Luke 4
1 Ježíš se však, pln Svatého Ducha, vrátil od Jordánu zpět a byl Duchem voděn v pustině
2 čtyřicet dní, jsa pokoušen od ďábla. A v oněch dnech ničeho nepojedl, a když ony byly skončeny, vyhladověl.
3 I řekl mu ďábel: Jsi-li Boží Syn, řekni tomuto kameni, aby se stal chlebem.
4 A Ježíš k němu odpověděl, pravě: Je psáno: Ne pouhým chlebem bude člověk žít, nýbrž každým Božím slovem.
5 I vyvedl ho [ďábel] na vysokou horu a v okamžiku mu ukázal všechna království obydleného světa.
6 A ďábel mu řekl: Veškerou tuto pravomoc a jejich slávu dám tobě, protože je odevzdána mně a dávám ji, komukoli si přeji.
7 Pokloníš-li se tedy přede mnou ty, bude všechna tvá.
8 A Ježíš mu v odpověď řekl: Je psáno: Budeš se klanět PÁNU, svému Bohu, a jemu jedinému konat svatou službu.
9 I zavedl ho do Jerúsaléma a postavil ho na vrchol CHRÁMU a řekl mu: Jsi-li Boží Syn, vrhni se odtud dolů;
10 je přece psáno: Svým andělům o tobě dá příkaz, by tě ochránili,
11 a že tě ponesou na rukou, abys svou nohou nějak nenarazil na kámen.
12 A Ježíš mu v odpověď řekl: Je řečeno: Nebudeš pokoušet PÁNA, svého Boha.
13 A ďábel, skončiv všechno pokoušení, od něho na čas odstoupil.
14 A Ježíš se v moci Ducha vrátil zpět do Galileje a zpráva o něm vyšla po celém okolním kraji,
15 a v jejich synagogách vyučoval on, jsa ode všech oslavován.
16 I přišel do Nazaretu, kde byl vychován, a podle toho, co mu bylo obyčejem, vstoupil v sobotní den do synagogy; i povstal, by se ujal čtení.
17 A byla mu podána kniha proroka Isaiáše; a rozvinuv tu knihu, našel to místo, kde bylo napsáno:
18 Na mně je Duch PÁNĚ, protože mě pomazal, bych chudým přinesl blahou zvěst; vyslal mě, bych prohlásil zajatcům osvobození a slepcům prohlédnutí, bych zdrcené odeslal osvobozené,
19 bych prohlásil vítaný rok PÁNĚ.
20 A svinuv knihu, odevzdal ji zřízenci a usedl, a oči všech v synagoze se upíraly k němu.
21 I počal k nim mluvit: Dnes je toto Písmo splněno ve vašich uších.
22 A všichni mu svědčili a divili se při slovech milosti, jež vycházela z jeho úst, a říkali: Není toto ten Josefův syn?
23 I řekl k nim: Povíte mi ovšem toto přirovnání: lékaři, uzdrav sám sebe; cokoli jsme uslyšeli, že se stalo v Kafarnaúmu, vykonej i zde ve své otčině.
24 A řekl: Věru, pravím vám, že žádný prorok není ve své otčině vítán.
25 Říkám vám však dle pravdy: Bylo mnoho vdov v Israélovi ve dnech Eliášových, když bylo nebe zamknuto na tři léta a šest měsíců, a tak přišel na celou zemi veliký hlad,
26 a k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, leč k jedné ženě, vdově, do Sarepty v Sidónii;
27 a bylo mnoho malomocných v Israélovi za Elisea, proroka, a žádný z nich nebyl očištěn, leč Náman, Syřan.
28 A všichni v synagoze, slyšíce tyto věci, byli naplněni vztekem,
29 i povstali a vystrčili ho z města ven a zavedli ho až na okraj temene hory, na níž bylo jejich město zbudováno, tak aby ho mohli svrhnout ze srázu,
30 on však, prošed jejich středem, se ubíral svou cestou
31 a sešel do Kafarnaúmu, města v Galilei, a o sobotách je vyučoval;
32 i upadali v ohromení nad jeho naukou, protože se jeho slovo dělo s pravomocí.
33 A v té synagoze byl jeden člověk, mající ducha nečistého démona, i vzkřikl silným hlasem, pravě:
34 Eh, co je ti do nás, Ježíši, Nazareťane? Přišel jsi nás zahubit? Znám tě, kdo jsi - Boží Svatý.
35 A Ježíš ho pokáral, pravě: Oněm a vyjdi od něho! A ten démon, mrštiv jím doprostřed, od něho vyšel a nic mu neuškodil.
36 I přišla na všechny hrůza a domlouvali se navzájem, říkajíce: Jaké je toto slovo, že v pravomoci a síle nařizuje nečistým duchům, a vycházejí?
37 A řeč o něm se rozšiřovala do každého místa okolního kraje.
38 A když se z té synagogy zvedl, vstoupil do domu Šimonova. Šimonova tchyně však byla sužována vysokou horečkou, i požádali ho za ni;
39 a stanuv nad ní, napomenul tu horečku a opustila ji, i vstala okamžitě a obsluhovala je.
40 A když slunce zapadlo, všichni, kolik jich mělo nemocné rozličnými chorobami, je k němu přivedli, a on, položiv na každičkého z nich ruce, je uzdravoval;
41 a od mnohých vycházeli i démoni, křičíce a říkajíce: Ty jsi Boží Syn. I napomínal je a nedopouštěl jim mluvit, protože věděli, že on je KRISTUS.
42 A když nastal den, vyšel a odebral se na pusté místo; a davy se po něm pídily, i přišli až k němu a zdržovali ho, by se od nich neubíral.
43 On k nim však řekl: I jiným městům musím přinést blahou zvěst o Božím království, protože na to jsem byl vyslán.
44 I kázal v synagogách Galileje.