Bible

1 A Hospodin k Mojžíšovi řekl: Vytesej si dvě desky z kamenů, jako ty první, a na ty desky chci napsat slova, jež byla na těch prvních deskách, jež jsi roztříštil; 2 a k jitru buď připraven, a ť za jitra vystoupíš na horu Sínaj a budeš mi tam stát na temeni hory; 3 a nechť nikdo nevystupuje s tebou a nechť se ani na celé hoře nikdo neukazuje, ani drobný dobytek a ni skot nechť se naproti oné hoře nepase. 4 I vytesal Mojžíš z kamenů dvě desky, jako ty první, a za jitra časně vstal a vystoupil na horu Sínaj podle toho, co mu Hospodin rozkázal, a ty dvě desky z kamenů vzal v svou ruku. 5 A Hospodin sestoupil v oblaku a postavil se tam s ním a ozval se jménem Hospodin; 6 a no, Hospodin přešel mimo jeho tvář a zvolal: Hospodin, Hospodin, BŮH soucitný a milostivý, zdlouhavý k hněv u a oplývající laskavostí a věrností, 7 zachovávající laskavost vůči tisícům, odpouštějící nepravost a přestoupení a hřích, a le zcela bez trestu nenechávající, navštěvující nepravost otců na dětech a ž po děti dětí do třetího a čtvrtého pokolení. 8 A Mojžíš spěšně schýlil hlavu k zemi a poklonil se 9 a řekl: Našel-li jsem, prosím, přízeň v tvých očích, Pane, nechť Pán jde, prosím, v našem středu, ač je to lid tvrdé šíje, a kéž odpouštíš stran naší nepravosti a stran našeho hříchu a kéž si nás chceš přivlastnit. 10 I řekl: Hle, já uzavírám smlouvu: Přede vším tvým lidem budu činit divy, jaké nebyly uskutečněny na celé zemi a ve všech národech, a všechen lid, v jehož středu jsi ty, uvidí dílo Hospodinovo, neboť to, co já se chystám učinit s tebou, bude budit bázeň. 11 Hleď si toho, co já ti dnes přikazuji - hle, já, chystám se od tvé tváře vyhnat Emórího a Kenaaního a Chittího a Perizzího a Chivvího a Jevúsího; 12 dej si na sebe pozor, abys vzhledem k obyvatelům té země, k níž přicházíš, neuzavíral smlouvu, aby se v tvém středu nestávali léčkou, 13 nýbrž budete bořit jejich oltáře a tříštit jejich sloupy a kácet jejich ašéry, 14 neboť se nesmíš klanět jinému BOHU, neboť Hospodin, - jeho jméno je Žárlivý, - on je žárlivý BŮH; 15 aby se ne stalo, že by s uzavíral smlouvu vzhledem k obyvatelům té země, a když vyjdou smilnit za svými bohy a budou svým bohům obětovat, že by tě pozval i a že by ses jal jíst z jejich oběti, 16 a z jejich dcer by ses jal brát svým synům a jejich dcery by vyšly smilnit za svými bohy a k chození smilnit za jejich bohy by svedly tvé syny. - 17 Nesmíš si zhotovit boha - slitinu. - 18 Budeš zachovávat slavnost nekvašených chlebů; sedm dní budeš jídat nekvašené chleby, jež jsem ti přikázal, v určený čas měsíce Ávívu, neboť v měsíci Ávívu jsi vyšel z Egypta. - 19 Vše protrhující dělohu patří mně, i všechen tvůj dobytek, jenž se bude rodit jako samec, prvé mládě, býk i kus drobného dobytka; 20 a prvé mládě osla budeš vykupovat kusem drobného dobytka, a nebudeš-li vykupovat, pak mu musíš zlomit vaz. Každého prvorozeného ze svých synů budeš vykupovat a nikdo se před mou tvář í nesmí ukázat s prázdnou. - 21 Šest dní budeš pracovat a v sedmý den budeš odpočívat - budeš odpočívat v době orby i ve žni. - 22 A budeš mi pořádat slavnost týdnů, prvotin žně pšenice, a slavnost sklizně při skončení roku. 23 Třikrát v roce se každý tvůj mužský bude ukazovat v přítomnosti PÁNA, Hospodina, Isráélova Boha, 24 neboť národy budu před tvou tváří vypuzovat a tvé území rozšiřovat a nikdo při tvém vystoupení k ukázání se v přítomnosti Hospodina, tvého Boha třikrát v roce, nebude žádostiv tvé země. 25 Mou krvavou oběť nesmíš porážet s kynutým a oběť slavnosti Minutí nesmí zůstat přes noc do jitra. 26 Nejlepší z prvotin své půdy budeš vnášet v dům Hospodina, tvého Boha. Kůzle nesmíš vařit v mléce jeho matky. 27 A Hospodin řekl k Mojžíšovi: Tato slova si zapiš, neboť podle smyslu těchto slov jsem s tebou a s Isráélem uzavřel smlouvu. - 28 A pobyl tam s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí a nepojedl chleba a nenapil se vody; a slova smlouvy, deset slov, napsal na desky. 29 A při Mojžíšově sestupování z hory Sínaje, - a dvě desky svědectví byly při jeho sestupování z té hory v Mojžíšově ruce, - se stalo, že Mojžíš nevěděl, že při mluvení s ním se pleť jeho tváře rozzářila, 30 a le uviděl Árón a všechny Isráélovy děti Mojžíše, že hle, pleť jeho tváře zářila, i ucouvli strachem od přiblížení k němu, 31 a le Mojžíš na ně zavolal a Árón a všichni náčelníci ve shromáždění se k němu vrátili a Mojžíš k nim promluvil; 32 a potom se přiblížily všechny Isráélovy děti, i dal jim rozkazy stran všeho, o čem s ním promluvil Hospodin na hoře Sínaji. 33 A Mojžíš s nimi přestal mluvit; a byl na svou tvář dal závoj, 34 a le při svém vstupu před tvář Hospodinovu k mluvení s ním Mojžíš až do svého vyjití závoj měl odložený, i vycházel a mluvil k Isráélovým dětem o tom, co mu bylo rozkazováno, 35 a Isráélovy děti viděly, že pleť Mojžíšovy tváře zářila, a Mojžíš až do svého vstupu k mluvení s ním opět na své tváři měl závoj.