1A Hospodin k Mojžíšovi řekl: Vejdi k faraonovi a řekni k němu: Takto řekl Hospodin: Propusť můj lid, a ť mi slouží;
2a le jsi -li ty odmítavý k propuštění, hle, já se chystám celé tvé území postihnout žabami,
3i zahemží se žabami řeka, i vylezou a vniknou v tvůj dům a v tvou ložnici a na tvé lože a v dům tvých služebníků a mezi tvůj lid a v tvé pece a v tvé díže;
4a no, na tebe a na tvůj lid a na všechny tvé služebníky budou vylézat žáby.
5A Hospodin k Mojžíšovi řekl: Řekni k Árónovi: Napřáhni svou ruku se svou holí na toky, na řeky a na louže a vyveď na zem Egypta žáby.
6A Árón napřáhl svou ruku na vody Egypta a vyvedl žáby, i pokryly zem Egypta.
7I písmaři tak učinili svými čáry a vyvedli na zem Egypta žáby.
8A farao Mojžíše a Áróna povolal a řekl: Úpějte k Hospodinu, a ť ty žáby ode mne a od mého lidu ráčí odníti, pak chci lid propustit, a ť Hospodinu obětují.
9A Mojžíš faraonovi řekl: Dopřeji ti té cti - nakdy mám za tebe a za tvé služebníky a za tvůj lid prosit za vymýcení žab od tebe a z tvého domu, nechť zbývají jen v řece?
10I řekl: Na zítřek. A řekl: Podle tvého slova, abys věděl, že není takového jako Hospodin, náš Bůh;
11i budou žáby od tebe a z tvého domu a od tvých služebníků a od tvého lidu odňaty; zbývat budou jen v řece.
12I vyšel Mojžíš a Árón z blízkosti faraona; a Mojžíš se jal volat k Hospodinu stran žab, jež na faraona přivedl,
13a Hospodin učinil podle Mojžíšova slova a žáby z domů, z dvorů a z polí vyhynuly;
14i shrnuli je - hromady a hromady - a země zasmrádla.
15A le když farao uviděl, že nastala úleva, otupil své srdce a neobrátil k nim sluch - podle toho, co Hospodin promluvil.
16A Hospodin řekl k Mojžíšovi: Řekni k Árónovi: Napřáhni svou hůl a udeř prach země, i stane se v celé zemi Egypta komáry.
17I učinili tak a Árón napřáhl svou ruku se svou holí a udeřil prach země, i vznikli komáři na lidech i na dobytku, všechen prach země se v celé zemi Egypta stal komáry.
18I písmaři se jali tak činit svými čáry k vyvolání komárů, a le nemohli. I byli na lidech i na dobytku komáři
19a písmaři k faraonovi řekli: Toto je Boží prst! A le faraonovo srdce zesílilo, i neobrátil k nim sluch, podle toho, co Hospodin promluvil.
20A Hospodin řekl k Mojžíšovi: Za jitra časně vstaň a postav se před tvář faraonovu - hle, chystá se vyjít k vodě, i musíš k němu říci: Takto řekl Hospodin: Propusť můj lid, a ť mi slouží,
21neboť, nejsi-li ochoten můj lid propustit, hle, já - chystám se na tebe a na tvé služebníky a na tvůj lid a na tvé domy poslat střečky, i budou domy Egypťanů plny střečků, a i půda, na níž ony jsou.
22A v onen den chci vyznačit zem Góšen, v níž prodlévá můj lid, ať tam není střečků, abys věděl, že uvnitř země jsem já, Hospodin;
23chci tedy zavést rozlišení mezi mým lidem a mezi tvým lidem; toto znamení bude nastávat zítra.
24A Hospodin tak učinil, i vnikli sužující střečkové v dům faraonův a dům jeho služebníků a v celé zemi Egypta byla země od střečků nakažena.
25A farao zavolal na Mojžíše a Áróna a řekl: Jděte, obětujte svému Bohu v zemi.
26A Mojžíš řekl: Nesluší se takto činit, neboť bychom Hospodinu, našemu Bohu, obětovali ošklivost Egypťanů. Hle, budeme-li obětovat ošklivost Egypťanů před jejich očima, nebudou nás kamenovat?
27Půjdeme v pustinu cestou tří dní a jmeme se Hospodinu, našemu Bohu, obětovat podle toho, co k nám bude říkat.
28A farao řekl: Já vás chci propustit, a ť obětujete Hospodinu, vašemu Bohu, v pustině, jen nechť se, až odejdete, příliš nevzdalujete. Přimlouvejte se za mne.
29A Mojžíš řekl: Hle, já vycházím z tvé blízkosti a budu úpět k Hospodinu, a ť jsou střečkové od faraona, od jeho služebníků a od jeho lidu zítra odňati, jen nechť farao nadále neklame, nechtěje lid propustit k obětování Hospodinu.
30A Mojžíš z blízkosti faraona vyšel a jal se úpět k Hospodinu
31a Hospodin učinil podle slova Mojžíšova a odňal střečky od faraona, od jeho služebníků a od jeho lidu - nezbyl ani jeden.
32A le farao své srdce i tentokrát otupil a nepropustil lid.