1Dříve Bůh po mnoha částech a mnoha způsoby k otcům promlouval v prorocích;
2k nám na konci těchto dní promluvil v osobě Syna, jehož určil za dědice všech věcí, skrze něhož také učinil světy,
3jenž, jsa září jeho slávy a výrazem jeho podstaty, a udržuje všechny věci slovem své moci, [sám skrze sebe] vykonal smytí hříchů a usedl na pravici veličenství na výsostech,
4zaujav tím lepší místo než andělé, čím výtečnější jméno dědí než oni.
5Kterémupak z andělů kdy řekl: Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil? - a opět: Já mu budu za otce a on mi bude za syna?
6A opět, při uvedení prvorozeného do obydleného světa, praví: A nechť se mu všichni Boží andělé klanějí.
7A o andělích praví: Jenž své anděly činí duchy a své vykonavatele služby plamenem ohně -
8zato o Synu však: Tvůj trůn, Bože, je do věčného věku a žezlem tvého království je žezlo přímosti;
9zamiloval si s spravedlnost a v nenávist jsi pojal bezzákonnost - pro tuto příčinu tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem jásotu nad tvé druhy;
10a: Tys, PANE, při počátcích založil zemi a nebesa jsou díla tvých rukou;
11ona vezmou za své, ty však přetrváváš, i zvetšejí všechna jako šat
12a svineš je jako přikrývku a budou vyměněna, ty však jsi Týž a tvých let neubude.
13A o kterém z andělů kdy řekl: Seď po mé pravici, než tvé nepřátele položím za podnož tvých nohou?
14Nejsou oni všichni službu vykonávající duchové, k obsluze vysílaní vzhledem k těm, kdo budou dědit záchranu?