Bible

1 Tehdy Jóšua povolával Reúvéního a Gádího a polovinu větve Menaššéovy 2 a řekl k nim: Vy jste zachovali vše, co vám rozkázal Mojžíš, nevolník Hospodinův, i na hlas můj jste uposlechli stran všeho, co jsem vám rozkázal. 3 Po těchto mnoho dní až po tento den jste své bratry neopustili a zachovávali jste nařízení rozkazu Hospodina, vašeho Boha. 4 Nyní pak dal Hospodin, váš Bůh, vašim bratrům klid podle toho, co k nim promluvil; nyní se tedy otočte a jděte si do svých stanů do země své držby, již vám dal Mojžíš, nevolník Hospodinův, na druhé straně Jordánu. 5 Jen velmi dbejte o vykonávání rozkazu a zákona, jejž vám Mojžíš, nevolník Hospodinův, rozkázal, o milování Hospodina, vašeho Boha, a o chození po všech jeho cestách a o zachovávání jeho rozkazů a o lpění na něm a o službu jemu celým svým srdcem a celou svou duší. 6 A Jóšua jim požehnal a propustil je, i odešli do svých stanů. 7 A polovinu kmene Menaššéova obdařil Mojžíš v Bášánu a Jóšua jeho polovinu obdařil na této straně Jordánu k západu, a když je Jóšua také propustil do jejich stanů, požehnal i jim 8 a pronesl k nim výrok: Vraťte se do svých stanů s mnoha bohatstvími a s velmi četnými stády, se stříbrem a se zlatem a s mosazí a s železem a se šatstvem ve veliké m množství; rozdělte se o lup od vašich nepřátel se svými bratry. 9 A děti Reúvenovy a děti Gádovy a polovina kmene Menaššéova se obrátili zpět a odebrali se z blízkosti dětí Isráélových, z Šíla, jež je v zemi Kenáanu, k odchodu do země Gileádu, do země své držby, v níž držby nabyli podle příkazu Hospodinova skrze Mojžíše. 10 A když přišli do končin Jordánu, jež jsou v zemi Kenáanu, zbudovali tam synové Reúvenovi a synové Gádovi a polovina kmene Menaššéova před Jordánem oltář, nápadně veliký oltář; 11 a Isráélovy děti uslyšely výrok: Hle, synové Reúvenovi a synové Gádovi a polovina kmene Menaššéova zbudovali naproti zemi Kenáanu v končinách Jordánu oltář naproti Isráélovým dětem. 12 To když Isráélovy děti uslyšely, sešlo se všechno shromáždění Isráélových synů do Šíla k vystoupení vojenskou výpravou proti nim. 13 Vyslali tedy Isráélovi synové k synům Reúvenovým a k synům Gádovým a k polovině kmene Menaššéova do země Gileádu Pincháse, syna Eleázára, kněze, 14 a s ním deset náčelníků, po jednom náčelníku na každý dům otce, ze všech větví Isráélových, z nichž každý byl tisícům Isráélovým hlavou domu jejich otců. 15 I přišli k synům Reúvenovým a k synům Gádovým a k polovině kmene Menaššéova do země Gileádu a promluvili s nimi výrokem: 16 Takto řeklo všechno shromáždění Hospodinovo: Co je toto za věrolomnost, jíž jste se věrolomně dopustili proti Isráélovu Bohu dnešním od vrácením od následování Hospodina ve svém zbudování si oltáře, svým dnešním vzbouřením proti Hospodinu? 17 Zda je nám nepravost Peóra málo, od níž jsme se po tento den neočistili, a č ve shromáždění Hospodinově nastala pohroma, 18 že se vy dnes musíte od vracet od následování Hospodina? A le budete-li se vy dnes proti Hospodinu bouřit, stane se, že se zítra bude hněvat na celé Isráélovo shromáždění. 