Bible

1 A Josef přišel a podal zprávu faraonovi, i řekl: Můj otec a moji bratři a jejich drobný dobytek a jejich skot a vše, co mají, přibyli ze země Kenáanu, a hle, oni jsou v zemi Góšenu. 2 A vzal z celého počtu svých bratrů pět mužů a představil je tváři faraonově; 3 a farao k jeho bratrům řekl: Co je vaším zaměstnáním? I řekli k faraonovi: Tvoji nevolníci jsou pastýři drobného dobytka, i my i naši otcové. 4 A řekli k faraonovi: Přišli jsme jako cizinci bydlet v té to zemi, neboť drobný dobytek, jejž mají tvoji nevolníci, nemá pastvy, neboť v zemi Kenáanu je hlad tíživý. Nechť se tedy nyní, prosíme, smějí tvoji nevolníci usídlit v zemi Góšenu. 5 A farao k Josefovi pronesl výrok: Tvůj otec a tvoji bratři přibyli k tobě; 6 země Egypta - ona je před tvou tváří, usaď svého otce a své bratry v nejlepší části země, nechť bydlí v zemi Góšenu. A víš-li, že mezi nimi jsou i muži schopní, pak je ustanovíš správci stáda nad tím, co je mé. 7 A Josef přivedl Jákóba, svého otce, a postavil ho před tvář faraonovu, a Jákób faraonovi požehnal. 8 A farao k Jákóbovi řekl: Kolik je dní let tvého života? 9 A Jákób k faraonovi řekl: Dní let mého poutnictví je třicet a sto let; dni let mého života byly nemnohé a zlé a nedosáhly dní let života mých otců v dnech jejich poutnictví. 10 A Jákób faraonovi požehnal a vyšel zpřed tváře faraonovy. 11 A Josef svého otce a své bratry usadil a dal jim držbu v zemi Egypta, v nejlepší části země, v zemi Raemsés, podle toho, co farao rozkázal. 12 A Josef svého otce a své bratry a celý dům svého otce živil chlebem podle počtu jejich drobotiny. 13 A na celé zemi nebylo chleba, neboť hlad byl velmi tíživý, a země Egypta i země Kenáan z příčiny toho hladu umdlela. 14 A Josef sesbíral všechny peníze, jež se našly v zemi Egypta a v zemi Kenáanu, za obilí, jež oni nakupovali, a ty peníze Josef vnesl v dům faraonův. 15 A ze země Egypta a ze země Kenáanu peníze vymizely; a všichni Egypťané přicházeli k Josefovi s výrokem: Dej nám chléb - a no, proč máme v tvé přítomnost mřít, jelikož peníze jsou pryč? 16 A Josef řekl: Dejte svá stáda, i budu vám dávat za vaše stáda, jestliže jsou peníze pryč. 17 I přihnali svá stáda k Josefovi a Josef jim dal chléb za koně a za bohatství drobného dobytka a za bohatství skotu a za osly, a v onom roce je za všechna jejich stáda opatřoval chlebem. 18 A když onen rok skončil, přišli k němu v druhém roce a řekli mu: Nebudeme před mým pánem tajit, že, jelikož peníze vymizely a bohatství dobytka přešlo k mému pánu, nezbylo před tváří mého pána nic, ledaže naše těla a naše půda. 19 Proč máme před tvýma očima i my i naše půda hynout? Kup nás a naši půdu za chléb a budeme my a naše půda nevolníky faraonovi, a dej símě, a ť zůstáváme naživu a nemřeme a půda nepustne. 20 A Josef koupil všechnu půdu Egypta faraonovi, neboť Egypťané prodali každý své pole, neboť na ně tvrdě doléhal hlad, a země se do stalo faraonovi. 21 A lid - převedl jej k městům, od konce území Egypta a ž po jeho konec. 22 Jen půdu kněží nekoupil, neboť kněží měli od faraona vyhrazený podíl, i jídali svůj vyhrazený podíl, jejž jim dal farao, takže svou půdu neprodali. 23 A Josef k lidu řekl: Hle, dnes jsem koupil vás i vaši půdu faraonovi; hle, símě pro vás, i budete osévat půdu 24 a s úrodami bude tak, že pětinu budete dávat faraonovi a čtyři části budou pro vás k osévání pole a k pokrmu vám a těm, kdo jsou ve vašich domech, a k pokrmu vaší drobotině. 25 I řekli: Zachoval jsi nás naživu, nechť nacházíme přízeň v očích mého pána, i budeme nevolníky faraonovi. 26 A Josef to uložil za ustanovení na půdě Egypta po tento den: pětina faraonovi; jen půdy samých kněží se faraonovi ne do stalo. 27 A Isráél bydlel v zemi Egypta, v zemi Góšenu, i nabývali v ní držby a naplodili a rozmnožili se velmi. 28 A Jákób v zemi Egypta prožil sedmnáct let, a dní Jákóba, let jeho života, bylo sedm let a čtyřicet a sto let. 29 A když se dni Isráéle přiblížily k smrti, povolal svého syna, Josefa, a řekl mu: Našel-li jsem, prosím, v tvých očích přízeň, polož, prosím, svou ruku pod mé stehno, že při mně uskutečníš laskavost a věrnost: Nebudeš mě, prosím, pohřbívat v Egyptě, 30 nýbrž, a ž budu muset ulehnout se svými otci, mě vynášet z Egypta a pohřbívat mě na jejich pohřebišti. I řekl: Já budu činit podle tvého slova. 31 A řekl: Přisáhni mi. I přisáhl mu a Isráél se na záhlaví svého lože poklonil.