1Takto řekl Hospodin: Hle, já, chystám se proti Bávelu a na obyvatele srdce povstalců proti mně vzbudit zkázonosný vítr,
2i budu do Bávelu vysílat cizáky, kteří jej budou odvívat a vylidňovat jeho zem, neboť se v den neštěstí na něj do stanou ze všech stran;
3nechť napínač svého luku jej napíná proti tomu, jenž napíná, a proti tomu, jenž se holedbá ve svém pancíři; a nechť nejste šetrní vůči jeho jinochům, všechen jeho zástup učiňte odevzdaným,
4a ť v zemi Kasdím padají zabití, a no, těžce ranění v jejích ulicích.
5Isráél a ni Júdá přece ne ní opuštěn od svého Boha, od Hospodina zástupů, když jejich země je před Svatým Isráélovým plna provinění.
6Prchněte zprostřed Bávelu, zachraňte každý své žití, nechť nehynete v jeho nepravosti, neboť to je pro Hospodina čas pomsty, on se mu chystá splatit odměnu.
7Bável - číše ze zlata v ruce Hospodinově, opojivší všechnu zem, z vína v ní se napily národy; proto se národy pobláznily;
8Bável náhle padl a byl rozdrcen - skučte nad ním, na jeho bolest přineste balzám, snad bude moci být vyléčen. -
9Jali jsme se Bável léčit, aniž byl vyléčen, opusťte jej a pojďme každý do své země, neboť jeho odsouzeníhodnost do sáhla k nebesům, a no, pozvedla se až po oblaka.
10Hospodin vyjevil naše spravedlnosti; pojďte a vyprávějme na Cijjónu činy Hospodina, našeho Boha!
11Vyleštěte šípy, naplňte toulce; Hospodin vzbudil ducha králů Mádáje, neboť jeho úmysl je proti Bávelu k jeho zkáze, neboť je to pomsta Hospodinova, pomsta za jeho chrám;
12proti zdem Bávelu pozvedněte prapor, posilněte stráž, postavte strážce, připravte zálohy, neboť Hospodin si i umínil i vykoná, co promluvil proti obyvatelům Bávelu.
13Ty, sídlící na hojných vodách, hojná poklady, přišel tvůj konec, míra tvého nespravedlivého zisku.
14Hospodin zástupů přisáhl při sobě samém: Zajisté tě naplním lidmi jako housenkami, ti se budou výskotem ozývat proti tobě.
15Zhotovivší zem ve své moci, zřídivší svět ve své moudrosti, on ve své obezřelosti roztáhl nebesa;
16na hlas, jejž vy dá, - spousta vod v nebesích, i způsobí vystupování výparů od okraje země, k dešti při činí blesky a ze svých skladišť vyvede vítr.
17Každý člověk je hloupý, dalek poznání, každý zlatník bude svými sochami zostuzen, neboť jeho slitiny jsou klam a ne ní v nich ducha;
18ony jsou nicotnost, dílo výsměchu; v čas jejich navštívení budou muset zhynout.
19Podíl Jákóbův ne ní jako ony neboť on je Ztvárnitel všeho, i kmene svého dědictví, jeho jméno je Hospodin zástupů.
20Ty jsi mi kyjem, výzbrojí do boje, tebou budu rozrážet národy a tebou budu působit zkázu království,
21a no, budu tebou rozrážet koně i jezdce na něm a budu tebou rozrážet vůz i jezdce na něm
22a budu tebou rozrážet muže i ženu a budu tebou rozrážet starce i hocha a budu tebou rozrážet jinocha i pannu
23a budu tebou rozrážet pastýře i jeho stádo a budu tebou rozrážet oráče i jeho spřežení a budu tebou rozrážet vladaře a místodržící;
24a budu Bávelu a všem obyvatelům Kasdím před vašima očima odplácet všechnu jejich hanebnost, již spáchali na Cijjónu, prohlášeno Hospodinem.
25Hle, já, proti tobě, horo zkázy, prohlášeno Hospodinem, jež kazíš všechnu zem, já proti tobě napřáhnu svou ruku a budu tě koulet ze skalisk a činit tě horou na vypálení,
26aniž z tebe budou brát kámen do nároží a ni kámen do základů, nýbrž budeš trvalou spouští, prohlášeno Hospodinem.
27Pozvedněte v zemi prapor, trubte mezi národy na troubu, posvěťte proti němu národy, svolejte proti němu království, Arárat, Minní a Aškenáz, pověřte nad nimi tifsára, vyveďte koně jako chlupaté housenky;
28posvěťte proti němu národy, krále Mádáje, jeho vladaře a všechny jeho místodržící, všechnu zem pod jeho vládou;
29i bude se země třást a svíjet, neboť proti Bávelu trvají úmysly Hospodinovy obrátit zem Bávelu v zpustlinu, takže nebude obyvatele.
30Hrdinové Bávelu ustali v bojování, zůstávají v pevnostech, jejich hrdinství selhalo, stali se jakoby ženami, jeho obydlí sežehli, jeho závory jsou zlámány;
31běžec běží vstříc běžci a oznamovatel vstříc oznamovateli oznámit králi Bávelu, že města bylo ze všech stran dobyto,
32že brody jsou obsazeny a rákosí ohněm popálili a bojovníci jsou bezradní,
33neboť Hospodin zástupů, Bůh Isráélův, řekl takto: Dcera Bávelu je jako mlat, je čas ušlapávání jí, ještě málo a přijde jí čas žně.
