Bible

1 Nade mnou se octla ruka Hospodinova, i odnesl mě Hospodin v duchu a spustil mě v střed rozsedliny, a ona byla plna kostí; 2 i dal mi mimo ně kolem dokola přecházet, a hle, byly na povrchu rozsedliny velmi četné, a hle, velmi suché. 3 A řekl ke mně: Synu člověka, zda tyto kosti budou žít? I řekl jsem: Pane, Hospodine, ty víš. 4 A řekl ke mně: Prorokuj nad těmito kostmi a řekni k nim: Vy suché kosti, slyšte slovo Hospodinovo. 5 Takto Pán, Hospodin, řekl těmto kostem: Hle, já se chystám do vás uvést dech, takže budete žít, 6 a chci na vás dát šlachy a nechat na vás vzrůst maso a navléc na vás kůži a dát do vás dech, takže budete žít; a budete poznávat, že já jsem Hospodin. 7 Jal jsem se tedy prorokovat podle toho, co mi Hospodin rozkázal, a za mého prorokování nastal zvuk, a hle, otřásání, jak se kosti přibližovaly, kost k své kosti, 8 a pohleděl jsem, a hle, na nich šlachy, a maso vzrostlo a odshora se na ně navlékla kůže, a le dechu v nich nebylo. 9 A řekl ke mně: Prorokuj k dechu, prorokuj, synu člověka, a řekni k dechu: Takto řekl Pán, Hospodin: Přijď od čtyř větrů, ty dechu, a dmýchej v tyto zabité, a ť žijí. 10 Jal jsem se tedy prorokovat podle toho, co mi rozkázal, a vstoupil v ně dech, takže ožili a postavili se na své nohy, velmi, velmi veliké vojsko. 11 A řekl ke mně: Synu člověka, tyto kosti, ony, to je všechen dům Isráélův. Hle, ti říkají: Naše kosti jsou vysušeny, naše naděje zhynula, jsme vyřízeni, stran nás. 12 Proto prorokuj a řekni k nim: Takto řekl Pán, Hospodin: Hle, já se chystám otevřít vaše hroby a budu vás z vašich hrobů vyvádět, můj lide, a přivádět vás k půdě Isráélově, 13 i budete poznávat, že já jsem Hospodin, při mém otvírání vašich hrobů a při mém vyvádění vás z vašich hrobů, můj lide! 14 A chci do vás dát svého Ducha, takže budete žít, a uvést vás ve spočinutí na vaší půdě, i budete poznávat, že já, Hospodin, jsem promluvil a učinil tak, prohlášeno Hospodinem. 15 A do stalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok: 16 A ty, synu člověka, si vezmi jedno dřevo a napiš na ně: Pro Júdu a pro syny Isráélovy, jeho soukmenovce; a vezmi jedno dřevo a napiš na ně: Pro Josefa, dřevo Efrájimovo a všeho domu Isráélova, jeho soukmenovců; 17 a připoj si je jedno k jednomu v jedno dřevo, a ť se v tvé ruce stanou jedním. 18 A jak k tobě děti mého lidu budou pronášet výrok: Zda nám nechceš oznámit, čím ti jsou tyto věci? - 19 promluv k nim: Takto řekl Pán, Hospodin: Hle, já se chystám vzít dřevo Josefovo, jež je v ruce Efrájimově, a kmenů Isráélových, jeho soukmenovců, a chci je, na něm, spojit s dřevem Júdovým a učinit je jedním dřevem; a no, stanou se jedním v mé ruce. 20 A dřeva, na něž budeš psát, nechť jsou před jejich očima v tvé ruce, 21 a promluv k nim: Takto řekl Pán, Hospodin: Hle, já se chystám vzít děti Isráélovy zprostřed národů, kam odešly, a chci je shromáždit se všech stran a přivést je k jejich půdě 22 a učinit je v zemi, na horách Isráélových, jedním národem, a oni všichni budou za krále mít jednoho krále, aniž se ještě budou stávat dvěma národy, aniž se ještě kdy budou dělit na dvě království, 23 aniž se ještě budou znečišťovat svými neřádstvy a svými hnusnostmi ani žádnými svými přestoupeními, nýbrž je chci vysvobodit ze všech jejich bydlišť, v nichž hřešily, a očistit je, i stanou se mi lidem a já jim budu Bohem. 24 A králem nad nimi bude můj nevolník Dávid, i budou oni všichni mít jednoho pastýře, a budou chodit v mých předpisech a dbát mých ustanovení a vykonávat je, 25 a zabydlí se na zemi, již jsem dal svému nevolníku Jákóbovi, v níž bydleli jejich otcové, a no, zabydlí se na ní oni a jejich děti a děti jejich dětí navždy, a vládcem jim natrvalo bude Dávid, můj nevolník. 26 A chci vzhledem k nim uzavřít smlouvu pokoje, bude to smlouva věčná s nimi, i chci je umístit a rozmnožit je a svou svatyni natrvalo vprostřed nich umístit, 27 i vznikne nad nimi mé obydlí a stanu se jim Bohem a oni mi budou lidem. 28 A když má svatyně bude natrvalo vprostřed nich, poznají národy, že já jsem Hospodin, posvěcující Isráéle.