1Nyní však slyš, Jákóbe, můj nevolníče, a no, Isráéli, v něm ž jsem našel zálibu:
2Takto řekl Hospodin, tvůj Zhotovitel a tvůj Ztvárnitel od lůna, tvůj Pomocník: Nemusíš se bát, můj nevolníče Jákóbe, a no, Ješurúne, v něm ž jsem našel zálibu,
3neboť chci na to, co je žíznivé, vylít vody, a no, vyřinutí na suchost, vylít svého Ducha na tvé símě, a no, své požehnání na tvé potomky,
4takže vzrostou v prostřed mezi trávou, jako topoly při proudech vod.
5Tento bude říkat: Já patřím Hospodinu, a tento se bude nazývat jménem Jákóbovým, a tento svou rukou psát: Pro Hospodina, a jménem Isráélovým si lichotit.
6Takto řekl Hospodin, Král Isráélův a jeho Výkupce, Hospodin zástupů: Já jsem První a Poslední a mimo mne není Boha.
7A kdo může tak jako já volat - a ť to oznamuje a předkládá mi to - od mého ustanovení lidu věčnosti? Nechť jim tedy oznamují věci nadcházející a jež mají přijít!
8Nemusíte mít strach ani se třást; zda jsem ti odedávna nezvěstoval a ne oznamoval? A vy jste mými svědky; zda je +Bůh mimo mne? B a není Skály, neznám žádné.
9Ztvárňovatelé soch, oni všichni, jsou nicotou, aniž mohou jejich oblíbenci prospět; oni jsou jejich svědky: nevidí, aniž co vědí, aby byli zostuzováni.
10Kdo ztvárnil BOHA a neb slil sochu k žádnému prospěchu?
11Hle, všichni jeho společníci musejí být zostuzeni, a řemeslníci, ti jsou z lidí; nechť se oni všichni shromažďují, nechť před stupují, nechť mají strach, nechť jsou vespolek zostuzováni.
12Kovář železa má nástroje a zpracovává je v uhlí a ztvárňuje je kladivy a zpracovává je svou silnou paží; také bývá hladový - pak síly není; nenapije-li se vody, unaví se.
13Řezbář dříví natáhne míru, vyznačuje ji křídou, hotoví ji řezbářskými noži a vyznačuje ji kružidlem a zhotoví ji podle tvářnosti muže, podle krásy člověka k zůstávání v domě.
14Když si navytíná cedrů, pak vezme cypřiš a dub, jež si vybere mezi stromy lesa; zasadí borovici, a ť jí lijavec dává růst;
15to je člověku k topení, i vezme z toho a zahřeje se, ba i zažíhá a napeče chleba, ba i dělá BOHA a jme se klanět, zhotoví jej jako sochu a padne před ním.
16Polovinu toho spálí v ohni, nad tou polovinou jí maso, opéká pečeni a nasycuje se; ba i zahřívá se a praví: Aha, zahřál jsem se, užil jsem si tepla!
17A zbytek toho učiní BOHEM, svou sochou; bude před tím padat a klanět se a modlit se k tomu a říkat: Vyprosť mě, neboť ty jsi můj BŮH.
18Nevědí, aniž chápou, neboť zatřel jejich oči, aby neviděli, a jejich srdce, aby nenabyla rozumnosti,
19aniž si kdo bere k srdci, aniž má vědomí ani pochopení k pomyšlení: Polovinu toho jsem spálil v ohni, ba i chleba jsem nad žhavým uhlím z toho napekl, maso jsem opékal a jedl; mám tedy pozůstatek toho učinit ošklivostí a padat před špalkem dřeva?
20Pase se popelem, srdce je oklamáno, zvrátilo ho stranou, takže nemůže vyprostit svou duši ani si říci: Zda ne ní v mé pravici lež?
21Pamatuj si tyto věci, Jákóbe, a no, Isráéli, neboť ty jsi můj nevolník, ztvárnil jsem tě, ty jsi mi nevolníkem, Isráéli, nebudeš mi upadat v zapomenutí;
22jako oblak setřu tvá přestoupení, a no, jako mrak tvé hříchy; vrať se ke mně, neboť jsem tě vykoupil.
23Plesejte, nebesa, neboť zapůsobil Hospodin, výskejte, spodní místa země, propukněte, hory, v plesání, les a všechno stromoví v něm, neboť Hospodin vykoupil Jákóba a na Isráélovi se oslavuje!
24Takto řekl Hospodin, tvůj Výkupce a tvůj Ztvárnitel od lůna: Já jsem Hospodin, Zhotovitel všeho, roztáhší nebesa, já samoten, rozprostřevší zem - kdo byl se mnou? -
25rušící znamení prázdných mluvků, což věštce činí blázny, obracející mudrce zpět, což mění jejich vědění v pošetilost,
26potvrzující slovo svého nevolníka a splňující záměry svých poslů, jenž praví Jerúsalému: Musíš být obýván, a městům Júdovým: Musíte být budována, a jeho rumiště chci postavit;
27jenž praví hlubině: Vyschni! A tvé řeky chci učinit suchými,
28jenž praví o Kórešovi: Můj pastýř, jenž bude splňovat všechno mé zalíbení, i stran výroku k Jerúsalému: Musíš být budován, a chrám u: Musíš být založen.