Bible

1 Mojžíš se tedy odebral a proslovil tato slova ke všemu Isráélovi; 2 i řekl k nim: Já jsem dnes ve věku sta a dvaceti let, nemohu již vycházet a ni vstupovat, a Hospodin ke mně řekl: Nesmíš přejít tento Jordán! - 3 Hospodin, tvůj Bůh, on kráčí před tvou tváří; on zpřed tvé tváře bude umět vyhubit tyto národy, i budeš je moci ovládnout; Jóšua, on kráčí před tvou tváří podle toho, co Hospodin promluvil. 4 A Hospodin s nimi učiní podle toho, co učinil se Síchónem a s Ógem, králi Emórího, a s jejich zemí, jež vyhubil, 5 takže je Hospodin vystaví před vaši tvář, i učiníte s nimi podle všeho rozkazu, jak jsem vám rozkázal. 6 Buďte silni a buďte odvážní, nechť se nebojíte a nechť se neděsíte před jejich tváří, neboť Hospodin, tvůj Bůh, on, jenž jde s tebou, od tebe nebude ustupovat ani tě opouštět. 7 A Mojžíš povolal Jóšuu a řekl k němu před očima všeho Isráéle: Buď silný a buď odvážný, neboť ty tento lid budeš uvádět do země, již Hospodin jejich otcům přísahou slíbil dát jim, a ty je jí jako dědictvím budeš podělovat. 8 A Hospodin, on, jenž jde před tvou tváří, on bude s tebou, nebude od tebe ustupovat ani tě opouštět; nechť se nebojíš a nechť se nestrachuješ. 9 A Mojžíš tento zákon zapsal a dal jej kněžím, synům Lévího, již nosili skříňku smlouvy Hospodinovy, a všem starším Isráélovým; 10 a rozkázal jim Mojžíš výrokem: Po uplynutí sedmi let v určený čas roku promíjení, o slavnosti budek, 11 když přijde všechen Isráél ukázat se před tvář Hospodina, tvého Boha, v místě, jež on bude chtít vyvolit, budeš tento zákon před vším Isráélem předčítat v jejich uši. 12 Svolej lid, muže i ženy i drobotinu i cizince u tebe, kteří budou v tvých branách, aby slyšeli a aby se učili a měli v úctě Hospodina, vašeho Boha, a dbali o vykonávání všech slov tohoto zákona; 13 i jejich děti, jež jej neznají, budou slyšet a učit se mít v úctě Hospodina, vašeho Boha, po všechny dni, co budete žít na půdě, kam se vy chystáte přejít Jordán k zaujetí jí. 14 A Hospodin k Mojžíšovi řekl: Hle, tvé dni se přiblížily k smrti; zavolej Jóšuu a postavte se u stanu setkávání, a ť mu mohu dát své rozkazy. Odebral se tedy Mojžíš, i Jóšua, a u stanu setkávání se postavili 15 a u stanu se ukázal Hospodin v sloupu oblaku, a ten oblakový sloup stanul nad vchodem stanu. 16 A Hospodin k Mojžíšovi řekl: Hle tě - již ulehneš se svými otci; a tento lid povstane a ode jde smilnit za bohy cizozemců země, kam se on mezi ně chystá vstoupit, a opustí mě a poruší mou smlouvu, již jsem s ním uzavřel. 17 A v onen den proti němu vzplane můj hněv, takže je budu muset opustit a skrýt před nimi svou tvář, i dospěje k pohlcení a postihnou jej mnohá neštěstí a úzkosti; a v onen den si řekne: Ne-li proto mě postihla tato neštěstí, že můj Bůh není v mém středu? 18 Já však v onen den budu mít svou tvář veskrze skrytu pro všechna zla, jichž napáchal, neboť se otočil k jiným bohům. 19 Nyní si však napište tuto píseň a nauč jí Isráélovy děti, vlož ji v jejich ústa, aby mi tato píseň byla proti Isráélovým dětem svědkem, 20 neboť jej budu uvádět na půdu, již jsem přísahou slíbil jeho otcům, přetékající mlékem a medem, takže se nají a nasytí a ztuční a otočí se k jiným bohům a jmou se jim sloužit, a mnou pohrdnou a mou smlouvu poruší. 21 Až jej však budou postihovat mnohá neštěstí a úzkosti, stane se, že tato píseň jako svědek vypoví do jeho tváře, - neboť nebude mizet z paměti a z úst jeho semene, - že znám jeho smýšlení, jež utváří dnes, dříve než jej budu uvádět do země, již jsem přísahou slíbil. 22 Mojžíš tedy tuto píseň v onen den napsal a jal se jí Isráélovy děti učit. 23 A Jóšuovi, synu Núnovu, rozkázal výrokem: Buď silný a buď odvážný, neboť ty budeš Isráélovy děti uvádět do země, již jsem jim přísahou slíbil, a já budu s tebou. 24 A jak Mojžíš dokončil psaní slov tohoto zákona na knihu až do jejich dohotovení, stalo se, 25 že Mojžíš Lévíovcům, nosícím skříňku smlouvy Hospodinovy, rozkázal výrokem: 26 Vezmi tuto knihu zákona a položte ji ze strany skříňky smlouvy Hospodina, vašeho Boha, i bude tam za svědka proti tobě, 27 neboť já znám tvou vzpurnost a tvou tvrdou šíji - hle, za mého setrvávání na živ u s vámi dnes jste byli vzpurní vůči Hospodinu, a což teprve po mé smrti! 28 Svolejte ke mně všechny starší vašich kmenů a své předáky, a ť mohu proslovit tato slova v jejich uši a za svědky proti nim povolat nebesa i zem; 29 neboť vím, že po mé smrti budete veskrze zkaženě jednat a odvracet se od cesty, již jsem vám rozkázal, takže vás v posledku dní potká zlo, neboť budete činit, co v očích Hospodinových zlo je, k dráždění ho dílem vašich rukou. 30 A Mojžíš v uši celého Isráélova sejití proslovil všechna slova této písně až do jejich dokončení: