1Slovo, jež se do stalo na Jeremju o všem lidu Júdově, ve čtvrtém roce Jehójákíma, krále Júdova (to byl první rok Nevúchadreccara, krále Bávelu ),
2jež Jeremjá, prorok, vyslovil o všem lidu Júdově a ke všem obyvatelům Jerúsaléma, výrok:
3Od třináctého roku Jóšijjáhúa, syna Ámónova, krále Júdova, až po tento den, jenž je v třiadvacátém roce, se ke mně do stávalo slovo Hospodinovo a promlouval jsem k vám časným promlouváním, aniž jste slyšeli;
4a Hospodin k vám časným posíláním posílal všechny své nevolníky, proroky, aniž jste slyšeli, aniž jste k slyšení nachýlili své ucho,
5s výrokem: Od vraťte se každý od své zlé cesty a od zla vašich skutků a bydlete na půdě, již Hospodin dal vám a vašim otcům, totiž odedávna a navždy,
6a nechť nechodíte za jinými bohy sloužit jim a klanět se jim, a nesmíte mě dráždit díly svých rukou, a nebudu vám škodit.
7A le neobrátili jste ke mně sluch, prohlášeno Hospodinem, abyste mě mohli dráždit díly svých rukou sobě ke škodě;
8proto Hospodin zástupů řekl takto: Protože jste neuposlechli mých slov,
9hle, já, chystám se poslat a budu přihánět všechny čeledi severu, prohlášeno Hospodinem, a k Nevúchadreccarovi, králi Bávelu, mému služebníku, a budu je přivádět na tuto zem a na její obyvatele a na všechny tyto národy vůkol a budu je činit odevzdanými a obracet v hrůzu a v sykot a v trvalá rumiště,
10a budu z prostřed nich odstraňovat hlas jásotu a hlas radosti, hlas ženicha a hlas nevěsty, zvuk žernovů a světlo lampy.
11I bude celá tato země rumištěm, hrůzou, a tyto národy budou po sedmdesát let obsluhovat krále Bávelu.
12A až se vyplní sedmdesát let, bude se dít: Budu navštěvovat na králi Bávelu a na onom národu, prohlášeno Hospodinem, jejich nepravost, i na zemi Kasdím, a obracet ji v trvalou spoušť.
13I budu na onu zem uvádět všechna svá slova, jež jsem proti ní vyslovil, vše, co je psáno v této knize, co Jeremjá prorokoval proti všem národům.
14Ano, i oni, - budou si jimi sloužit mnohé národy a velicí králové, i budu jim odplácet podle jejich působení a podle díla jejich rukou.
15Neboť Hospodin, Bůh Isráélův, ke mně řekl takto: Vezmi z mé ruky tuto číši vína popuzení a napoj jím všechny národy, mezi něž tě já posílám,
16a ť se napijí a potácejí a poblázní se před mečem, jejž se já chystám mezi ně poslat.
17Vzal jsem tedy z ruky Hospodinovy tu číši a napojil jsem všechny národy, k nimž mě Hospodin poslal,
18Jerúsalém a města Júdova a jeho krále a jeho hodnostáře, učinit je rumištěm a hrůzou a sykotem a zlořečením, jako tohoto dne,
19faraona, krále Egypta, a jeho služebníky a jeho knížata a všechen jeho lid,
20a všechnu směs a všechny krále země Úc a všechny krále země Pelištím a Aškelón a Gazu a Ekrón a zbytek Ašdódu
21a Edóma a Móáva a všechny syny Ammónovy
22a všechny krále Córu a všechny krále Cídónu a krále ostrovů, jež jsou na druhé straně moře,
23a Dedána a Tému a Búze a všechny ostříhané na spáncích,
24a všechny krále Arabie a všechny krále směsi, již bydlí v pustině,
25a všechny krále Zimrí a všechny krále Élámu a všechny krále Mádáje
26a všechny krále severu, blízké i daleké, jednoho k druhému, a všechna království země, jež jsou na tváři půdy, a král Šéšachu bude pít po nich.
27A budeš k nim říkat: Takto řekl Hospodin zástupů, Bůh Isráélův: Pijte a opijte se a zvracejte a padněte a nebudete vstávat pro meč, jejž se já chystám mezi vás poslat.
28A jestliže se budou zpěčovat vzít tu číši z tvé ruky k pití, bude se dít, že jim budeš říkat: Takto řekl Hospodin zástupů: Ovšemže pít musíte!
29Vždyť, hle, já začínám město, nad nímž se děje do volávání mého jména, postihovat pohromou, a vy byste měli zůstávat zcela bez trestu? Nebudete bez trestu zůstávat, neboť já se chystám zavolat meč na všechny obyvatele země, prohlášeno Hospodinem zástupů.
30A ty budeš proti nim prorokovat všemi těmito slovy a říkat k nim: Hospodin bude z výsosti řvát, a no, ze sídla své svatosti bude vy dávat svůj hlas, mocně bude řvát na svůj příbytek, bude se ozývat výskotem jako šlapači proti všem obyvatelům země.
31Zkáza dospěje až po okraj země, neboť Hospodin má spor s národy, on má soud stran všeho masa, a zlovolní - vy dá je meči, prohlášeno Hospodinem.
32Takto řekl Hospodin zástupů: Hle, zlo vychází od národa k národu a od nejzazších končin země se pozvedá veliký vichr,
33a zabitých Hospodinem bude v onen den od okraje země až po okraj země, aniž budou oplakáváni ani sbíráni ani pohřbíváni; budou za hnůj na tváři půdy.
34Skučte, pastýři, a křičte a válejte se, vůdcové stáda, neboť se naplnily vaše dni do zabití a vašeho rozehnání, i budete padat jako oblíbená nádoba,
35i ztratí se před pastýři útočiště, a no, únik před vůdci stáda -
36hlas křiku pastýřů, a no, skučení vůdců stáda, neboť Hospodin ničí jejich pastviště
37a pro žár hněvu Hospodinova ztichnou příbytky pokoje.
38Opustil jako hřivnatec svůj stánek, neboť země se stala zpustlinou od žáru Toho, jenž působí pohromy, a no, od žáru jeho hněvu.