1Pavel, apoštol, ne od lidí ani skrze člověka, nýbrž skrze Ježíše Krista a Boha Otce, jenž ho vzkřísil zprostřed mrtvých,
2a všichni bratři se mnou, shromážděním Galatie:
3Milost vám a pokoj od Boha Otce a našeho Pána Ježíše Krista,
4jenž sám sebe dal za naše hříchy, tak aby si nás vytrhl z nynějšího zlého věku, podle vůle toho, jenž je náš Bůh a Otec,
5jemuž sláva na věky věků. AMÉN.
6Žasnu, že tak rychle od toho, jenž vás v milosti Kristově povolal, přebíháte k jiné blahé zvěsti,
7jež není druhá blahá zvěst, ledaže jsou jacísi, kteří vás znepokojují a rádi by blahou zvěst o KRISTU převrátili.
8Ale jestliže vám třebas i my nebo anděl z nebe bude jako blahou zvěst hlásat cokoli mimo to, co jsme vám jako blahou zvěst ohlásili, budiž proklet;
9jak jsme předtím řekli, pravím opět i teď: Hlásá-li vám kdo jako blahou zvěst cokoli mimo to, co jste přijali, budiž proklet.
10Koho pak teď chci uspokojit, lidi či Boha? Anebo se usiluji zalibovat lidem? Kdybych se ještě lidem zaliboval, nebyl bych nevolník Kristův.
11Uvádím vám však, bratři, v známost, pokud jde o blahou zvěst, jež byla ode mne zvěstována, že ona není podle člověka,
12neboť já jsem ji ani nepřijal ani jí nebyl vyučen od člověka, nýbrž skrze zjevení Ježíše Krista.
13Slýchali jste přece, jaké kdysi bylo v Židovství mé vlastní chování, že jsem Boží shromáždění nadmíru pronásledoval a vyhlazoval je
14a v Židovství činil pokroky nad mnohé své vrstevníky ve svém rodu, jsa převelmi horliv stran podání svých otců.
15Když však Bůh, jenž si mě vyhradil již od útrob mé matky a povolal svou milostí, uznal za dobré
16zjevit ve mně svého Syna, abych ho v blahé zvěsti hlásal mezi národy, zachoval jsem se hned tak, že jsem se neuchýlil o radu k masu a krvi,
17aniž jsem vyšel do Jerúsaléma k těm, kteří byli apoštoly přede mnou, nýbrž jsem odešel do Arabie a zase jsem se vrátil zpět do Damašku.
18Nato jsem po třech letech do Jerúsaléma vyšel, bych se seznámil s Petrem, a pozdržel jsem se u něho patnáct dní;
19jiného z apoštolů jsem však neuviděl, leč Jakuba, bratra Páně.
20Nuže, co vám píši, hle, před Bohem, že nelžu.
21Nato jsem přišel do oblastí Syrie a Kilikie;
22shromážděním Júdska, jež jsou v Kristu, však jsem byl osobně neznám,
23nýbrž se jim jen dostávalo v sluch: Ten, jenž nás kdysi pronásledoval, nyní v blahé zvěsti hlásá tu víru, již kdysi vyhlazoval.
24A oslavovali pro mne Boha.