1A Šimšón sestoupil do Timny a v Timně uviděl ženu z dcer Pelištím,
2a vystoupil a podal svému otci a své matce zprávu; i řekl: Uviděl jsem v Timně ženu z dcer Pelištím; nyní mi ji tedy vezměte za ženu.
3I řekl mu jeho otec a jeho matka: Zda není mezi dcerami tvých bratrů a ve všem mém lidu ženy, že ty jdeš pojmout ženu z Pelištím, neobřezaných? A Šimšón svému otci a své matce řekl: Tu mi vezmi, neboť ona je v mých očích správná.
4Jeho otec a jeho matka však nevěděli, že to je od Hospodina, že on hledá příležitost stran Pelištím; a v onen čas Pelištím nad Isráélem panovali.
5Sestoupil tedy Šimšón a jeho otec a jeho matka a přišli až po vinice Timny; a hle, vstříc mu zařval hřivnatec ze lvů.
6I přišel na něho Duch Hospodinův, takže ho roztrhal jakoby roztrháním kůzlete, aniž cokoli bylo v jeho ruce. A svému otci a ni své matce neoznámil, co učinil.
7A sestoupil a promluvil s tou ženou, jež byla v Šimšónových očích správná;
8a když se po jistém čase vracel pojmout ji, odbočil shlédnout mršinu toho lva, a hle, v těle lva roj včel a med,
9i vybral jej do svých dlaní a šel a při chůzi jedl. A když při šel ke svému otci a ke své matce, dal jim a pojedli, a le neoznámil jim, že ten med vybral z těla toho lva.
10A jeho otec sestoupil k té ženě a Šimšón tam uspořádal hostinu, neboť tak činívali ženichové.
11A jak ho uviděli, stalo se, že přivedli třicet společníků, a by pobyli s ním;
12a Šimšón jim řekl: Nuže, chci vám dát hádat hádanku; správně-li mi ji za sedm dní hostiny budete umět vyložit, když uhodnete, pak vám dám třicet košil a třicet rouch na střídání,
13nebudete-li však moci mi ji vyložit, pak dáte vy mně třicet košil a třicet rouch na střídání. Řekli mu tedy: Dej hádat svou hádanku, a ť ji slyšíme.
14I řekl jim: Z jedlíka vyšlo jídlo a ze silného vyšlo sladké. I nedokázali po tři dni tu hádanku vyložit
15a ve čtvrtý den se stalo, že Šimšónově ženě řekli: Přemluv svého muže, a ť pro nás tu hádanku vykládá, abychom tebe i dům tvého otce nemuseli spálit ohněm; zda jste nás pozvali k ožebračení nás? Zda ne?
16A le Šimšónova žena se před ním již byla rozplakala a řekla: Jen mě nenávidíš a nemiluješ mě; synům mého lidu jsi dal hádat hádanku a mně jsi ji nevyložil. I řekl jí: Hle, nevyložil jsem svému otci a ni své matce, a mám vyložit tobě?
17A le proplakala před ním těch sedm dní, co měli hostinu, a v sedmý den se stalo, že jí vyložil, neboť ho donutila; i vyložila hádanku synům svého lidu.
18A v sedmý den, dříve než slunce zacházelo, mu muži města řekli: Co sladšího nad med? A co silnějšího nad lva? I řekl k nim: Kdybyste nebyli orali mou jalovicí, nebyli byste uhodli mou hádanku.
19A přišel na něho Duch Hospodinův; i sestoupil v Aškelón a pobil z nich třicet mužů a vzal z nich svlečené věci a ta roucha na střídání dal vyloživším tu hádanku. A vzplál jeho hněv; i vystoupil v dům svého otce.
20A Šimšónova žena se do stala za jeho společníka, jenž mu byl přítelem.