1Júdas, nevolník Ježíše Krista, a bratr Jakubův, povolaným, kteří jsou milováni v Bohu Otci a uchováni v Ježíši Kristu:
2Kéž vám je rozmnoženo smilování a pokoj a láska.
3Když jsem, milovaní, vyvíjel veškerou snahu psát vám o naší společné záchraně, nastala mi nutnost napsat vám k povzbuzení, byste usilovně zápasili o víru, jednou svatým svěřenou.
4Kradmo se totiž vloudili jacísi lidé, ti, kteří jsou dávno předem zaznamenáni k tomuto rozsudku, bezbožní, převracející milost našeho Boha v bezuzdnost a popírající našeho jediného Velitele a Pána Ježíše Krista.
5Chci vás však upomenout, vás, kteří jste jednou všechny věci zvěděli, že když PÁN vysvobodil lid z egyptské země, za druhé ty, kteří neuvěřili, zahubil;
6i anděly, kteří neuchovali svůj původní stav, nýbrž své vlastní bydlo opustili, chová v navždy trvajících poutech pod chmurami k soudu velikého dne -
7jako Sodoma a Gomora a města okolo nich, jež se způsobem podobným jako oni nezřízeně oddala smilstvu a odešla za masem jiného druhu, před e všemi leží jako příklad, podléhajíce pokutě věčného ohně.
8I tito blouznivci však přesto podobně poskvrňují maso, také však zavrhují panství a urážlivě mluví o důstojnostech -
9ano, Michaél, archanděl, když se, maje rozepři s ďáblem, domlouval o tělo Mojžíšovo, se neodvážil vznést obvinění urážlivou řečí, nýbrž řekl: Nechť tě pokárá PÁN;
10tito však o kterýchkoli věcech, o nichž nemají ponětí, urážlivě mluví, v kterýchkoli pak jsou jako nerozumná zvířata od přirozenosti zběhlí, v těch docházejí zkažení.
11Běda jim, protože se dali cestou Kainovou a za odměnu se vrhli do poblouzení Balaamova a zahynuli v odbojnictví Koreho;
12to jsou poskvrny na vašich hostinách lásky, bez bázně s vámi hodující, pasoucí sami sebe, bezvodá oblaka, unášená větry, podzimní stromy bez ovoce, dvakrát odumřelé, vykořeněné,
13divé vlny moře, jako pěnu vyvrhující své hanebnosti, bludné hvězdy, jimž je navždy vyhrazena chmura tmy.
14A Enóch, sedmý od Adama, prorokoval i o těchto, pravě: Hle, Pán přišel uprostřed svých svatých desetitisíců
15vykonat nade všemi soud a usvědčit všechny jejich bezbožné ze všech jejich bezbožných činů, jichž se bezbožně dopustili, a ze všech tvrdostí, jež proti němu promluvili bezbožní hříšníci.
16To jsou reptalové, nespokojenci, ubírající se podle svých choutek, a jejich ústa mluví nabubřelosti, i obdivují osoby pro svůj prospěch.
17Vy si však, milovaní, vzpomeňte na slova prve řečená od apoštolů našeho Pána Ježíše Krista,
18že vám říkali: Na konci času budou posměvači, ubírající se podle svých bezbožných choutek;
19to jsou ti, kteří [se ] veskrze odlučují, přirození lidé, nemající Ducha.
20Vy však, milovaní, budujíce se na své nadevše svaté víře, modlíce se v Svatém Duchu,
21se uchovejte v Boží lásce, očekávajíce smilování našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu.
22A nad některými se smilovávejte, činíce rozdíl,
23některé však zase zachraňujte v bázni, vychvacujíce je z ohně, nenávidíce i tu tuniku od masa poskvrněnou.
24Tomu však, jenž vás může bez klopýtnutí uchránit a bez úhony s jásotem postavit před svou slávou,
25jedinému Bohu, našemu Zachránci, skrze Ježíše Krista, našeho Pána, sláva, veličenství, vláda a svrchovanost zpřed celého věku i nyní i do všech věků. AMÉN.