Exodus 19
1 V třetím měsíci po vyjití Isráélových dětí ze země Egypta, v tento den přišli v pustinu Sínaj,
2 neboť byli nastoupili cestu z Refídím a přišli v pustinu Sínaj a v pustině se utábořili - a no, tam se Isráél utábořil naproti hoře.
3 A Mojžíš vystoupil k Bohu a Hospodin na něho z té hory zavolal výrokem: Takto musíš říci domu Jákóbovu a oznámit dětem Isráélovým:
4 Vy jste viděli, co jsem učinil Egypťanům, i nesl jsem vás na křídlech orlů a přivedl jsem vás k sobě;
5 a nyní, budete-li vpravdě poslouchat na můj hlas a zachovávat mou smlouvu, pak se mi stanete zvláštním pokladem nade všechny národnosti, neboť celá země patří mně,
6 a le vy mi budete královstvím kněží a svatým národem. Toto jsou slova, jež budeš vyslovovat k Isráélovým dětem.
7 A Mojžíš přišel a povolal starší lidu a předložil jim všechny tyto věci, jež mu Hospodin rozkázal,
8 a všechen lid spolu odpověděl, i řekli: Vše, co Hospodin promluvil, budeme činit. A Mojžíš slova lidu přinesl k Hospodinu zpět
9 a Hospodin k Mojžíšovi řekl: Hle, já se chystám k tobě přijít v hustotě mraku, aby při mém mluvení s tebou lid slyšel, a také aby v tebe navždy důvěřovali. A Mojžíš Hospodinu oznámil slova lidu
10 a Hospodin k Mojžíšovi řekl: Jdi k lidu a posvěť je dnes a zítra a nechť vyperou svá ošacení,
11 a na třetí den nechť jsou připraveni, neboť v třetí den bude Hospodin před očima všeho lidu sestupovat na horu Sínaj.
12 A lidu vůkol musíš uložit omezení výrokem: Chraňte se vystupovat na horu a nebo sahat na její okraj; každý, kdo sáhne na horu, musí jistotně být usmrcen.
13 Nesmí na něho sahat ruka, nýbrž musí být k smrti ukamenován nebo naskrze prostřílen; ať zvíře, ať člověk, nesmí zůstávat naživu; při prodlouženém zvuku polnice budou oni vystupovat na horu.
14 A Mojžíš z hory sestoupil k lidu a posvětil lid, i vyprali svá ošacení;
15 a řekl k lidu: Buďte připraveni na třetí z dní; nechť se nepřibližujete k ženě.
16 A v třetí den se při nastávání jitra stalo, že nastalo hřmění a blesky a na hoře mohutný oblak a velmi silný zvuk trouby; i rozchvěl se všechen lid, jenž byl v táboře.
17 A Mojžíš lid z tábora vyvedl vstříc Bohu, i postavili se na úpatí hory;
18 a hora Sínaj se celá rozdýmala, protože na ni v ohni sestoupil Hospodin, a její dým vystupoval jako dým tavicí pece, a celá hora se velmi roztřásla.
19 A stále zazníval zvuk trouby, a velmi silný; Mojžíš promlouval a Bůh mu hlasem odpovídal.
20 A Hospodin sestoupil na horu Sínaj, na témě hory, i povolal Hospodin na témě hory Mojžíše a Mojžíš vystoupil.
21 A Hospodin k Mojžíšovi řekl: Sestup, prones proti lidu napomenutí, aby se nepokoušeli proniknout k Hospodinu k podívání, neboť by mnoho z nich padlo;
22 a i kněží, kteří se přibližují k Hospodinu, nechť se posvěcují, aby Hospodin nevyrážel proti nim.
23 A Mojžíš k Hospodinu řekl: Lid nebude moci vystoupit k hoře Sínaji, neboť ty jsi proti nám pronesl napomenutí výrokem: Opatři horu omezením a posvěť ji.
24 A Hospodin k němu řekl: Jdi, sestup, a vystoupíš ty a s tebou Árón, a le kněží a lid nechť se nepokoušejí proniknutím vystoupit k Hospodinu, aby nevyrážel proti nim.
25 A Mojžíš k lidu sestoupil a promluvil k nim.