1Budete dbát o vykonávání všeho rozkazu, jejž já ti dnes rozkazuji, abyste žili a množili se a vstupovali a zmocňovali se země, již Hospodin přísahou slíbil vašim otcům;
2i budeš si připomínat celou cestu, jíž tě Hospodin, tvůj Bůh, provedl za těchto čtyřicet let v pustině za účelem ponížení tě, k vyzkoušení tě, k poznání toho, co je v tvém srdci, zda budeš dbát jeho rozkazů čili nic.
3Ponížil tě tedy a nechal tě hladovět; pak ti dal jíst manu, již jsi neznal, aniž znali tvoji otcové, za účelem poučení tě, že ne o samotném chlebě bude člověk žít, nýbrž že člověk bude žít o každé výpovědi Hospodinových úst;
4tvůj šat z tebe nezchátral, aniž tvá noha otekla za těchto čtyřicet let.
5Měl bys tedy svým srdcem poznat, že jako člověk vychovává svého syna, je Hospodin, tvůj Bůh, vychovatelem tvým,
6a dbát rozkazů Hospodina, tvého Boha, o chození jeho cestami, o chování ho v úctě.
7Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, se chystá uvést tě do dobré země, země potoků vod, pramenů a hlubokých vodstev, vyvěrajících v údolí ch i v pohoří ch,
8země pšenice a ječmene, vinné révy a fíkovníků, granátovníků, země olejných oliv a medu,
9země, v níž nebudeš jíst chléb v skrovnosti - nebudeš v ní mít nedostatku ničeho, země, jejíž kameny jsou železo, a z jejích horstev budeš dolovat měď;
10a když budeš jíst a nasytíš se, budeš velebit Hospodina, svého Boha, za dobrou zem, již ti dal.
11Dej si na sebe pozor, abys nezapomínal na Hospodina, svého Boha, v nedbání jeho rozkazů a jeho předpisů a jeho ustanovení, jež ti já dnes rozkazuji,
12aby, až budeš jíst a nasytíš se a pěkné domy budeš budovat a usídlíš se
13a tvůj skot a tvůj drobný dobytek se bude množit a množit se ti bude stříbro a zlato a množit se bude vše, co budeš mít,
14se nepozvedlo tvé srdce, takže bys zapomínal na Hospodina, svého Boha, jenž tě vyvedl ze země Egypta, z domu nevolníků,
15jenž tě provedl velikou a hroznou pustinou - hadi-pálivci a štírové a žíznivá země, kde není vody, - jenž ti vyvedl vodu ze skály z křemene,
16jenž ti dává v pustině jíst manu, již tvoji otcové neznali, za účelem ponížení tě, za účelem vyzkoušení tě, k učinění ti dobře v tvé budoucnosti,
17a říkal bys ve svém srdci: Všechno toto bohatství mi opatřila má schopnost a síla mé ruky;
18nýbrž, aby si s připomínal Hospodina, svého Boha, že on je ten, jenž ti dává schopnost k opatření bohatství, za účelem uskutečnění smlouvy, již přísahou slíbil tvým otcům, jako tohoto dne.
19Jestliže však přesto na Hospodina, svého Boha, budeš zapomínat a půjdeš za jinými bohy a budeš jim sloužit a klanět se jim, stane se, - dosvědčuji dnes proti vám, - že jistotně budete muset zahynout;
20jako národy, jež se Hospodin chystá k zahynutí přivést před vaší tváří - tak budete muset zahynout, za to, že jste neposlouchali na hlas Hospodina, svého Boha.