1A potom Mojžíš a Árón vešli a řekli k faraonovi: Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Propusť můj lid, a ť mi v pustině mohou uspořádat slavnost.
2A farao řekl: Kdo je Hospodin, na jehož hlas mám uposlechnout stran propuštění Isráéle? Hospodina neznám a ani Isráéle propouštět nebudu.
3I řekli: Setkal se s námi Bůh Hebreů; nechť, prosím, smíme jít cestou tří dní v pustinu a Hospodinu, našemu Bohu, obětovat, aby nás nechtěl přepadnout morem nebo mečem.
4A král Egypta k nim řekl: Nač, Mojžíši a Áróne, odtrhujete lid od jeho prací? Jděte k svým povinnostem!
5A farao řekl: Hle, lid země je nyní mnohý, i navádíte je upouštět od jejich povinností.
6A v onen den rozkázal farao pohaněčům mezi lidem a jeho předákům výrokem:
7Nebudete lidu nadále dávat k dělání cihel slámy jako doposud; nechť jdou oni a slámy si napaběrkují,
8a le určený počet cihel, jejž oni zhotovují doposud, na ně budete ukládat, nebudete z něho slevovat, neboť oni jsou líní; proto oni křičí s výrokem: Pojďme, obětujme našemu Bohu.
9Nechť lopota na ty lidi tíže doléhá, a ť v ní pracují a nehledí na lživé řeči.
10A pohaněči lidu a jeho předáci vyšli a pronesli k lidu výrok: Takto řekl farao: Nemíním vám dávat slámy -
11jděte vy, sežeňte si slámu, kde budete moci najít; ale z vaší práce nebude nic sleveného.
12A po celé zemi Egypta se lid pro slámu rozešel paběrkovat paběrky
13a pohaněči pobádali výrokem: Plňte své pracovní úkoly, úlohu dne v její den, jako když sláma byla.
14A předáci Isráélových dětí, jež nad nimi faraonovi pohaněči ustanovili, byli biti s výrokem: Proč jste nesplnili svůj předepsaný podíl výroby cihel jako doposud, ani včera ani dnes?
15I vešli předáci Isráélových dětí a jali se k faraonovi křičet s výrokem: Proč takto činíš svým nevolníkům?
16Slámy dávané tvým nevolníkům není, a le cihly, říkají nám, zhotovujte; a hle, tvoji nevolníci jsou biti, a le chybil tvůj lid.
17I řekl: Líní jste vy, líní, proto vy říkáte: Pojďme, obětujme Hospodinu.
18A nyní jděte, dělejte a slámy se vám dávat nebude, a le určený počet cihel budete odevz dávat.
19A při výroku: Nebudete odnímat od vašich cihel, od úlohy dne v její den, shledali předáci Isráélových dětí, že je s nimi zle,
20i potkali Mojžíše a Áróna, stojící jim vstříc při jejich vycházení z blízkosti faraona,
21a řekli k nim: Nechť na vás Hospodin hledí a soudí, neboť jste zošklivili naši vůni v očích faraonových a v očích jeho služebníků dáním meče v jejich ruku k zabití nás!
22A Mojžíš se vrátil k Hospodinu a řekl: Pane, nač jsi tomuto lidu učinil zle? Nač toto, že jsi mě poslal?
23A no, od té chvíle, co jsem vešel k faraonovi promluvit v tvém jménu, činí on tomuto lidu zle, a ty jsi svůj lid stále ještě nevyprostil!