Deuteronomy 15
1 Po uplynutí sedmi let budeš uskutečňovat promíjení;
2 a toto bude způsob toho promíjení: Každý věřitel bude povinen spustit svou ruku, jíž svému bližnímu půjčil; nesmí na svého bližního a na svého bratra naléhat, neboť provolal i promíjení Hospodinovo.
3 Na cizozemce naléhat smíš, a le co bude tvého u tvého bratra, musí tvá ruka prominout.
4 Jen aby v tobě nebylo nemajetného, vždyť ti Hospodin v zemi, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát za dědictví k zaujetí, bude bohatě žehnat,
5 budeš-li jen vpravdě poslouchat na hlas Hospodina, svého Boha, abys dbal o vykonávání všeho tohoto rozkazu, jejž ti já dnes rozkazuji.
6 Ano, Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná podle toho, co k tobě promluvil, takže budeš na zástavu půjčovat mnohým národům, ty však na zástavu vypůjčovat nebudeš, a budeš vládnout nad mnohými národy, nad tebou však vládnout nebudou.
7 Kdykoli v tobě některý z tvých bratrů v některé z bran v tvé zemi, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát, bude nemajetný, nesmíš před svým nemajetným bratrem zpevnit své srdce ani uzavřít svou ruku,
8 nýbrž mu svou ruku musíš štědře otevřít a ochotně mu na zástavu půjčit dost na jeho nedostatek, čeho se mu nedostává.
9 Dej si na sebe pozor, aby při tvém srdci nebyl ničemný nápad, myšlenka: Přiblížil se sedmý rok, rok promíjení, a tvé oko by se zamračilo na tvého nemajetného bratra a nechtěl bys mu dát; i jal by se proti tobě volat k Hospodinu a na tobě by byl hřích.
10 Ochotně mu budeš dávat a při tvém dávání mu nebude tvé srdce mrzuté, vždyť pro tuto věc ti Hospodin bude žehnat ve všem tvém díle a ve všem podnikání tvé ruky.
11 Nemajetní ovšem zprostřed země nebudou mizet; proto ti já rozkazuji výrokem: Štědře budeš otvírat svou ruku svému bratru, chudému u tebe a nemajetnému u tebe v tvé zemi.
12 Kdykoli ti bude prodáván tvůj bratr Hebrej, nebo Hebrejka, pak ti odslouží šest let a v sedmém roce ho ze své blízkosti budeš propouštět svobodna;
13 a když ho ze své blízkosti svobodna budeš propouštět, nebudeš ho propouštět s prázdnou;
14 hojně ho budeš obdarovávat, ze svého drobného dobytka a ze svého mlatu a ze svého lisu mu budeš dávat, čím ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal,
15 a budeš pamatovat, že jsi byl nevolníkem v zemi Egypta a Hospodin, tvůj Bůh, tě vykoupil; proto ti já dnes rozkazuji tuto věc.
16 Jestliže však k tobě bude pravit: Nechci z tvé blízkosti odcházet, neboť tě miluje, i tvůj dům, neboť je mu u tebe dobře, stane se,
17 že budeš smět vzít bodec a vrazit jej jeho uchem a v dveře, i stane se ti na trvalo nevolníkem; a tak i se svou služebnicí budeš činit.
18 Při tvém propouštění ho z tvé blízkosti jako svobodna se ti to nebude muset zdát obtížným, vždyť ti za šest let vysloužil dvojnásobek mzdy námezdníka a Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná ve všem, co budeš činit.
19 Každé prvorozené, jež se bude rodit mezi tvým skotem a mezi tvým drobným dobytkem, samce, budeš posvěcovat Hospodinu, svému Bohu; s prvorozeným svého hovězího dobytčete nesmíš pracovat a prvorozeného svého drobného dobytka nesmíš stříhat;
20 budeš jej jídat rok po roce před tváří Hospodina, svého Boha, v místě, jež Hospodin bude chtít vyvolit, ty i tvůj dům.
21 Jestliže však na něm bude vada, bude-li chromý nebo slepý, jakákoli zlá vada, nesmíš jej Hospodinu, svému Bohu, obětovat;
22 smíš jej jíst v svých branách, nečistý a čistý stejně, jako gazelu a neb jako jelena,
23 jen jeho krve jíst nesmíš, budeš ji vylévat na zem jako vodu.