34Nevúchadreccar, král Bávelu, mě pohltil, zmátl mě, učinil mě prázdnou nádobou, spolkl mě jako netvor, naplnil své břicho mými lahůdkami, mne odstrčil.
35Mé a mého masa násilí na Bável, nechť praví obyvatelka Cijjónu, a: Má krev na obyvatele Kasdím, nechť praví obyvatelka Jerúsaléma.
36Proto řekl Hospodin takto: Hle, já, chystám se přít se tvou pří a budu se mstít tvou pomstou a budu vysušovat jeho moře a vyschlými činit jeho prameny
37a Bável bude hromadami, doupětem šakalů, hrůzou a sykotem, takže nebude obyvatele.
38Budou pospolu řvát jako hřivnatci, rozskřečí se jako mláďata lvů;
39při uhřátí jich budu hostinu pro ně připravovat a opíjet je, aby se veselili a usínali věčným spánkem a neprobouzeli se, prohlášeno Hospodinem.
40Povedu je dolů jako jehňata k poražení, jako berany s kozly.
41Jak bylo Šéšachu dobyto, polapena chlouba vší země! Jak se stal Bável hrůzou mezi národy!
42Proti Bávelu vystoupilo moře, spoustou jeho vln je Bável pokryt,
43jeho města se stala zpustlinou, zemí sucha, stepí, zemí - ne ní v nich obyvatele, žádného člověka, aniž mezi nimi syn člověka prochází;
44a budu v Bávelu zakročovat proti Bélovi a z jeho úst vynášet, co pohltil, aniž se ještě národy k němu pohrnou; i zeď Bávelu padla.
45Vyjděte zprostřed něho, můj lide, a zachraňte každý svou duši, před žárem hněvu Hospodinova,
46a ne aby vaše srdce malomyslnělo a aby ste se báli při zvěsti, jež se bude v zemi slyšet, když během roku přijde jedna zvěst a potom během roku jedna zvěst, a v zemi bude násilí, vládce proti vládci.
47Proto, hle, přicházejí dni, kdy budu zakročovat proti sochám Bávelu, takže všechna jeho zem bude zostuzována a vprostřed něho budou padat všichni jeho zabití
48a nebesa a země, i vše, co je v nich, budou nad Bávelem plesat, neboť od severu mu budou přicházet ničitelé, prohlášeno Hospodinem.
49I Bável je na padnutí, vy zabití Isráéle, i Bávelu padnou, vy zabití vší země!
50Uniknuvší před mečem, odejděte, nechť nestojíte, pamatujte z daleka na Hospodina a nechť na vaše srdce vystupuje Jerúsalém! -
51Jsme zostuzeni, neboť slyšíme tupení, naši tvář pokryla hanba, neboť na svatyně domu Hospodinova vstoupili cizáci. -
52Proto, hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy budu zakročovat proti jeho sochám, i budou ve vší jeho zemi kvílet smrtelně ranění;
53byť Bável vystupoval v nebesa a byť upevňoval výsost své síly, budou k němu z mé blízkosti přicházet ničitelé, prohlášeno Hospodinem.
54Hlas křiku z Bávelu, a no, veliká zkáza ze země Kasdím,
55neboť Hospodin ničí Bável a dusí silný hlas z něho, když jejich vlny hučí jako veliké vody, jejich ž hlas působí ryk,
56neboť na něj, na Bável, přišel ničitel, i pochytali jeho hrdiny, polámalo jejich luky, neboť BŮH odvet, Hospodin, bude zplna odplácet.
57I budu opíjet jeho hodnostáře a jeho mudrce, jeho vladaře a jeho místodržící a jeho hrdiny, takže budou usínat věčným spánkem, aniž se budou probouzet, prohlášeno Králem, jeho ž jméno je Hospodin zástupů.
58Takto řekl Hospodin zástupů: Zdi Bávelu - ta široká musí být veskrze zbořena a její vysoké brány ohněm sežehnuty, a lidé se budou namáhat nadarmo a davy pro oheň, i unaví se.
59Slovo, jež Jeremjá, prorok, přikázal Serájovi, synu Nérijji, syna Machséjova, při jeho odchodu s Cidkijjáhúem, králem Júdovým, v Bável ve čtvrtém roce jeho kralování (a Serájá byl ubytovatelem ).
60A Jeremjá zapsal do jedné knihy všechno zlo, jež mělo přijít na Bável, všechna tato slova, jež jsou napsána proti Bávelu,
61a Jeremjá řekl k Serájovi: Až přijdeš v Bável, nechť při hlédneš k tomu, a by s všechna tato slova přečetl
62a řekl: Hospodine, ty jsi promluvil proti tomuto místu stran jeho vytětí, aby v něm nebylo obyvatele, to jest od člověka a ž po dobytek, neboť se musí stát trvalou spouští.
63A za tvého skončení čtení této knihy se bude dít: Musíš na ni přivázat kámen a hodit ji doprostřed Peráthu
64a říci: Takto bude Bável muset klesnout a nebude moci povstat z příčiny zla, jež se já na něj chystám uvést, nýbrž podlehnou. Potud slova Jeremjova.