1A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
2Promluv k Árónovi a k jeho synům, jak se mají zdržovat od svatých věcí Isráélových dětí (a ť nezneuctívají jméno mé svatosti), jež mi ony posvěcují; já jsem Hospodin.
3Řekni k nim: Každý muž po vašich pokoleních, ze všeho vašeho semene, který se bude přibližovat k svatým věcem, jež Isráélovy děti posvěcují Hospodinu, bude- li na něm jeho nečistota, pak bude ona duše vyťata z přítomnosti mé tváře; já jsem Hospodin.
4Žádný muž ze semene Árónova, je- li on malomocný nebo mající výtok, nesmí jíst ze svatých věcí, než bude čist, a kdo sáhne na cokoli znečištěného mrtvým, nebo muž, z něhož vycházel výlev semene,
5nebo muž, jenž sahal na cokoli lezoucí, co mu je nečisté, nebo na člověka, jenž mu je nečistý jakoukoli svou nečistotou -
6osoba, jež na to bude sahat, ta bude až do večera znečištěna a nesmí jíst ze svatých věcí, leč své maso vykoupá ve vodě;
7pak, až slunce zajde, bude očištěna a potom bude smět jíst ze svatých věcí, neboť je to její pokrm.
8Zdechliny a ni rozervaného nesmí jíst k znečištění jím; já jsem Hospodin.
9Budou tedy zachovávat mé nařízení, a ť za to nenesou hřích a ne umřou v něm, kdyby je zneuctívali; já jsem Hospodin, posvěcující je.
10A žádný neoprávněný nesmí jíst svaté, podruh kněze a ni námezdník nesmí jíst svaté,
11a le kdykoli kněz někoho řádně za své peníze bude kupovat, bude on smět z něho jíst, i zrozenectvo jeho domu - oni budou smět jíst z jeho pokrmu.
12A dcera kněze, kdykoli se bude do stávat muž neoprávněnému, nebude ona smět jíst z oběti věnování svatých věcí,
13a le kdykoli dcera kněze bude vdovou a neb vyhnanou a nebude mít semene, a vrátí se do domu svého otce jako za svého mládí; bude smět jíst z pokrmu svého otce, a le žádný neoprávněný z něho jíst nesmí.
14A kdykoli někdo bude jíst svatou věc v pobloudění, pak k ní přidá její pětinu a dá s tou svatou věcí knězi.
15A nesmějí znesvěcovat svaté věci Isráélových dětí, jež ony věnují Hospodinu,
16takže by na sebe uvalili nepravost provinění jedením jejich svatých věcí, neboť já jsem Hospodin, posvěcující je.
17A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
18Promluv k Árónovi a k jeho synům a ke všem Isráélovým dětem a řekni k nim: Kdokoli z Isráélova domu a neb z cizinců mezi Isráélem, kdo bude předkládat svůj obětní dar podle kteréhokoli z jejich slibů a neb jako kteroukoli z jejich dobrovolných obětí, jež budou Hospodinu předkládat jako vzestupnou oběť
19k vašemu blahovolnému přijetí - ať je bez chyby, samec ze skotu, z ovcí a neb z koz.
20Nesmíte předkládat nic, na čem je vada, neboť to vám nebude k blahovolnému přijetí.
21A kdykoli bude někdo Hospodinu předkládat oběť pokojných hodů k splnění slibu nebo jako dobrovolnou oběť ze skotu nebo z drobného dobytka, nechť je k blahovolnému přijetí bez chyby, žádná vada na ní nesmí být.
22Slepé nebo polámané nebo zmrzačené nebo s nádory nebo mající svrab nebo lišej - tyto nesmíte Hospodinu předkládat a nesmíte z nich dávat ohnivé oběti na oltář Hospodinu;
23a ni hovězí dobytče a ni drobné dobytče, mající některý úd příliš dlouhý nebo příliš krátký - to smíš učinit dobrovolnou obětí, a le jako slib nebude blahovolně přijímáno;
24a ni rozmačkané a ni roztlučené a ni vytrhané a ni vyřezané nesmíte předkládat Hospodinu, a ni ve vaší zemi nebudete smět tak činit.
25A ni z ruky syna ciziny nesmíte předkládat pokrm vašeho Boha, od žádných těchto, neboť na nich je zkaženost, je na nich vada - nebudou blahovolně přijímány ve váš prospěch.
26A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
27Kdykoli se bude rodit hovězí dobytče nebo ovce nebo koza, pak zůstane sedm dní pod svou matkou a od osmého dne a nadále bude moci být blahovolně přijato v obětní dar ohnivé oběti Hospodinu;
28a le krávu nebo ovci - nesmíte ji a její mládě porazit v jeden den.
29A kdykoli budete Hospodinu obětovat děkovnou oběť, budete obětovat k vašemu blahovolnému přijetí:
30v týž den se bude jíst, nesmíte z ní nic nechat do jitra; já jsem Hospodin.
31Budete tedy zachovávat mé rozkazy a vykonávat je; já jsem Hospodin;
32a nesmíte zneuctívat jméno mé svatosti, nýbrž budu vprostřed Isráélových dětí posvěcován, já, Hospodin, posvěcující vás,
33jenž vás vyvádí ze země Egypta k tomu, abych se vám stal Bohem, já, Hospodin.