19 A vůbec - je -li země vaší držby nečistá, přejděte si do země držby Hospodinovy, kde pobývá obydlí Hospodinovo, a nabuďte držby vprostřed nás; a le proti Hospodinu nechť se nebouříte, aniž budete zamítat nás ve svém zbudování si oltáře mimo oltář Hospodina, našeho Boha. 20 Zda se Áchán, syn Zerachův, věrolomně nedopustil věrolomnosti při odevzdaném, takže přišlo rozhněvání na celé shromáždění Isráélovo a nejen on sám zahynul ve své nepravosti? 21 A synové Reúvenovi a synové Gádovi a polovina kmene Menaššéova odpověděli a oslovili hlavy tisíců Isráélových: 22 Bůh bohů, Hospodin, Bůh bohů, Hospodin, ten ví, a Isráél, ten bude vědět: Jestliže ve vzbouření a jestliže ve věrolomnosti proti Hospodinu, - nechť nás nezachraňuješ tohoto dne! - 23 jsme se jali budovat si oltář k od vrácení od následování Hospodina a jestliže k vznášení na něm vzestupné oběti a oběti daru a jestliže k vykonávání na něm obětí pokojných hodů - Hospodin, on nechť vyvozuje důsledky, 24 nýbrž jestliže jsme toto neučinili z obavy z jedné věci, s myšlenkou, že později budou vaše děti k našim dětem pronášet výrok: Co je vám po Hospodinu, Bohu Isráélovu? 25 Vždyť Hospodin mezi nás a mezi vás, děti Reúvénovy a děti Gádovy, položil hranici, Jordán! Nemáte podílu v Hospodinu! A vaše děti způsobí, že naše děti přestanou mít Hospodina v úctě. 26 Řekli jsme tedy: Nuže, dávejme si práci se zbudováním oltáře, ne k vzestupné ani k jiné oběti, 27 nýbrž on bude svědkem mezi námi a mezi vámi a mezi našimi pokoleními po nás o věrné službě Hospodinu před jeho tváří našimi vzestupnými a jinými našimi obětmi a našimi pokojnými hody, a ť vaše děti později neříkají našim dětem: Nemáte podílu v Hospodinu! 28 Řekli jsme tedy: A jestliže to budou říkat k nám a neb k našim pokolením později, stane se, že řekneme: Vizte vypodobnění oltáře Hospodinova, jež zřídili naši otcové, ne k vzestupné ani k jiné oběti, nýbrž je ono svědkem mezi námi a mezi vámi. 29 Daleko nám od toho - bouřit se proti Hospodinu a od vracet se dnes od následování Hospodina, budovat oltář k vzestupné oběti, k oběti daru a k jiné oběti mimo oltář Hospodinův, jenž je před jeho obydlím! 30 A když uslyšel Pinchás, kněz, a náčelníci shromáždění a hlavy tisíců Isráélových, kteří byli s ním, slova, jež vyslovili synové Reúvenovi a synové Gádovi a synové Menaššéovi, bylo jim to vhod 31 a Pinchás, syn Eleázára, kněze, k synům Reúvenovým a k synům Gádovým a k synům Menaššéovým řekl: Dnes jsme poznali, že vprostřed nás je Hospodin, neboť jste se této věrolomnosti proti Hospodinu věrolomně nedopustili; vyprostili jste tudíž Isráélovy děti z ruky Hospodinovy. 32 I vrátil se Pinchás, syn Eleázára, kněze, a náčelníci z blízkosti synů Reúvénových a z blízkosti synů Gádových, ze země Gileádu, do země Kenáanu k dětem Isráélovým a přinesli odtamtud zvěst, 33 a ta zvěst byla Isráélovým dětem vhod, i jaly se Isráélovy děti velebit Boha a nemluvili o vystoupení vojenskou výpravou ke zpustošení země, v níž děti Reúvenovy a děti Gádovy bydlely. 34 A synové Reúvenovi a synové Gádovi o tom oltáři provolali: Že on je mezi námi svědkem, že Hospodin je Bůh.