1Řekněte svým bratrům: Ammí! a svým sestrám: Ruchámá!
2Veďte při proti své matce, veďte při, neboť ona ne ní mou ženou, aniž jsem já jejím manželem, a nechť odvrhuje svá smilstva od své tváře a svá cizoložství z prostřed svých prsů,
3abych ji nemusel svléci do naha a vystavit ji jako v den jejího narození a učinit ji jako by pustinou, a no, udělat ji jako by zemí sucha a usmrtit ji žízní.
4A s jejími dětmi nebudu mít slitování, neboť ony jsou děti smilstev,
5ano, jejich matka smilnila, ta, jež jimi otěhotněla, se chovala hanebně, neboť řekla: Půjdu za svými milovníky, dávajícími mi můj chléb a mou vodu, mou vlnu a můj len, můj olej a mé nápoje.
6Proto hle, já, chystám se tvou cestu oplotit trním a budu ji pro ni obezdívat zídkou, takže nebude moci najít svých pěšin;
7i bude honit své milovníky, aniž jich bude moci dostihnout, a bude je hledat, aniž jich bude moci najít; i řekne si: Musím jít a vrátit se k svému prvnímu manželu, neboť tehdy mi bylo lépe než nyní.
8A ona neví, že jsem jí já dával obilí a mošt a olej a rozmnožoval jí stříbro a zlato; toho používali pro Baala.
9Proto se chci vrátit a pobrat své obilí v jeho čas a svůj mošt v jeho určeném období a opět odejmout svou vlnu a svůj len k zakrytí její nahoty;
10a nyní budu před očima jejích milovníků odhalovat její hanbu, aniž ji kdo bude moci vyprostit z mé ruky.
11Chci také zrušit všechny její radovánky, její slavnosti, její novy měsíce, její soboty, a no, všechny její svátky,
12a zpustošit její vinnou révu a její fíkovníky, o nichž říká: Ty jsou mi odměnou, již mi dali moji milovníci, a obrátit je v les, a ť je ožere živočišstvo pole,
13a navštívit na ní dni Baalím, jimž zakuřuje, kdy se ozdobuje svými náušnicemi a svými náhrdelníky a chodí za svými milovníky a na mne zapomněla, prohlášeno Hospodinem.
14Proto já, hle, se chystám ji vyvábit a povedu ji do pustiny a budu mluvit k jejímu srdci,
15a odtamtud jí chci dát její vinice a údolí Áchór jako vchod naděje, i rozezpívá se tam jako v dnech svého mládí a jako ve dnech svého vzestupu ze země Egypta.
16A v onen den se stane, prohlášeno Hospodinem, že mě budeš nazývat: Můj Manžel, aniž mi ještě budeš dávat název můj Baal,
17neboť jména Baalím budu odstraňovat z jejich úst, takže již nebudou svými jmény připomínáni.
18A chci pro ně v onen den uzavřít smlouvu s živočišstvem pole a s letounstvem nebes a plazivým tvorstvem půdy, a luk a meč a válku ze země vy lámat a dát jim v bezpečí uléhat,
19a zasnoubit si tě navždy, a no, zasnoubit si tě v spravedlnosti a v právu a v laskavosti a v slitování,
20a no, zasnoubit si tě ve věrnosti, takže poznáš Hospodina.
21A v onen den se stane, že budu vyslýchat, - prohlášeno Hospodinem, - vyslýchat nebesa a ona budou vyslýchat zem,
22a země bude vyslýchat obilí a mošt a olej, a ony budou vyslýchat Jizreel.
23I budu si ji v zemi rozsévat a budu mít slitování s Ló-ruchámou, a Ló-ammímu budu říkat: Ty jsi můj lid, a on bude říkat: Můj Bože!