Acts 22
1 Bratři a otcové, vyslechněte tuto mou obhajobu před vámi.
2 A když uslyšeli, že je oslovoval hebrejským nářečím, zachovali tím spíše klid. I dí:
3 Nuže, já jsem Žid zrozený v Tarsu v Kilikii, vychovaný však v tomto městě, u nohou Gamaliélových, vyučený podle přesnosti otcovského zákona, pro Boha jsa horlivý tak jako jste dnes vy všichni,
4 a tuto Cestu jsem pronásledoval až na smrt, svazuje a do vězení odevzdávaje i muže i ženy,
5 jak je mi svědkem i velekněz i všechno staršovstvo; od nich jsem si také vzal listy k bratrům a ubíral se do Damašku, bych do Jerúsaléma svázané přivedl i ty, kteří byli tam, aby byli potrestáni.
6 A když jsem se ubíral a blížil k Damašku, stalo se mi, že okolo poledne znenadání vůkol mne z nebe kolkolem blýsklo veliké světlo,
7 i padl jsem k zemi a zaslechl hlas, jenž mi pravil: Saúle, Saúle, co mě pronásleduješ?
8 A já jsem odpověděl: Kdo jsi, Pane? I řekl ke mně: Já jsem Ježíš, Nazarej, jehož ty pronásleduješ.
9 Ti však, kteří byli se mnou, sice to světlo spatřili [a byli tím polekáni ], ale ten hlas, jenž ke mně mluvil, neuslyšeli.
10 I řekl jsem: Co mám vykonat, Pane? A Pán ke mně řekl: Vstaň a ubírej se do Damašku a tam k tobě stran všech věcí, jež je ti určeno vykonat, bude promluveno.
11 A ježto jsem následkem slávy onoho světla nic neviděl, byl jsem od těch, kteří byli se mnou, veden za ruku, a tak jsem přišel do Damašku.
12 A jakýsi Ananias, muž podle zákona pobožný, mající ode všech tam bydlících Židů dobré svědectví,
13 mi řekl, přišed ke mně a přistoupiv: Saúle, bratře, prohlédni. A já jsem téže hodiny prohlédl a uviděl ho
14 a on řekl: Bůh našich otců si tě předem zvolil, bys poznal jeho vůli a uviděl Spravedlivého a uslyšel hlas z jeho úst,
15 protože mu vůči všem lidem budeš svědkem těch věcí, jež jsi uviděl a uslyšel.
16 A nyní - co váháš? Vstaň a dej se pokřtít a obmýt si své hříchy, odvolaje se na jeho jméno.
17 A když jsem se vrátil zpět do Jerúsaléma a v CHRÁMĚ se modlil, stalo se mi, že jsem se octl u vytržení
18 a uviděl ho, jak mi praví: Pospěš a rychle z Jerúsaléma vyjdi, protože tvého svědectví o mně nepřijmou.
19 A já jsem řekl: Pane, jim je povědomo, že já jsem uvězňoval a v každé synagoze bil ty, kteří věrou spoléhali na tebe,
20 a když byla vylévána krev Štěpána, tvého svědka, sám jsem při tom také stál a schvaloval to a hlídal šatstvo těch, kteří ho odpravovali.
21 I řekl ke mně: Ubírej se, protože já tě vypravím daleko k národům.
22 I naslouchali mu až po toto slovo; i pozvedli svůj hlas, říkajíce: Pryč ze země s takovýmto, vždyť mu nepatřilo žít!
23 A když oni křičeli a odvrhovali šatstvo a házeli do vzduchu prach,
24 poručil tribun, by on byl veden dovnitř do pevnosti, a řekl, by byl vyšetřován bičováním, aby se řádně dověděl, pro jakou příčinu na něho tak pokřikovali.
25 Jak ho však napjali řemeny, řekl Pavel k setníku tam stojícímu: Vám je dovoleno bičovat člověka, jenž je Říman a není odsouzen?
26 A když to ten setník uslyšel, přistoupil a ohlásil to tribunovi, pravě: Co hodláš činit? Vždyť tento člověk je Říman.
27 I přistoupil tribun a řekl mu: Pověz mi - ty jsi Říman? A on děl: Ano.
28 A tribun odpověděl: Já jsem si toto občanství opatřil za velikou částku. A Pavel děl: Já však jsem i zrozen.
29 Ti tedy, kteří ho měli vyšetřovat, od něho hned odstoupili, a i tribun byl jat obavou, když zjistil, že je to Říman, a protože ho svázal.
30 Nazítří pak, chtěje se dovědět jistotu stran toho, proč je od Židů obžalováván, ho rozpoutal a poručil, by se sešli velekněží a všechna rada; i zavedl Pavla dolů a postavil ho před ně.