1Nesmíš Hospodinu, svému Bohu, obětovat hovězí dobytče a ni kus drobného dobytka, na němž bude vada, jakákoli zlá věc, neboť to je Hospodinu, tvému Bohu, ošklivostí.
2Kdykoli bude vprostřed tebe v některé z tvých bran, jež se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát, přistihován muž (nebo žena), jenž bude činit, co je v očích Hospodina, tvého Boha, zlé, přestoupením jeho smlouvy,
3i odebere se a jme se obsluhovat jiné bohy a klanět se jim, i slunci nebo měsíci nebo čemukoli z osazenstva nebes, což jsem zakázal,
4což ti bude oznámeno, takže uslyšíš, pak budeš důkladně pátrat, a hle, pravda, řeč se potvrdila - tato ošklivost byla učiněna v Isráélovi!
5Musíš tedy onoho muže nebo onu ženu, kteří tuto zlou věc učinili, vyvést k svým branám, toho muže nebo tu ženu, a zasypeš je kameny, a ť umřou.
6Ten, kdo je hoden smrti, bude usmrcován podle výpovědi dvou svědků nebo tří svědků, nesmí být usmrcován podle výpovědi svědka jednoho.
7Ruka svědků bude jako první proti němu k jeho usmrcení a ruka všeho lidu jako následující. Tak zprostřed sebe budeš plenit zlo.
8Kdykoli ti bude nějaká záležitost příliš nesnadná, stran právní věci mezi krví a krví, mezi pří a pří a neb mezi ranou a ranou, záležitosti sporů v tvých branách, pak budeš muset vstát a vystoupíš k místu, v němž Hospodin, tvůj Bůh, bude nacházet zálibu,
9a přijdeš k lévíovským kněžím a k soudci, jenž bude v ony dni, a budeš se dotazovat, i oznámí ti výrok stran té právní věci,
10i zachováš se podle výpovědi toho výroku, jejž ti budou oznamovat z onoho místa, jež Hospodin bude chtít vyvolit, a budeš dbát o jednání dle všeho, čím tě budou poučovat,
11budeš jednat podle výpovědi nauky, jíž tě budou poučovat, a podle právního rozhodnutí, jež ti budou říkat, nesmíš se od výroku, jejž ti budou oznamovat, odchýlit v pravo a ni v levo.
12A ten, kdo bude jednat ve svévoli, ne s obrácením sluchu ke knězi, jenž tam bude stát k službě Hospodinu, tvému Bohu, nebo k soudci, pak je onen člověk hoden smrti, i budeš plenit zlo z Isráéle;
13to všechen lid bude slyšet, i bude se bát a nebude si již svévolně počínat.
14Až budeš moci přijít do země, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát, a zmocnit se jí a usídlit se v ní, a budeš říkat: Chci nad sebou ustanovit krále, jako všechny národy, jež jsou okolo mne,
15musíš ovšem nad sebou ustanovit krále, v němž Hospodin, tvůj Bůh, bude nacházet zálibu; musíš nad sebou ustanovit krále zprostřed svých bratrů, nebudeš smět nad sebe postavit cizozemce, jenž ne bude tvůj bratr.
16Jen si nebude smět pořizovat mnoho koní, a ť nevede lid zpět do Egypta za účelem pořizování mnohého koňstva, neboť vám Hospodin řekl: Již se nadále nesmíte vracet touto cestou.
17Aniž si bude smět brát mnoho žen, a ť se neodvrací jeho srdce, aniž si bude smět opatřovat velmi mnoho stříbra a zlata.
18A za jeho sedění na trůně jeho kralování se stane, že si na knihu napíše opis tohoto zákona od kněží a Lévíovců;
19ten bude při něm a bude v něm po všechny dni svého života čítat, aby se učil mít Hospodina, svého Boha, v úctě a dbát všech slov tohoto zákona a těchto ustanovení k jich vykonávání,
20ať se nepozvedne jeho srdce nad jeho bratry a ať se neodchýlí od rozkazu v pravo a ni v levo, aby za svého kralování mohl prodloužit své dni, on i jeho děti vprostřed Isráéle.