1A Hospodin k Mojžíšovi řekl: Vytesej si dvě desky z kamenů, jako ty první, a na ty desky chci napsat slova, jež byla na těch prvních deskách, jež jsi roztříštil;
2a k jitru buď připraven, a ť za jitra vystoupíš na horu Sínaj a budeš mi tam stát na temeni hory;
3a nechť nikdo nevystupuje s tebou a nechť se ani na celé hoře nikdo neukazuje, ani drobný dobytek a ni skot nechť se naproti oné hoře nepase.
4I vytesal Mojžíš z kamenů dvě desky, jako ty první, a za jitra časně vstal a vystoupil na horu Sínaj podle toho, co mu Hospodin rozkázal, a ty dvě desky z kamenů vzal v svou ruku.
5A Hospodin sestoupil v oblaku a postavil se tam s ním a ozval se jménem Hospodin;
6a no, Hospodin přešel mimo jeho tvář a zvolal: Hospodin, Hospodin, BŮH soucitný a milostivý, zdlouhavý k hněv u a oplývající laskavostí a věrností,
7zachovávající laskavost vůči tisícům, odpouštějící nepravost a přestoupení a hřích, a le zcela bez trestu nenechávající, navštěvující nepravost otců na dětech a ž po děti dětí do třetího a čtvrtého pokolení.
8A Mojžíš spěšně schýlil hlavu k zemi a poklonil se
9a řekl: Našel-li jsem, prosím, přízeň v tvých očích, Pane, nechť Pán jde, prosím, v našem středu, ač je to lid tvrdé šíje, a kéž odpouštíš stran naší nepravosti a stran našeho hříchu a kéž si nás chceš přivlastnit.
10I řekl: Hle, já uzavírám smlouvu: Přede vším tvým lidem budu činit divy, jaké nebyly uskutečněny na celé zemi a ve všech národech, a všechen lid, v jehož středu jsi ty, uvidí dílo Hospodinovo, neboť to, co já se chystám učinit s tebou, bude budit bázeň.
11Hleď si toho, co já ti dnes přikazuji - hle, já, chystám se od tvé tváře vyhnat Emórího a Kenaaního a Chittího a Perizzího a Chivvího a Jevúsího;
12dej si na sebe pozor, abys vzhledem k obyvatelům té země, k níž přicházíš, neuzavíral smlouvu, aby se v tvém středu nestávali léčkou,
13nýbrž budete bořit jejich oltáře a tříštit jejich sloupy a kácet jejich ašéry,
14neboť se nesmíš klanět jinému BOHU, neboť Hospodin, - jeho jméno je Žárlivý, - on je žárlivý BŮH;
15aby se ne stalo, že by s uzavíral smlouvu vzhledem k obyvatelům té země, a když vyjdou smilnit za svými bohy a budou svým bohům obětovat, že by tě pozval i a že by ses jal jíst z jejich oběti,
16a z jejich dcer by ses jal brát svým synům a jejich dcery by vyšly smilnit za svými bohy a k chození smilnit za jejich bohy by svedly tvé syny. -
17Nesmíš si zhotovit boha - slitinu. -
18Budeš zachovávat slavnost nekvašených chlebů; sedm dní budeš jídat nekvašené chleby, jež jsem ti přikázal, v určený čas měsíce Ávívu, neboť v měsíci Ávívu jsi vyšel z Egypta. -
19Vše protrhující dělohu patří mně, i všechen tvůj dobytek, jenž se bude rodit jako samec, prvé mládě, býk i kus drobného dobytka;
20a prvé mládě osla budeš vykupovat kusem drobného dobytka, a nebudeš-li vykupovat, pak mu musíš zlomit vaz. Každého prvorozeného ze svých synů budeš vykupovat a nikdo se před mou tvář í nesmí ukázat s prázdnou. -
21Šest dní budeš pracovat a v sedmý den budeš odpočívat - budeš odpočívat v době orby i ve žni. -
22A budeš mi pořádat slavnost týdnů, prvotin žně pšenice, a slavnost sklizně při skončení roku.
23Třikrát v roce se každý tvůj mužský bude ukazovat v přítomnosti PÁNA, Hospodina, Isráélova Boha,
24neboť národy budu před tvou tváří vypuzovat a tvé území rozšiřovat a nikdo při tvém vystoupení k ukázání se v přítomnosti Hospodina, tvého Boha třikrát v roce, nebude žádostiv tvé země.
25Mou krvavou oběť nesmíš porážet s kynutým a oběť slavnosti Minutí nesmí zůstat přes noc do jitra.
26Nejlepší z prvotin své půdy budeš vnášet v dům Hospodina, tvého Boha. Kůzle nesmíš vařit v mléce jeho matky.
27A Hospodin řekl k Mojžíšovi: Tato slova si zapiš, neboť podle smyslu těchto slov jsem s tebou a s Isráélem uzavřel smlouvu. -
28A pobyl tam s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí a nepojedl chleba a nenapil se vody; a slova smlouvy, deset slov, napsal na desky.
29A při Mojžíšově sestupování z hory Sínaje, - a dvě desky svědectví byly při jeho sestupování z té hory v Mojžíšově ruce, - se stalo, že Mojžíš nevěděl, že při mluvení s ním se pleť jeho tváře rozzářila,
30a le uviděl Árón a všechny Isráélovy děti Mojžíše, že hle, pleť jeho tváře zářila, i ucouvli strachem od přiblížení k němu,
31a le Mojžíš na ně zavolal a Árón a všichni náčelníci ve shromáždění se k němu vrátili a Mojžíš k nim promluvil;
32a potom se přiblížily všechny Isráélovy děti, i dal jim rozkazy stran všeho, o čem s ním promluvil Hospodin na hoře Sínaji.
33A Mojžíš s nimi přestal mluvit; a byl na svou tvář dal závoj,
34a le při svém vstupu před tvář Hospodinovu k mluvení s ním Mojžíš až do svého vyjití závoj měl odložený, i vycházel a mluvil k Isráélovým dětem o tom, co mu bylo rozkazováno,
35a Isráélovy děti viděly, že pleť Mojžíšovy tváře zářila, a Mojžíš až do svého vstupu k mluvení s ním opět na své tváři měl závoj.