Bible

1 Saul však stále proti učedníkům Páně soptil vyhrožováním a vražděním; i přišel k veleknězi a 2 vyprosil si od něho listy k synagogám do Damašku tak, aby, zjistí-li některé, kdo jsou té Cesty, i muže i ženy, je mohl svázané přivést do Jerúsaléma. 3 Když se však ubíral, stalo se, že se blížil k Damašku, i blýsklo vůkol něho znenadání světlo z nebe, 4 a padnuv na zem, uslyšel hlas, jak mu praví: Saúle, Saúle, co mě pronásleduješ? 5 I řekl: Kdo jsi, Pane? A on [řekl]: Já jsem Ježíš, jehož ty pronásleduješ; 6 ale vstaň a vejdi do města a bude ti řečeno, co máš činit. 7 Ti muži však, kteří s ním cestovali, stáli oněmělí, slyšíce sice zvuk, nespatřujíce však nikoho. 8 A Saul se se země zvedl, a když se jeho oči otevřely, nikoho neviděl; i vedli ho za ruku a zavedli do Damašku, 9 a tři dni byl nevidomý a nic nejedl, aniž pil. 10 A v Damašku byl jakýsi učedník jménem Ananias, a k němu Pán řekl ve vidění: Ananio. A on řekl: Hle, já jsem zde, Pane. 11 A Pán k němu: Vstaň a odeber se do ulice, jež se nazývá Přímá, a v domě Júdově vyhledej Tarsana jménem Saul, neboť hle, modlí se 12 a [ve vidění] uzřel muže jménem Ananias, jak vešel a položil na něho ruku tak, aby prohlédl. 13 A Ananias odpověděl: Pane, o tomto muži jsem od mnohých uslyšel, kolik zla způsobil tvým svatým v Jerúsalémě, 14 a zde má od velekněží pravomoc svázat všechny, kteří se dovolávají tvého jména. 15 A Pán k němu řekl: Ubírej se, protože tento je mi vyvolenou nádobou, by mé jméno nosil i před národy a králi i před Israélovými syny; 16 ano, já mu dám na srozuměnou, kolik pro mé jméno musí vytrpět. 17 A Ananias odešel a vešel do toho domu, a položiv na něho ruce, řekl: Saúle, bratře, vyslal mě Pán, - Ježíš, jenž se ti ukázal na cestě, jíž jsi přicházel, - tak, abys prohlédl a byl naplněn Svatým Duchem. 18 A hned od jeho očí odpadly jakoby šupiny a prohlédl, i vstal a byl pokřtěn; 19 a přijav potravu, nabyl síly. I pobyl několik dní s učedníky, kteří byli v Damašku, 20 a v synagogách hned kázal Ježíše, že ten je Boží Syn. 21 A všichni, kteří ho slyšeli, žasli a říkali: Není toto ten, jenž ty, kteří se dovolávají tohoto jména, v Jerúsalémě vyhlazoval, a sem přišel na to, aby je svázané přivedl před velekněží? 22 Saul však tím více nabýval moci, a Židy, kteří bydleli v Damašku, uváděl ve zmatek, dokazuje, že tento je KRISTUS. 23 A jak plynulo značně mnoho dní, Židé se spolu usnesli odpravit ho; 24 Saul se však o jejich úkladu dověděl. I střežili si bedlivě i brány ve dne i v noci tak, aby ho mohli odpravit, 25 učedníci ho však v noci vzali a skrze zeď dostali dolů spuštěním v koši. 26 A přibyv do Jerúsaléma, pokoušel se připojit k učedníkům, a všichni se ho báli, nevěříce, že je učedník. 27 Ujal se ho však Barnabas, zavedl ho k apoštolům a vylíčil jim, jak na té cestě uviděl Pána a že k němu promluvil, i jak se v Damašku ve jménu Ježíšově směle vyslovoval. 28 I byl v Jerúsalémě s nimi, vcházeje a vycházeje a směle se vyslovuje ve jménu Páně, 29 a mluvil a vedl rozpravy s helénisty. Ti však ho zamýšleli odpravit; 30 a když se o tom dověděli bratři, zavedli ho dolů do Césareje a odeslali ho ven do Tarsu. 31 I měla tedy shromáždění po celém Júdsku a Galilei i Samarii pokoj, budujíce se a kráčejíce v bázni *Páně, a vzrůstala útěchou Svatého Ducha. 32 I stalo se, že Petr, procházeje všudy, sešel i k svatým, kteří obývali Lyddu, 33 a tam připadl na jakéhosi člověka jménem Aineas, osm let ležícího na lehátku, jenž byl postižený ochrnutím. 34 I řekl mu Petr: Aineo, Ježíš, KRISTUS, tě vyhojuje, vstaň a sám sobě ustel. I vstal hned 35 a uviděli ho všichni, kteří obývali Lyddu a Sarón, a ti se obrátili k Pánu. 36 A v Joppě byla jakási učednice jménem Tabitha, jíž se v přesném překladu říká Dorkas; ta byla plna dobrých činů a almužen, jež konala. 37 A v oněch dnech se stalo, že ona onemocněla a umřela; i umyli ji a uložili na horním patře. 38 Že však je Lydda blízko Joppy, uslyšeli učedníci, že je tam Petr, a vyslali k němu dva muže se snažnou prosbou: Neprodlévej zajít až k nám. 39 I vstal Petr a vydal se s nimi, a když přišel, vyvedli ho na horní patro, i přistoupily k němu všechny vdovy, plačíce a ukazujíce na tuniky a přehozy, kolik jich Dorkas zhotovovala, dokud byla mezi nimi. 40 Petr však všechny vyhnal ven a pokleknuv jal se modlit; a obrátiv se k tomu tělu, řekl: Tabitho, vstaň. A ona otevřela své oči, a uzřevši Petra, vzpřímila se do sedu; 41 i podal jí ruku a postavil ji, a zavolav svaté a ty vdovy, představil ji živou. 42 A to se stalo známým po celé Joppě a mnozí věrou spolehli na Pána; 43 a stalo se, že on značně mnoho dní v Joppě zůstal u jakéhosi Šimona, koželuha.