1A když nastal sedmý měsíc a děti Isráélovy byly ve městech, shromáždili se jako jeden muž do Jerúsaléma;
2a povstal Jéšúa, syn Jócádákův, a jeho bratři, kněží, a Zerubbável, syn Šealtíélův, a jeho bratři a zbudovali oltář Boha Isráélova k vznášení na něm vzestupných obětí, jak je psáno v zákoně Mojžíše, Božího muže.
3Zřídili tedy oltář na jeho základech, ač v strachu před národnostmi zemí, jenž na nich byl, a jali se na něm vznášet vzestupné oběti Hospodinu, vzestupné oběti rána a večera.
4A jali se konat slavnost budek, jak je psáno, a vzestupné oběti den co den v počtu podle předpisu, úlohu dne v její den.
5A potom vzestupnou oběť ustavičnou a k novým měsícům a ke všem svátkům Hospodinovým, jež byly zasvěceny, a od každého dobrovolně se uvolivšího k dobrovolným obětem Hospodinu.
6Vznášet vzestupné oběti Hospodinu počali od prvního dne sedmého měsíce, a le chrám Hospodinův založen nebyl;
7i dali peníze kameníkům a tesařům a pokrm a nápoj a olej Cidóním a Córím, aby dováželi dříví cedrů z Levánónu na moři do Jáfó podle povolení Kóreše, krále Persie, jim.
8A v druhém roce po jejich příchodu k Božímu domu do Jerúsaléma, v druhém měsíci započali, Zerubbável, syn Šealtíélův, a Jéšúa, syn Jócádákův, a ostatní jejich bratři, kněží a Lévíovci, a všichni, již přišli ze zajetí v Jerúsalém; i určili Lévíovce, od věku dvaceti let a nahoru, k dozoru nad prací na domě Hospodinově;
9i Jéšúa, jeho synové a jeho bratři, Kadmíél a jeho synové, synové Júdovi, stanul i jako jeden k dozoru nad vykonáváním práce na Božím domě; i synové Chénádádovi, jejich synové a jejich bratři, Lévíovci.
10A když budovatelé chrám Hospodinův založili, postavili kněží v obřadním oblečení s pozouny a Lévíovce, syny Ásáfovy, s cimbály k velebení Hospodina podle pokynů Dávída, krále Isráélova;
11ti se jali ozývat přinášením velebení a chvály Hospodinu, že je dobrý, že jeho laskavost k Isráélovi trvá navždy. A všechen lid, ti se jali pokřikovat velikým pokřikem v přinášení velebení Hospodinu za založení domu Hospodinova,
12a le mnozí z kněží a Lévíovců a hlav otců, starci, kteří vídali dřívější dům, při jeho - tohoto domu - zakládání před jejich očima silným hlasem plakali, a mnozí se jali pozvedat hlas v pokřiku radosti,
13a lid, ti nebyli schopni rozeznat hlas pokřiku radosti od hlasu pláče lidu, neboť lid, ti pokřikovali velikým pokřikem, takže hlas bylo slyšet až i z daleka.