Bible

1 I byla nebesa a země, i všechno jejich osazenstvo, dohotovena 2 a v den sedmý měl Bůh dohotoveno své dílo, jež byl konal, a od všeho svého díla, jež byl konal, v den sedmý přestal. 3 A Bůh den sedmý požehnal a posvětil jej, neboť v něm přestal od všeho svého díla, jež Bůh svou činností stvořil. 4 Toto jsou dějiny vzniku nebes a země při jejich vzniku stvořením v den zřízení nebes a země od Hospodina, Boha, 5 dokud na zemi ještě nebylo žádného polního křoví a nevzrůstalo ještě žádné polní bylinstvo, neboť Hospodin, Bůh, na zem nedštil a nebylo člověka k obdělávání půdy, 6 ale ze země vystupovaly výpary a všechnu tvář půdy svlažovaly. 7 A Hospodin, Bůh, v člověka ztvárnil prach z půdy a v jeho chřípě vdechl vanutí života, i stal se člověk živou duší. 8 A Hospodin, Bůh, v Édenu, na východě, vysadil zahradu a člověka, jehož vytvaroval, tam postavil. 9 A z půdy dal Hospodin, Bůh, vzrůst veškerému stromoví, žádoucímu vzezřením a dobrému k poskytování potravy, i stromu života vprostřed zahrady, i stromu poznání dobra a zla. 10 A ke svlažování zahrady vycházela z Édenu řeka a odtamtud se dělila a stala se čtyřmi hlavními proudy; 11 jméno prvního: Píšon, on, jenž obtéká celou zem Chavílá, kde je zlato, 12 a zlato oné země je dobré; tam je bdelion a kámen onyx. 13 A jméno řeky druhé: Gíchón, on, jenž obtéká celou zemi Kúš. 14 A jméno řeky třetí: Hiddekel, on, jenž teče na východ od Aššúru. A řeka čtvrtá je on, Peráth. 15 A Hospodin, Bůh, vzal člověka a usadil ho v zahradě Édenu k obdělávání jí a ke hlídání jí. 16 A Hospodin, Bůh, člověku rozkázal výrokem: Ze všeho stromoví zahrady smíš libovolně jíst, 17 ale ze stromu poznání dobra a zla, z něho jíst nebudeš, neboť v den svého pojedení z něho jistotně budeš muset umřít. 18 A Hospodin, Bůh, řekl: Ne ní dobré člověku být o samotě; musím mu zřídit pomoc, jako by jeho protějšek. 19 A Hospodin, Bůh, byl z půdy vytvaroval všechno polní živočišstvo a všechno letounstvo nebes a přivedl je k člověku ke zjištění, co mu bude dávat za názvy, a vše, co mu člověk bude dávat za názvy, živým bytostem, ono že bude jeho jméno. 20 A člověk nazval všechen dobytek a letounstvo nebes a všechno polní živočišstvo jmény, a le pomoc, jako by jeho protějšek, se Ádámovi nenašla. 21 A Hospodin, Bůh, uvrhl na člověka tvrdý spánek, i usnul; a vzal jedno z jeho žeber a na jeho místo vsadil maso, 22 a to žebro, jež z člověka vzal, vybudoval Hospodin, Bůh, v ženu a přivedl ji k člověku; 23 a člověk řekl: Tato je tentokrát kost z mé kosti a maso z mého masa, této se bude dostávat názvu mužice, neboť ona byla vzata z muže. 24 Proto bude muž opouštět svého otce a svou matku a ulpí na své ženě, i budou jedním masem. 25 A oni oba, člověk i jeho žena, byli nazí a nestyděli se.