1A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
2Rozkaž Isráélovým dětem, a ť k tobě přinášejí čistý olej olivy, z rozdrcení, k svícení, k rozžetí ustavičného světla.
3Zevně vůči oponě svědectví ve stanu setkávání je bude Árón spravovat od večera do jitra před tváří Hospodinovou - trvalé ustanovení po vašich pokoleních;
4na ryzím svícnu bude ustavičně spravovat lampy před tváří Hospodinovou.
5A musíš vzít jemnou mouku a upéci z ní dvanáct preclíků, z dvou desetin jeden preclík,
6a poklást je dvěma řadami, šest v řadě, na čistý stůl před tvář Hospodinovu,
7a na každou řadu dát čisté kadidlo; to se stane chlebu pamětní částí, ohnivou obětí Hospodinu.
8V každý den soboty se to bude před tváří Hospodinovou ustavičně spravovat; od Isráélových dětí, trvalou smlouvou.
9Toho se do stane Árónovi a jeho synům, i budou to jídat na svatém místě, neboť je to pro něho a pro jeho syny jako nanejvýš svaté z ohnivých obětí Hospodinových trvalým ustanovením.
10I vyšel syn isráélské ženy, jenž byl synem Egypťana vprostřed dětí Isráélových, a v táboře se porvali, syn té Isráélovkyně a isráélský muž;
11a syn té isráélské ženy se jal rouhat Jménu a zlořečit, i uvedli ho k Mojžíšovi. A jméno jeho matky: Šelómíth, dcera Divrího, patřícího k větvi Dánově.
12I nechali ho pod dozorem do podání jim pokynu podle úst Hospodinových;
13a Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
14Vyveď toho zlořečivšího ven vůči táboru a všichni, kdo ho uslyšeli, položí své ruce na jeho hlavu a zaházejí ho, celé shromáždění.
15A k Isráélovým dětem musíš promluvit výrokem: Kdykoli bude kdokoli zlořečit svému Bohu, pak si od nese svůj hřích,
16a rouhající se jménu Hospodinovu musí jistotně být usmrcen, celé shromáždění, ti na něho jistotně musejí naházet; jak cizinec tak domácí musí pro své rouhání Jménu být usmrcen.
17A kdykoli někdo bude srážet kteroukoli lidskou bytost, musí jistotně být usmrcen,
18a srazivší kus dobytka musí škodu nahradit kusem za kus.
19A kdykoli někdo bude způsobovat na svém soukmenovci poškození na těle - podle toho, co učiní, tak se bude činit jemu:
20zlomeninu za zlomeninu, oko za oko, zub za zub - podle toho, jaké poškození na člověku způsoboval, tak se bude způsobovat jemu.
21Srazivší zvíře tedy musí nahradit škodu, a le srazivší člověka musí být usmrcen.
22Bude pro vás jedno právo, jak cizinec, tak bude domácí, neboť já jsem Hospodin, váš Bůh.
23A Mojžíš promluvil k Isráélovým dětem, i vyvedli toho zlořečivšího ven vůči táboru a zaházeli ho kamením; tak učinily Isráélovy děti podle toho, co Hospodin rozkázal Mojžíšovi.