Bible

1 Vidění Isaji, syna Ámócova, jež uviděl o Júdovi a Jerúsalémě ve dnech Uzzijjáhúa, Jótháma, Ácháze a Jechizkijjáhúa, králů Júdy. 2 Slyšte, nebesa, a nastav uši, země, neboť mluví Hospodin: Vychoval a vypěstoval jsem syny a oni se proti mně vzepřeli. 3 Hovězí dobytče zná svého vlastníka a osel jesle svých pánů; Isráél nezná, můj lid se neprojevuje pozorným. 4 Ach, hřešící národ, lid obtížený vinou, símě pachatelů zla, synové-zhoubcové! Opustili Hospodina, opovrhli Svatým Isráélovým, odvrátili se zpět! 5 Na co ještě chcete být biti, když pokračujete v odpadnutí? Celá hlava je nemocna a celé srdce neduživé; 6 od chodidla nohy a ž po hlavu na něm není zdravého místa, rány a modřiny a čerstvé údery; nevytlačují se, aniž jsou obvazovány, aniž je co změkčováno olejem. 7 Vaše země - spoušť, vaše města jsou vypálena ohněm, vaše půda - před vaší tváří ji pohlcují cizáci; a no, spoušť, jako rozvrat od cizáků; 8 i pozůstala dcera Cijjónu jako budka ve vinici, jako chatka v poli okurek, jako obležené město. 9 Kdyby nám nebyl Hospodin zástupů ponechal přeživší, jen trochu, stali bychom se jako by Sodomou, stali bychom se podobnými Gomoře. 10 Slyšte slovo Hospodinovo, náčelníci Sodomy, vpusťte v uši zákon našeho Boha, lide Gomory: 11 Nač mi je množství vašich obětí, praví Hospodin. Jsem syt vzestupných obětí beranů a tuku vykrmených dobytčat, a krve býků a jehňat a kozlů neoblibuji; 12 když přicházíte vidět mou tvář, kdo toto z vaší ruky vyhledával - pošlapávat má nádvoří? 13 Nemusíte nadále přinášet dary lži, jejich kouř, ten je mi ošklivostí; novy měsíce a soboty, svolávání svolání? Nesnáším špatnost a slavnosti, 14 vaše novy měsíce a vaše určená období má duše nenávidí, staly se mi břemenem, znechutilo se mi nést je, 15 a při vašem rozprostírání vašich dlaní zakrývám před vámi své oči; ani když množíte své modlení, nemám sluchu, vaše ruce jsou plny krve. 16 Umyjte se, očistěte se, odstraňte zlo svých skutků zpřed mých očí, přestaňte tropit zlo, 17 naučte se činit dobro, vyhledávejte právo, napravte násilníka, zjednejte právo sirotku, ujímejte se rozepře vdovy! 18 Nuže pojďte, a ť se navzájem dohadujeme, praví Hospodin. Jsou-li vaše hříchy jako šarlat, budou bílé jako sníh, jsou-li jako červec, budou jako vlna; 19 budete-li povolni a poslušni, budete smět jíst užitek země, 20 pakli se budete zpěčovat a budete neposlušni, bude vás požírat meč, neboť promluvila ústa Hospodinova. 21 Jak se nevěstkou stalo věrné hradiště, naplněné právem! Přebývala v něm spravedlnost, a nyní vrahové! 22 Tvé stříbro se stalo struskami, tvůj opojný nápoj je zředěn vodou, 23 tvoji hodnostáři jsou vzdorovití, společníci zlodějů - to vše miluje úplatky a nahání odměny, sirotku práva nezjednávají a rozepře vdovy k nim nedochází. 24 Proto je Pánem, Hospodinem zástupů, Mocným Isráélovým, prohlášeno: Ha, chci se uspokojit stran svých protivníků a pomstít se na svých nepřátelích; 25 i chci svou ruku obrátit proti tobě a jako žíravinou vytavit tvé strusky a odstranit všechny tvé olovnaté příměsi, 26 a vrátit tvé soudce jako poprvé a tvé rádce jako na počátku. Potom ti bude dáván název Město spravedlnosti, Věrné hradiště; 27 Cijjón bude osvobozován soudem a jeho navrátilci spravedlností, 28 a le odpadlíci a hříšníci - těm vesměs rozdrcení, a no, opouštějící Hospodina musejí dojít konce. 29 Ba, musejí být zostuzeni stromy, jichž jste byli žádostivi, a no, budete se stydět za zahrady, jež jste si zvolili; 30 ba, budete jako strom, jehož listí vadne, a jako zahrada, jež nemá vody. 31 A mocný se stane koudelí a jeho působení jiskrou, a to obé spolu shoří a hasícího nebude.