1A Jeríchó před tváří Isráélových synů zavíralo a bylo zavíráno; nebylo vycházejícího a nebylo vstupujícího.
2A Hospodin k Jóšuovi řekl: Viz, vy dal jsem Jeríchó a jeho krále, zdatné hrdiny, v tvou ruku;
3i obejdete město, všichni bojovníci, pochodem okolo města, jedenkrát; tak budete činit po šest dní,
4a sedm kněží, ti ponesou před skříňkou sedm trub, rohů beranů. A v sedmý den budete město obcházet sedmkrát a kněží budou na ty trouby troubit,
5a při prodlouženém troubení na roh berana, při vašem uslyšení hlasu trouby, se stane, že všechen lid, ti budou pokřikovat velikým pokřikem a zeď města se zhroutí a lid, ti vystoupí, každý před sebe.
6A Jóšua, syn Núnův, zavolal na kněží a řekl k nim: Uchopte skříňku smlouvy, a sedm kněží, ti ponesou před skříňkou Hospodinovou sedm trub, rohů beranů.
7A k lidu řekl: Nastupte a obejděte město, a vyzbrojení budou pochodovat před skříňkou Hospodinovou.
8A jak Jóšua k lidu promluvil, stalo se, že sedm kněží, nesoucích před tváří Hospodinovou sedm trub, rohů beranů, ti nastoupili a jali se troubit na ty trouby, a za nimi šla skříňka smlouvy Hospodinovy
9a před tváří kněží, troubících na trouby, šli vyzbrojení; a za skříňkou za stálého troubení na trouby šel zadní voj.
10A lidu Jóšua rozkázal výrokem: Nesmíte pokřikovat, aniž se smíte ozývat svým hlasem, aniž smí vyjít slovo z vašich úst až do dne, kdy k vám řeknu: Pokřikujte; pak budete pokřikovat.
11Dal tedy skříňce Hospodinově obejít město pochodem okolo, jedenkrát; pak vstoupili do tábor a a v táboře přenocovali.
12A za jitra Jóšua časně vstal a kněží uchopili skříňku Hospodinovu,
13a sedm kněží nesoucích před skříňkou Hospodinovou sedm trub, rohů beranů, ti šli za stálého troubení na trouby, a před jejich tváří šli vyzbrojení, a za skříňkou Hospodinovou šel za stálého troubení na trouby zadní voj;
14i obešli v druhý den jedenkrát město a vrátili se do tábor a. Tak činili po šest dní.
15A v sedmý den se stalo, že časně vstali, při vzcházení úsvitu, a podle téhož pokynu obešli město sedmkrát - jen v tento den obešli město sedmkrát;
16a po sedmé se stalo (kněží se jali troubit na trouby ), že Jóšua k lidu řekl: Pokřikujte, neboť Hospodin vám to to město vy dal,
17a stane se to to město odevzdaným Hospodinu, ono i vše, co je v něm, jen Rácháv, nevěstka, zůstane naživu, ona a všichni, kdo jsou s ní v domě, neboť přechovala posly, jež jsme vyslali.
18Vy se však jen chraňte před tím, co bude odevzdáno, aby se ne stalo, že byste v odevzdání uváděli, a le z toho, co bude odevzdáno, vzali a tak tábor Isráélův odevzdaným učinili a v neštěstí jej uvrhli.
19A všechno stříbro a zlato a náčiní z mosazi a železa, ono bude svaté Hospodinu, musí přijít do pokladnice Hospodinovy.
20Lid se tedy jal pokřikovat, zatímco troubili na trouby; a jak lid uslyšel hlas trouby a když se lid jal velikým pokřikem pokřikovat, zhroutila se zeď a lid vystoupil do města, každý před sebe, i dobyli města
21a vše, co ve městě bylo, uvedli v odevzdání ostřím meče, od muže a ž po ženu, od mladíka a ž po starce a po hovězí dobytče a drobné dobytče a osla.
22A těm dvěma mužům, kteří proslídili zem, Jóšua řekl: Vstupte v dům té ženy, nevěstky, a vyveďte odtamtud tu ženu a všechny, kdo k ní patří, podle toho, co jste jí přísahou slíbili.
23Ti mladíci, vyzvědači, tedy přišli a vyvedli Rácháv a jejího otce a její matku a její bratry a všechny, kdo k ní patřili, vyvedli všechny její příbuzné a nechali je zevně vůči táboru Isráélovu.
24A město spálili ohněm, i vše, co v něm bylo, jen stříbro a zlato a náčiní z mosazi a železa dali do pokladnice domu Hospodinova,
25a Rácháv, nevěstku, a dům jejího otce a všechny, kdo k ní patřili, nechal Jóšua naživu, a zůstala vprostřed Isráéle až po tento den, neboť přechovala vyzvědače, jež Jóšua vyslal proslídit Jeríchó.
26A v onen čas přisáhl Jóšua výrokem: Budiž před tváří Hospodinovou proklet muž, jenž bude stavět a budovat toto město, Jeríchó! Za svého prvorozeného je bude zakládat a za svého nej mladšího bude nasazovat jeho vrata.
27A s Jóšuou byl Hospodin a zvěst o něm se do stala v celou zem.