1A ve čtrnáctém roce krále Chizkijjáhúa se stalo, že vystoupil Sanchérív, král Aššúru, proti všem městům Júdovým, jež byla opevněna, a zmocnil se jich;
2i poslal král Aššúru z Láchíše ke králi Chizkijjáhúovi k Jerúsalém u rav-šákéa se silným oddílem vojska; ten stanul u strouhy horní vodní nádrže, jež je u silnice k poli valchářovu.
3I vyšel k nim Eljákím, syn Chilkijjáhúův, jenž byl nad domem, a Ševná, písař, a Jóách, syn Ásáfův, zapisovatel.
4A rav-šáké k nim řekl: Nuže, řekněte k Chizkijjáhúovi: Takto řekl veliký král, král Aššúru: Co je toto za spoléhání, jímž spoléháš?
5Řekl jsi - jen slovo rtů -: Je rada i síla k válce; nuže na koho spoléháš, že ses proti mně vzbouřil?
6Hle, spolehl jsi na oporu této třtiny, jež je nalomena, na Egypt, jež, opírá-li se o ni kdo, vnikne v jeho dlaň a probodne ji - tak ový je farao, král Egypta, vůči všem na něho spoléhajícím.
7A jestliže ke mně chcete říci: Spoléháme na Hospodina, našeho Boha, - zda on ne ní ten, jehož výšiny a jehož oltáře Chizkijjáhú odstranil a Júdovi a Jerúsalému řekl: Klanět se budete před tímto oltářem?
8Nyní se tedy, prosím, s mým pánem, s králem Aššúru, vsaď, i budu ti moci dát dva tisíce koní, budeš-li schopen dát si na ně jezdce!
9Jak tedy chceš od vrátit tvář jednoho hodnostáře z nejmenších služebníků mého pána, a by sis spolehl stran vozů a stran jezdců na koních na Egypt?
10A ostatně - zda jsem mimo Hospodina proti této zemi vystoupil zničit ji? Hospodin ke mně řekl: Vystup proti této zemi a znič ji!
11I řekl k rav-šákéovi Eljákím a Ševná a Jóách: Mluv, prosím, k svým nevolníkům aramejsky, vždyť my rozumíme, a ť k nám nemluvíš júdsky v uši lidu, jenž je na zdi.
12A rav-šáké řekl: Zda mě můj pán poslal těmito slovy mluvit k tvému pánu a k tobě? Zda ne na ty lidi, již sedí na zdi k jedení svých výkalů a k pití své moči s vámi?
13A jak rav-šáké stál, jal se silným hlasem volat, júdsky, i řekl: Slyšte slovo velikého krále, krále Aššúru:
14Takto řekl král: Nechť vás Chizkijjáhú neklame, neboť nebude schopen vás vyprostit,
15a nechť vás Chizkijjáhú nemá k spoléhání na Hospodina, výrokem: Hospodin nás jistotně bude umět vyprostit, aniž smí toto město být vy dáno v ruku krále Aššúru;
16neměli byste obracet sluch k Chizkijjáhúovi, neboť takto řekl král Aššúru: Zjednejte se mnou mír a vyjděte ke mně a ob jídejte každý svou révu a každý svůj fíkovník a pijte každý vodu ze své cisterny
17až do mého příchodu, kdy vás vezmu do země jako země vaše, země obilí a moštu, země chleba a vinic,
18aby vás Chizkijjáhú nesváděl výrokem: Hospodin nás bude umět vyprostit. Zda vyprostili bohové národů každý svou zem z ruky krále Aššúru?
19Kde jsou bohové Chamáthu a Arpádu, kde bohové Sefarvajím? A což z mé ruky vyprostili Šómrón?
20Kdo jsou mezi všemi bohy těchto zemí tací, že by svou zem z mé ruky vyprostili? Což bude moci Hospodin z mé ruky vyprostit Jerúsalém?
21Zachovali však mlčení a neodpověděli mu slovem, neboť králův rozkaz, to byl výrok: Nesmíte mu odpovídat.
22I vstoupil Eljákím, syn Chilkijjáhúův, jenž byl nad domem, a Ševná, písař, a Jóách, syn Ásáfův, zapisovatel, k Chizkijjáhúovi s roztrženými rouchy a oznámili mu slova rav-šákéova.