1Ježíš se však, pln Svatého Ducha, vrátil od Jordánu zpět a byl Duchem voděn v pustině
2čtyřicet dní, jsa pokoušen od ďábla. A v oněch dnech ničeho nepojedl, a když ony byly skončeny, vyhladověl.
3I řekl mu ďábel: Jsi-li Boží Syn, řekni tomuto kameni, aby se stal chlebem.
4A Ježíš k němu odpověděl, pravě: Je psáno: Ne pouhým chlebem bude člověk žít, nýbrž každým Božím slovem.
5I vyvedl ho [ďábel] na vysokou horu a v okamžiku mu ukázal všechna království obydleného světa.
6A ďábel mu řekl: Veškerou tuto pravomoc a jejich slávu dám tobě, protože je odevzdána mně a dávám ji, komukoli si přeji.
7Pokloníš-li se tedy přede mnou ty, bude všechna tvá.
8A Ježíš mu v odpověď řekl: Je psáno: Budeš se klanět PÁNU, svému Bohu, a jemu jedinému konat svatou službu.
9I zavedl ho do Jerúsaléma a postavil ho na vrchol CHRÁMU a řekl mu: Jsi-li Boží Syn, vrhni se odtud dolů;
10je přece psáno: Svým andělům o tobě dá příkaz, by tě ochránili,
11a že tě ponesou na rukou, abys svou nohou nějak nenarazil na kámen.
12A Ježíš mu v odpověď řekl: Je řečeno: Nebudeš pokoušet PÁNA, svého Boha.
13A ďábel, skončiv všechno pokoušení, od něho na čas odstoupil.
14A Ježíš se v moci Ducha vrátil zpět do Galileje a zpráva o něm vyšla po celém okolním kraji,
15a v jejich synagogách vyučoval on, jsa ode všech oslavován.
16I přišel do Nazaretu, kde byl vychován, a podle toho, co mu bylo obyčejem, vstoupil v sobotní den do synagogy; i povstal, by se ujal čtení.
17A byla mu podána kniha proroka Isaiáše; a rozvinuv tu knihu, našel to místo, kde bylo napsáno:
18Na mně je Duch PÁNĚ, protože mě pomazal, bych chudým přinesl blahou zvěst; vyslal mě, bych prohlásil zajatcům osvobození a slepcům prohlédnutí, bych zdrcené odeslal osvobozené,
19bych prohlásil vítaný rok PÁNĚ.
20A svinuv knihu, odevzdal ji zřízenci a usedl, a oči všech v synagoze se upíraly k němu.
21I počal k nim mluvit: Dnes je toto Písmo splněno ve vašich uších.
22A všichni mu svědčili a divili se při slovech milosti, jež vycházela z jeho úst, a říkali: Není toto ten Josefův syn?
23I řekl k nim: Povíte mi ovšem toto přirovnání: lékaři, uzdrav sám sebe; cokoli jsme uslyšeli, že se stalo v Kafarnaúmu, vykonej i zde ve své otčině.
24A řekl: Věru, pravím vám, že žádný prorok není ve své otčině vítán.
25Říkám vám však dle pravdy: Bylo mnoho vdov v Israélovi ve dnech Eliášových, když bylo nebe zamknuto na tři léta a šest měsíců, a tak přišel na celou zemi veliký hlad,
26a k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, leč k jedné ženě, vdově, do Sarepty v Sidónii;
27a bylo mnoho malomocných v Israélovi za Elisea, proroka, a žádný z nich nebyl očištěn, leč Náman, Syřan.
28A všichni v synagoze, slyšíce tyto věci, byli naplněni vztekem,
29i povstali a vystrčili ho z města ven a zavedli ho až na okraj temene hory, na níž bylo jejich město zbudováno, tak aby ho mohli svrhnout ze srázu,
30on však, prošed jejich středem, se ubíral svou cestou
31a sešel do Kafarnaúmu, města v Galilei, a o sobotách je vyučoval;
32i upadali v ohromení nad jeho naukou, protože se jeho slovo dělo s pravomocí.
33A v té synagoze byl jeden člověk, mající ducha nečistého démona, i vzkřikl silným hlasem, pravě:
34Eh, co je ti do nás, Ježíši, Nazareťane? Přišel jsi nás zahubit? Znám tě, kdo jsi - Boží Svatý.
35A Ježíš ho pokáral, pravě: Oněm a vyjdi od něho! A ten démon, mrštiv jím doprostřed, od něho vyšel a nic mu neuškodil.
36I přišla na všechny hrůza a domlouvali se navzájem, říkajíce: Jaké je toto slovo, že v pravomoci a síle nařizuje nečistým duchům, a vycházejí?
37A řeč o něm se rozšiřovala do každého místa okolního kraje.
38A když se z té synagogy zvedl, vstoupil do domu Šimonova. Šimonova tchyně však byla sužována vysokou horečkou, i požádali ho za ni;
39a stanuv nad ní, napomenul tu horečku a opustila ji, i vstala okamžitě a obsluhovala je.
40A když slunce zapadlo, všichni, kolik jich mělo nemocné rozličnými chorobami, je k němu přivedli, a on, položiv na každičkého z nich ruce, je uzdravoval;
41a od mnohých vycházeli i démoni, křičíce a říkajíce: Ty jsi Boží Syn. I napomínal je a nedopouštěl jim mluvit, protože věděli, že on je KRISTUS.
42A když nastal den, vyšel a odebral se na pusté místo; a davy se po něm pídily, i přišli až k němu a zdržovali ho, by se od nich neubíral.
43On k nim však řekl: I jiným městům musím přinést blahou zvěst o Božím království, protože na to jsem byl vyslán.
44I kázal v synagogách Galileje.