Bible

1 Kdo je tento, přicházející z Edómu, rudý svými rouchy, z Bocry, tento ctihodný ve svém oblečení, vykračující si ve velikosti své síly? Já, mluvící v spravedlnosti, mocný k vysvobození. 2 Proč je na tvém oblečení červeň a tvá roucha - jako šlapající ho v lisu? 3 Já jsem samoten šlapal prohlubeň a nebylo se mnou nikoho z lidí, i pošlapával jsem je ve svém hněvu, a no, deptal jsem je ve svém popuzení, takže jejich životní síla stříkala na má roucha a všechno své oblečení jsem poskvrnil, 4 neboť v mém srdci byl den pomsty a přišel rok mých vykoupených. 5 I hleděl jsem, a hle, nebylo pomocníka, a podivil jsem se, že hle, nebylo podpírajícího, i přispěla mi má paže, mé popuzení, to mě podepřelo, 6 i rozdupával jsem ve svém hněvu národnosti a ve svém popuzení jsem je opíjel, takže jsem jejich životní sílu sléval k zemi. 7 Budu připomínat laskavosti Hospodinovy, chvály Hospodinovy, přiměřeně všemu, čím nás Hospodin obdařil, a mnohou dobrotu vůči domu Isráélovu, jíž je obdařil podle svých slitování a podle množství svých laskavostí; 8 neboť řekl: Ano, oni jsou můj lid, synové, kteří nelžou; i stal se jim Vysvoboditelem. 9 Ve vší jejich úzkosti bylo úzko jemu a Anděl jeho přítomnosti je vysvobozoval; on je ve své lásce a ve své šetrnosti vykoupil a pozvedl je a nosil je po všechny dávné dni; 10 a le oni byli neposlušni a zarmucovali jeho svatého Ducha, i změnil se jim v nepřítele, on se jal proti nim bojovat. 11 Jeho lid si však připomněl dávné dni, Mojžíše: Kde je ten vyvedší je z moře s pastýřem svého stáda, kde je ten položivší v jejich střed svého svatého Ducha, 12 nechavší paži své velebnosti vládnout po pravici Mojžíšově, rozpoltivší vody před jejich tváří ke zřízení si věčného věhlasu, 13 vodivší je hlubokostmi, jako koně v pustině, aniž klopýtali? 14 Jako když dobytek sestupuje do údolí, dával mu Duch Hospodinův odpočívat; tak jsi svůj lid vodil ke zřízení si slavného jména. 15 Popatř z nebes a viz z bydliště své svatosti a své velebnosti: Kde je tvá horlivost a tvé hrdinství, zvučení tvých útrob a tvá slitování? Zadržují se vůči mně? 16 Vždyť jsi ty náš Otec, ano, Abráhám nás nezná a Isráél nás neuznává, náš Otec jsi ty, Hospodine, náš Výkupce - tvé jméno od věčnosti; 17 nač nás necháváš bloudit, Hospodine, od tvých cest, zatvrzuješ naše srdce vůči bázni z tebe? Vrať se pro své nevolníky, kmeny svého dědictví; 18 tvůj svatý lid, ti se na krátko stali vlastníky; tvou svatyni rozdupali naši protivníci. 19 Jsme odedávna, nad nimi jsi nevládl, není nad nimi vzýváno tvé jméno.