Bible

1 A Josef padl na tvář svého otce a rozplakal se nad ním a políbil ho; 2 i přikázal Josef svým služebníkům, lékařům, jeho otce nabalzamovat, a lékaři Isráéle nabalzamovali, 3 a vyplnilo se mu čtyřicet dní, neboť tak se vyplňují dni balzamovaných, a Egypťané ho sedmdesát dní oplakávali. 4 A když dni jeho oplakávání minuly, promluvil Josef k domu faraonovu výrokem: Našel-li jsem, prosím, ve vašich očích přízeň, promluvte, prosím, v uši faraonovy výrokem: 5 Můj otec mě přísahou zavázal výrokem: Hle, já již umřu; v mém hrobě, jejž jsem si vyhloubil v zemi Kenáanu, tam mě budeš pohřbívat. A nyní nechť, prosím, smím vystoupit a pohřbít svého otce a vrátit se. 6 A farao řekl: Vystup a pohřbi svého otce, podle toho, jak tě přísahou zavázal. 7 I vystoupil Josef k pohřbení svého otce a s ním vystoupili všichni služebníci faraonovi, starší jeho domu, a všichni starší země Egypta 8 a všechen Josefův dům a jeho bratři a dům jeho otce; jen svou drobotinu a svůj drobný dobytek a svůj skot nechali v zemi Góšenu. 9 I vyjel y s ním i kočár y i jezdci na koních, i byl ten průvod velmi slavný. 10 I přišli po mlat Átád, jenž je za Jordánem, a tam se jali naříkat velmi velikým a bolestným nářkem, i držel za svého otce smutek po sedm dní. 11 A když obyvatel stvo té země, Kenaaní, zpozoroval o ten smutek na mlatu Átád, řekli: Toto mají Egypťané těžký smutek. Proto jeho jméno nazval i Ável-Micrájim, jenž je za Jordánem. 12 A jeho synové mu učinili tak, podle toho, co jim přikázal, 13 i vynesli ho jeho synové do země Kenáanu a pohřbili ho v jeskyni pole Machpély, již Abráhám s polem koupil v držbu hrobu od Efróna, Chittího, před Mamréem. 14 A po pohřbení svého otce se Josef vrátil do Egypta, on i jeho bratři a všichni, kteří s ním vystoupili pohřbít jeho otce. 15 A když si Josefovi bratři uvědomili, že jejich otec je mrtev, řekli si: Což kdyby se Josef k nám chtěl zachovat nepřátelsky a s úroky nám oplatit všechno zlo, jež jsme mu natropili? 16 I poslali k Josefovi vzkaz: Tvůj otec před svou smrtí přikázal výrokem: 17 Takto musíte říci Josefovi: Ach, odpusť, prosím, přestoupení svých bratrů a jejich hřích, neboť ti natropili zla. Nyní tedy, prosíme, odpusť stran přestoupení nevolníků Boha tvého otce! A při jejich řeči k němu se Josef rozplakal, 18 a jeho bratři také přišli a padli před jeho tváří a řekli: Hle, my - za nevolníky tobě! 19 A Josef k nim řekl: Nechť se nebojíte - což jsem já na místě Boha? 20 A č jste si vy proti mně umínili zlo, Bůh to mínil k dobru, za účelem působení jako v tento den - zachování mnohého lidu naživu; 21 nechť se tedy již nebojíte, já budu vás i vaši drobotinu živit. A potěšil je a promluvil k jejich srdci. 22 A Josef bydlel v Egyptě, on i dům jeho otce. A Josef prožil sto a deset let 23 a Efrájimovi Josef uviděl děti třetího pokolení; i děti Máchíra, syna Menaššéova, se narodily na Josefova kolena. 24 A Josef k svým bratrům řekl: Já již umřu, a le o vás se Bůh jistě bude starat a vyvede vás z této země do země, již Abráhámovi a Isákovi a Jákóbovi přísahou slíbil. 25 A Josef Isráélovy syny přísahou zavázal výrokem: Bůh se o vás jistě bude starat, i musíte odtud vynést mé kosti. 26 A Josef umřel ve věku sta a deseti let, i nabalzamovali ho a uložili v Egyptě v rakev.