1A ty vznes žalozpěv stran vládců Isráélových
2a řekni: Čím byla tvá matka? Lvicí; uléhala mezi lvy, vprostřed hřivnatců vychovávala svá mláďata.
3A když jedno ze svých mláďat vypěstovala, stalo se hřivnatcem, jenž se naučil ukořisťovat kořist; jal se požírat lidi.
4I uslyšely o něm národy; byl polapen v jejich jámu a s háky ho přivedli do země Egypta.
5A když shledala, že se nadarmo načekala, její naděje zhynula, vzala jiné ze svých mláďat a dosadila je za hřivnatce;
6to se jalo sem-tam chodit vprostřed lvů, stalo se hřivnatcem, jenž se naučil ukořisťovat kořist; jal se požírat lidi,
7a když poznal jejich opuštěná místa, jal se v rumiště obracet jejich města, takže země a její náplň byla naplňována hrůzou z hlasu jeho řevu.
8I postavily se proti němu národy vůkol z krajů a prostřeli na něho síť; byl polapen v jejich jámu,
9i dali ho s háky v klec a dopravili ho ke králi Bávelu; dopravovali ho do pevností, aby na horách Isráélových již nebylo slyšet jeho hlas.
10Tvá matka - jako réva v podobnosti tobě, zasazena při vodách, se z mnohých vod stala plodistvou a bohatou ratolestmi,
11a do stalo se jí silných prutů na žezla vládnoucích a její vzrůst se vzepjal vysoko mezi houštinami, takže se stala viditelnou svou výškou, množstvím svých větví.
12Byla však v popuzení vyrvána, vržena k zemi, a východní vítr vysušil její ovoce, a její silné pruty byly odlámány a vyschly, sežral jej oheň.
13A nyní byla zasazena v pustinu, zem vyprahlosti a žízně,
14a z prutu jejích haluzí vyšel oheň, sežral její ovoce, a nezůstalo na ní silného prutu, žezla k vládnutí. To je žalozpěv a zůstane žalozpěvem.