Exodus 5
1 A potom Mojžíš a Árón vešli a řekli k faraonovi: Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Propusť můj lid, a ť mi v pustině mohou uspořádat slavnost.
2 A farao řekl: Kdo je Hospodin, na jehož hlas mám uposlechnout stran propuštění Isráéle? Hospodina neznám a ani Isráéle propouštět nebudu.
3 I řekli: Setkal se s námi Bůh Hebreů; nechť, prosím, smíme jít cestou tří dní v pustinu a Hospodinu, našemu Bohu, obětovat, aby nás nechtěl přepadnout morem nebo mečem.
4 A král Egypta k nim řekl: Nač, Mojžíši a Áróne, odtrhujete lid od jeho prací? Jděte k svým povinnostem!
5 A farao řekl: Hle, lid země je nyní mnohý, i navádíte je upouštět od jejich povinností.
6 A v onen den rozkázal farao pohaněčům mezi lidem a jeho předákům výrokem:
7 Nebudete lidu nadále dávat k dělání cihel slámy jako doposud; nechť jdou oni a slámy si napaběrkují,
8 a le určený počet cihel, jejž oni zhotovují doposud, na ně budete ukládat, nebudete z něho slevovat, neboť oni jsou líní; proto oni křičí s výrokem: Pojďme, obětujme našemu Bohu.
9 Nechť lopota na ty lidi tíže doléhá, a ť v ní pracují a nehledí na lživé řeči.
10 A pohaněči lidu a jeho předáci vyšli a pronesli k lidu výrok: Takto řekl farao: Nemíním vám dávat slámy -
11 jděte vy, sežeňte si slámu, kde budete moci najít; ale z vaší práce nebude nic sleveného.
12 A po celé zemi Egypta se lid pro slámu rozešel paběrkovat paběrky
13 a pohaněči pobádali výrokem: Plňte své pracovní úkoly, úlohu dne v její den, jako když sláma byla.
14 A předáci Isráélových dětí, jež nad nimi faraonovi pohaněči ustanovili, byli biti s výrokem: Proč jste nesplnili svůj předepsaný podíl výroby cihel jako doposud, ani včera ani dnes?
15 I vešli předáci Isráélových dětí a jali se k faraonovi křičet s výrokem: Proč takto činíš svým nevolníkům?
16 Slámy dávané tvým nevolníkům není, a le cihly, říkají nám, zhotovujte; a hle, tvoji nevolníci jsou biti, a le chybil tvůj lid.
17 I řekl: Líní jste vy, líní, proto vy říkáte: Pojďme, obětujme Hospodinu.
18 A nyní jděte, dělejte a slámy se vám dávat nebude, a le určený počet cihel budete odevz dávat.
19 A při výroku: Nebudete odnímat od vašich cihel, od úlohy dne v její den, shledali předáci Isráélových dětí, že je s nimi zle,
20 i potkali Mojžíše a Áróna, stojící jim vstříc při jejich vycházení z blízkosti faraona,
21 a řekli k nim: Nechť na vás Hospodin hledí a soudí, neboť jste zošklivili naši vůni v očích faraonových a v očích jeho služebníků dáním meče v jejich ruku k zabití nás!
22 A Mojžíš se vrátil k Hospodinu a řekl: Pane, nač jsi tomuto lidu učinil zle? Nač toto, že jsi mě poslal?
23 A no, od té chvíle, co jsem vešel k faraonovi promluvit v tvém jménu, činí on tomuto lidu zle, a ty jsi svůj lid stále ještě nevyprostil!