Ezekiel 32
1 A v dvanáctém roce, v dvanáctém měsíci, v první den měsíce se stalo, že se ke mně do stalo slovo Hospodinovo, výrok:
2 Synu člověka, vznes žalozpěv nad faraonem, králem Egypta, a řekni k němu: Hřivnatče národů, zhynul jsi! A ty jsi byl jako netvor v mořích a pronikal jsi svými řekami a svýma nohama jsi kalil vody a prošlapával jejich řeky.
3 Takto řekl Pán, Hospodin: Chci tedy na tebe prostřít svou síť v sejití mnohých národností, jež tě v mé síti vytáhnou,
4 a zanechat tě na zemi a odmrštit tě na tvář pole a nechat všemožné ptactvo nebes usadit se na tobě a zvěř celé země chci tebou sytit;
5 a tvé maso dát na hory a průrvy tvou výškou vyplnit.
6 A zem budu napájet tvým výtokem - tvou krví - až k horám, takže budou z tebe naplňována řečiště,
7 a při uhašování tebe budu zakrývat nebesa a zatemňovat jejich hvězdy, slunce budu zakrývat oblakem a měsíc nebude svým světlem svítit,
8 všechna svítidla světla v nebesích - budu je nad tebou zatemňovat a nad tvou zem uvedu tmu, prohlášeno Pánem, Hospodinem.
9 A svým vynášením tvé zkázy mezi národy do zemí, jichž neznáš, budu znepokojovat srdce mnohých národností,
10 a no, budu mnohé národnosti udivovat nad tebou a jejich králové budou nad tebou při mém mávání mým mečem před jejich tváří náramně trnout a v den tvého pádu se uleknou každého okamžiku, každý o své žití.
11 Ano, Pán, Hospodin, řekl takto: Bude na tebe přicházet meč krále Bávelu,
12 tvůj zástup budu nechávat padat meči siláků; oni všichni jsou ukrutníci z národů a zničí nádheru Egypta, i bude všechen jeho dav popleněn,
13 i všechen jeho dobytek budu hubit z blízkosti mnohých vod, aniž je ještě bude kalit noha člověka, a kopyta dobytka - ani to jich kalit nebude.
14 Tehdy budu působit pokles jejich vod a jejich řeky nechávat téci jako olej, prohlášeno Pánem, Hospodinem;
15 až učiním zem Egypta spouští a země bude zpustošením zbavena své náplně, až pobiji všechny bydlící v ní, pak poznají, že já jsem Hospodin.
16 Je to žalozpěv a budou jej žalostně pěti, dcery národů jej budou žalostně pět, nad Egyptem a nad vším jeho davem jej budou žalostně pět, prohlášeno Pánem, Hospodinem.
17 A v dvanáctém roce, v patnáctý den měsíce se stalo, že se ke mně do stalo slovo Hospodinovo, výrok:
18 Synu člověka, lkej nad davem Egypta a spusť jej - jej - a dcery věhlasných národů do země spodních míst se sestupujícími do jámy.
19 Nad koho jsi byl půvabnější? Sestup a dej se položit s neobřezanými,
20 nechť padají v střed zabitých mečem! Meč byl vy dán, vlečte jej i všechny jeho davy!
21 Mocní ze siláků k němu budou mluvit zprostřed šeólu s jeho pomocníky; sestoupili, ulehli, neobřezaní, zabití mečem.
22 Tam je Aššúr a všechno jeho sejití, kolkolem něho jeho hroby, oni všichni zabití, již padli mečem,
23 jehož hroby jsou umístěny v nejnižších hlubinách propasti, a jeho sejití zů stalo kolkolem jeho hrobu, oni všichni zabití, padlí mečem, již v zemi živých naháněli hrůzu.
24 Tam je Élám a všechen jeho dav kolkolem jeho hrobu, oni všichni zabití, již padli mečem, již sestoupili neobřezaní do země spodních míst, již v zemi živých naháněli svou hrůzu, a le svou hanbu si od nesli se sestupujícími do jámy.
25 Dali mu se vším jeho davem lůžko vprostřed zabitých, kolkolem něho jsou jeho hroby, oni všichni jsou neobřezaní, zabití mečem, ač v zemi živých byla naháněna hrůza z nich, a le svou hanbu si od nesli se sestupujícími do jámy; je umístěno vprostřed zabitých.
26 Tam je Mešech, Túval a všechen jeho dav, kolkolem něho jeho hroby, oni všichni neobřezaní, zabití mečem, ač v zemi živých naháněli svou hrůzu,
27 aniž leží s padlými siláky z neobřezaných, již v šeól sestoupili se svými válečnými zbraněmi a dali své meče pod své hlavy, nýbrž se stalo, že na jejich kostech jsou jejich nepravosti, ač v zemi živých byli siláci hrůzou.
28 I ty budeš muset být zlomen vprostřed neobřezaných a ležet se zabitými mečem.
29 Tam je Edóm, jeho králové a všichni jeho šlechticové, kteří se vším svým hrdinstvím byli umístěni se zabitými mečem; oni leží s neobřezanými a se sestupujícími do jámy.
30 Tam jsou vladaři severu, oni všichni a každý Cidóní, kteří sestoupili se zabitými, zostuzeni svou hrůzou před svou mocí, a ulehli se zabitými mečem a svou hanbu si od nesli se sestupujícími do jámy.
31 Farao je bude vidět a potěší se nade vším svým davem, farao a jeho vojenská moc, zabití mečem, prohlášeno Pánem, Hospodinem;
32 ano, dopustil jsem v zemi živých jeho hrůzu, a le bude položen vprostřed neobřezaných se zabitými mečem, prohlášeno Pánem, Hospodinem.