1A Josef padl na tvář svého otce a rozplakal se nad ním a políbil ho;
2i přikázal Josef svým služebníkům, lékařům, jeho otce nabalzamovat, a lékaři Isráéle nabalzamovali,
3a vyplnilo se mu čtyřicet dní, neboť tak se vyplňují dni balzamovaných, a Egypťané ho sedmdesát dní oplakávali.
4A když dni jeho oplakávání minuly, promluvil Josef k domu faraonovu výrokem: Našel-li jsem, prosím, ve vašich očích přízeň, promluvte, prosím, v uši faraonovy výrokem:
5Můj otec mě přísahou zavázal výrokem: Hle, já již umřu; v mém hrobě, jejž jsem si vyhloubil v zemi Kenáanu, tam mě budeš pohřbívat. A nyní nechť, prosím, smím vystoupit a pohřbít svého otce a vrátit se.
6A farao řekl: Vystup a pohřbi svého otce, podle toho, jak tě přísahou zavázal.
7I vystoupil Josef k pohřbení svého otce a s ním vystoupili všichni služebníci faraonovi, starší jeho domu, a všichni starší země Egypta
8a všechen Josefův dům a jeho bratři a dům jeho otce; jen svou drobotinu a svůj drobný dobytek a svůj skot nechali v zemi Góšenu.
9I vyjel y s ním i kočár y i jezdci na koních, i byl ten průvod velmi slavný.
10I přišli po mlat Átád, jenž je za Jordánem, a tam se jali naříkat velmi velikým a bolestným nářkem, i držel za svého otce smutek po sedm dní.
11A když obyvatel stvo té země, Kenaaní, zpozoroval o ten smutek na mlatu Átád, řekli: Toto mají Egypťané těžký smutek. Proto jeho jméno nazval i Ável-Micrájim, jenž je za Jordánem.
12A jeho synové mu učinili tak, podle toho, co jim přikázal,
13i vynesli ho jeho synové do země Kenáanu a pohřbili ho v jeskyni pole Machpély, již Abráhám s polem koupil v držbu hrobu od Efróna, Chittího, před Mamréem.
14A po pohřbení svého otce se Josef vrátil do Egypta, on i jeho bratři a všichni, kteří s ním vystoupili pohřbít jeho otce.
15A když si Josefovi bratři uvědomili, že jejich otec je mrtev, řekli si: Což kdyby se Josef k nám chtěl zachovat nepřátelsky a s úroky nám oplatit všechno zlo, jež jsme mu natropili?
16I poslali k Josefovi vzkaz: Tvůj otec před svou smrtí přikázal výrokem:
17Takto musíte říci Josefovi: Ach, odpusť, prosím, přestoupení svých bratrů a jejich hřích, neboť ti natropili zla. Nyní tedy, prosíme, odpusť stran přestoupení nevolníků Boha tvého otce! A při jejich řeči k němu se Josef rozplakal,
18a jeho bratři také přišli a padli před jeho tváří a řekli: Hle, my - za nevolníky tobě!
19A Josef k nim řekl: Nechť se nebojíte - což jsem já na místě Boha?
20A č jste si vy proti mně umínili zlo, Bůh to mínil k dobru, za účelem působení jako v tento den - zachování mnohého lidu naživu;
21nechť se tedy již nebojíte, já budu vás i vaši drobotinu živit. A potěšil je a promluvil k jejich srdci.
22A Josef bydlel v Egyptě, on i dům jeho otce. A Josef prožil sto a deset let
23a Efrájimovi Josef uviděl děti třetího pokolení; i děti Máchíra, syna Menaššéova, se narodily na Josefova kolena.
24A Josef k svým bratrům řekl: Já již umřu, a le o vás se Bůh jistě bude starat a vyvede vás z této země do země, již Abráhámovi a Isákovi a Jákóbovi přísahou slíbil.
25A Josef Isráélovy syny přísahou zavázal výrokem: Bůh se o vás jistě bude starat, i musíte odtud vynést mé kosti.
26A Josef umřel ve věku sta a deseti let, i nabalzamovali ho a uložili v Egyptě v rakev.