Bible

1 O Móávu. Takto řekl Hospodin zástupů, Bůh Isráélův: Běda pro Nevó, neboť bude zničeno, Kirjáthájim bude zostuzeno, bude ho dobyto, výšina bude zostuzena a vystrašena, 2 nebude již chlouby Móávu. V Chešbónu proti němu zosnují zlo: Pojďte a vytínejme jej, aby nebyl národem! I ty, Madmén, budeš zanikat, půjde za tebou meč. 3 Hlas křiku z Chórónájim: Plenění a veliké potření, 4 potřen bude Móáv, jeho maličcí se budou ozývat svým křikem, 5 vždyť vzestup Luchíth bude s pláčem zlézat pláč, vždyť na svahu Chórónajim uslyší tíseň křiku pro potření! 6 Prchněte, zachraňte své žití, a ť jste jako jalovec v pustině; 7 ano, pro tvé důvěřování v tvá díla a v tvé poklady musíš i ty být polapen a Kemóš odejde ve vyhnanství, jeho kněží a jeho hodnostáři pospolu, 8 a do každého města bude přicházet ničitel a město nebude moci vyváznout, a údolí bude hynout a rovina bude pleněna, jak řekl Hospodin. 9 Dejte Móávovi křídla, neboť chce letem ujít, a no, jeho města se stávají zpustlinou, takže není obyvatele. 10 Proklet budiž vykonávající práci Hospodinovu nedbale, a no, proklet budiž zdržující svůj meč od krve! 11 Od svého mládí žil Móáv v nerušeném pokoji, a no, on měl klid na svých kvasnicích, aniž byl přeléván z nádoby do nádoby, aniž odešel ve vyhnanství; proto v něm zůstala jeho chuť, aniž se jeho vůně změnila. 12 Proto, hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy mu pošlu převraceče, kteří jej převrátí a jeho nádoby budou vyprazdňovat a džbány k nim rozrážet, 13 i bude Móáv zostuzen Kemóšem, jako byl dům Isráélův zostuzen Béth-Élem, předmětem své důvěry. 14 Jak můžete říkat: My jsme hrdinové, zdatní muži k boji? 15 Móáv je zničen, v jeho města se vystoupí a výkvět jeho jinochů, ti sejdou k porážce, prohlášeno Králem, jeho ž jméno je Hospodin zástupů. 16 Zhouba Móáva je blízka příchodu, a no, jeho pohroma si velmi pospíší, 17 projevujte mu soustrast, všichni kolkolem něho a všichni znající jeho jméno; řekněte: Jak se zlomila silná tyč, ozdobná hůl! 18 Sejdi ze slávy a seď v žízni, obyvatelko, dcero Dívónu, neboť proti tobě vystoupí ničitel Móáva, jenž způsobí zkázu tvých pevností; 19 postav se k cestě a vyzvídej, obyvatelko Aróéru, dotazuj se prchajícího a vyváznuvší, řekni: Co bylo způsobeno? 20 Móáv je zostuzen, ano, je zhroucen; skuč a křič, oznamujte v Arnónu, že Móáv je zničen! 21 I na zem roviny přijde soud, na Chólón a na Jáhac a proti Méfáath 22 a proti Dívónu a proti Nevó a proti Béth-divláthájim 23 a proti Kirjáthájim a proti Béth-gámúlu a proti Béth-meónu 24 a proti Kerijjóth a proti Bocře a proti všem městům země Móávovy, vzdáleným i blízkým. 25 Roh Móávův je odseknut, jeho paže zlomena, prohlášeno Hospodinem; 26 opijte jej, neboť se činil velikým proti Hospodinu, a ť sebou Móáv plácne ve svůj vývratek a bude k smíchu i on. 27 A no, nebyl-li tobě tím předmětem smíchu Isráél? Byl-li zastižen mezi zloději, že jsi za každé své řeči o něm potřásal hlavou? 28 Opusťte města a usídlete se mezi skalisky, obyvatelé Móáva, a buďte jako holubice, jež hnízdí po stranách ústí propasti. 29 Slýchali jsme o pýše Móávově, - je velmi pyšný, - o jeho pozvednutí a jeho pýše a jeho zpyšnělosti a vysokosti jeho srdce; 30 já znám jeho nabubřelost, prohlášeno Hospodinem, a nepravdivost jeho prázdných řečí; ne tak jednají. 31 Proto budu nad Móávem skučet a pro Móáva, jeho celek, křičet, stran mužů Kír-cheresu se bude vzdychat; 32 nad pláč pro Jaezér budu plakat pro tebe, révo Sibmy; tvé výstřelky překročily moře, do sáhly až po moře Jaezéru, na tvé letní ovoce, na tvé vinobraní v padl ničitel, 33 i byla ze sadu a ze země Móávovy odňata radost a jásot, neboť jsem učinil přítrž vínu z lisů, nešlape se - výskot? Výskot ne ní výskotem; 34 od křiku Chešbónu až po Eleálé, až po Jáhac vy dávají svůj hlas, od Cóaru až po Chórónajim, Eglath-šelíšijjáh, vždyť i vody Nimrím se stávají zpustošeninami. 35 I učiním v Móávu přítrž, prohlášeno Hospodinem, vznášejícímu oběti na výšině a zakuřujícímu bohům. 36 Proto mé srdce pro Móáva zvučí jako píšťaly, a no, jako píšťaly zvučí mé srdce stran mužů Kír-cheresu, protože pozůstatky, jichž se dosáhlo, se ztratily. 37 Ano, každá hlava - plešatost, a každá brada ostříhána, na všech rukou zářezy a na bocích pytlovina; 38 na všech střechách Móáva a na jeho prostranstvích, to vše - nářek, neboť jsem Móáva roztříštil jako nádobu, v ní ž není záliby, prohlášeno Hospodinem. 39 Jak se zhroutil! Skučte, jak otočil šíji Móáv, zostudil se! Tak je Móáv k smíchu a ke zděšení všem kolkolem sebe. 40 Neboť takto řekl Hospodin: Hle, letí jako orel a rozpíná svá křídla proti Móávovi, 41 Kerijjóth bude dobyto a pevnosti budou zaujaty a srdce hrdinů Móáva se v onen den stane jako by srdcem ženy v tíseň upadší, 42 a Móáv bude popleněn, takže nebude lidem, neboť se činil velikým proti Hospodinu; 43 postrach a propast a past na tebe, obyvateli Móáva, prohlášeno Hospodinem, 44 ten, jenž bude prchat před postrachem, bude padat do propasti, a ten, jenž vyjde z propasti, bude muset uváznout v pasti, neboť na ně, na Móáva, budu uvádět rok jejich navštívení, prohlášeno Hospodinem. 45 Prchající bezmocně stanou ve stínu Chešbónu, ale z Chešbónu vyjde oheň, a no, plamen zprostřed Síchóna, a stráví spánky Móáva a témě hlavy synů povyku. 46 Běda tobě, Móáve! Lid Kemóšův zahyne, neboť tvoji synové budou vzat v zajetí a tvé dcery mezi zajatectvo. 47 A le v posledku dní chci utrpení Móáva od vrátit, prohlášeno Hospodinem. Až potud soud o Móávu.