Budete však slýchat o válkách a válečných pověstech; hleďte, byste se nedávali zastrašovat, neboť všechny [tyto] věci se musejí stát, ale konec to ještě není.
7Povstaneť národ proti národu a království proti království a místy bude hlad a mor a zemětřesení,
8tyto všechny věci však jsou počátek bolestí.
9Tehdy vás vystaví útisku a budou vás zabíjet, i budete pro mé jméno ode všech národů nenáviděni;
10a tehdy budou mnozí přivedeni k pádu a budou se navzájem zrazovat a navzájem nenávidět,
11a povstane mnoho nepravých proroků, a mnohé svedou,
12a tím, že převládne bezzákonnost, láska většiny ochladne,
13kdo však vytrvá do konce, ten bude zachráněn.
14A tato blahá zvěst o království se bude kázat na celé obydlené zemi na svědectví všem národům, a tehdy přijde konec.
15Až tedy uvidíte ohavnost pustošení, o níž bylo promluveno skrze Daniéla, proroka, jak stojí na místě, jež je svaté (, kdo čte, rozuměj ),
16tu nechť ti, kdo budou v Júdsku, prchají do hor,
17kdo bude na střeše, nesestupuj, by si vzal věci ze svého domu,
18a kdo na poli, nenavracej se nazpět, by si vzal svůj šat.
19Běda však těm, jež budou těhotné, a těm, jež budou kojit v oněch dnech;
20modlete se však, aby k vašemu útěku nedošlo v zimě ani v sobotu,
21neboť tehdy bude veliká tíseň, jaké nebylo od počátku světa až doposud, aniž vůbec kdy bude,
22a kdyby ony dni nebyly zkráceny, nebylo by žádné maso zachráněno, pro vyvolené však ony dni zkráceny budou.
23Tehdy, řekne-li vám kdo: Hle, zde je KRISTUS, nebo zde, nevěřte,
24neboť povstanou nepraví Kristové a nepraví proroci a budou ukazovat veliká znamení a zázraky, aby tak svedli, možno-li, i vyvolené.
25Hle, předpověděl jsem vám.
26Řeknou-li vám tedy: Hle, je v pustině - nevycházejte; hle, ve vnitřních pokojích - nevěřte,
27neboť příchod Syna člověka bude právě tak ový jako když blesk vychází od východu a svítí až po západ;
28kdekoli [totiž] je mrtvola, tam se sletí supové.
29Hned však po tísni oněch dní bude slunce zatemněno a měsíc nebude dávat svého lesku a hvězdy budou padat z nebe a moci nebes budou otřeseny;
30a tehdy se na nebi zjeví znamení Syna člověka a tehdy budou všechny kmeny země bědovat a uvidí Syna člověka přicházet na oblacích nebe s mocí a velikou slávou.
31I vyšle své anděly se silným zvukem trouby a oni shromáždí jeho vyvolené od čtyř větrů, od nejzazších končin nebes až k jejich nejzazším končinám.
32Naučte se však přirovnání od fíkovníku: Když se již jeho větev stane měkkou a vyhání listí, víte, že léto je blízko;
33tak i vy, když uvidíte všechny tyto věci, vězte, že je to blízko, u dveří.
34Věru, pravím vám: Toto pokolení nikterak nepomine, než se všechny tyto věci stanou.
35Nebe a země pominou, má slova však nikterak nepominou.
36O onom dni a hodině však nikdo neví, ani andělé nebes, leč jediný [můj] Otec.
37Ale i příchod Syna člověka bude právě tak ový jako dni Nóeho -
38ano, jako byli v dnech, jež byly před potopou, jedouce a pijíce, ženíce se a vdávajíce, až do toho dne, kdy Nóe vstoupil do schrány,
39a nezvěděli, až přišla potopa a všechny smetla, právě tak ový bude i příchod Syna člověka.
40Tehdy budou dva na poli - jeden se bere s sebou a jeden se ponechává;
41dvě meloucí při mlýně - jedna se bere s sebou a jedna se ponechává.
42Bděte tedy, protože nevíte, které hodiny přichází váš Pán.
43Znejte však toto, že kdyby se hospodář domu dověděl, za které hlídky přichází zloděj, bděl by a nepřipustil by prokopání do svého domu;
44pro tuto příčinu buďte připraveni i vy, neboť Syn člověka přichází v hodinu, kdy si to nemyslíte.
45Nuže, kdo je ten věrný a prozíravý nevolník, jehož jeho pán ustanovil nad svou čeledí, by jim včas dával stravu?
46Blažen je onen nevolník, jehož jeho pán přijda zastihne, jak si takto počíná;
47věru, pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co je jeho.
48Jestliže však onen špatný nevolník ve svém srdci řekne: Můj pán odkládá své přijití,
49a počne tlouci své spolunevolníky a bude jíst a pít s opilci,
50dostaví se pán onoho nevolníka v den, kdy na něho nečeká, a v hodinu, kdy o tom neví,
51i rozsekne ho na dvé a jeho podíl určí s pokrytci; tam bude pláč a zatínání zubů.