1Bratři a otcové, vyslechněte tuto mou obhajobu před vámi.
2A když uslyšeli, že je oslovoval hebrejským nářečím, zachovali tím spíše klid. I dí:
3Nuže, já jsem Žid zrozený v Tarsu v Kilikii, vychovaný však v tomto městě, u nohou Gamaliélových, vyučený podle přesnosti otcovského zákona, pro Boha jsa horlivý tak jako jste dnes vy všichni,
4a tuto Cestu jsem pronásledoval až na smrt, svazuje a do vězení odevzdávaje i muže i ženy,
5jak je mi svědkem i velekněz i všechno staršovstvo; od nich jsem si také vzal listy k bratrům a ubíral se do Damašku, bych do Jerúsaléma svázané přivedl i ty, kteří byli tam, aby byli potrestáni.
6A když jsem se ubíral a blížil k Damašku, stalo se mi, že okolo poledne znenadání vůkol mne z nebe kolkolem blýsklo veliké světlo,
7i padl jsem k zemi a zaslechl hlas, jenž mi pravil: Saúle, Saúle, co mě pronásleduješ?
8A já jsem odpověděl: Kdo jsi, Pane? I řekl ke mně: Já jsem Ježíš, Nazarej, jehož ty pronásleduješ.
9Ti však, kteří byli se mnou, sice to světlo spatřili [a byli tím polekáni ], ale ten hlas, jenž ke mně mluvil, neuslyšeli.
10I řekl jsem: Co mám vykonat, Pane? A Pán ke mně řekl: Vstaň a ubírej se do Damašku a tam k tobě stran všech věcí, jež je ti určeno vykonat, bude promluveno.
11A ježto jsem následkem slávy onoho světla nic neviděl, byl jsem od těch, kteří byli se mnou, veden za ruku, a tak jsem přišel do Damašku.
12A jakýsi Ananias, muž podle zákona pobožný, mající ode všech tam bydlících Židů dobré svědectví,
13mi řekl, přišed ke mně a přistoupiv: Saúle, bratře, prohlédni. A já jsem téže hodiny prohlédl a uviděl ho
14a on řekl: Bůh našich otců si tě předem zvolil, bys poznal jeho vůli a uviděl Spravedlivého a uslyšel hlas z jeho úst,
15protože mu vůči všem lidem budeš svědkem těch věcí, jež jsi uviděl a uslyšel.
16A nyní - co váháš? Vstaň a dej se pokřtít a obmýt si své hříchy, odvolaje se na jeho jméno.
17A když jsem se vrátil zpět do Jerúsaléma a v CHRÁMĚ se modlil, stalo se mi, že jsem se octl u vytržení
18a uviděl ho, jak mi praví: Pospěš a rychle z Jerúsaléma vyjdi, protože tvého svědectví o mně nepřijmou.
19A já jsem řekl: Pane, jim je povědomo, že já jsem uvězňoval a v každé synagoze bil ty, kteří věrou spoléhali na tebe,
20a když byla vylévána krev Štěpána, tvého svědka, sám jsem při tom také stál a schvaloval to a hlídal šatstvo těch, kteří ho odpravovali.
21I řekl ke mně: Ubírej se, protože já tě vypravím daleko k národům.
22I naslouchali mu až po toto slovo; i pozvedli svůj hlas, říkajíce: Pryč ze země s takovýmto, vždyť mu nepatřilo žít!
23A když oni křičeli a odvrhovali šatstvo a házeli do vzduchu prach,
24poručil tribun, by on byl veden dovnitř do pevnosti, a řekl, by byl vyšetřován bičováním, aby se řádně dověděl, pro jakou příčinu na něho tak pokřikovali.
25Jak ho však napjali řemeny, řekl Pavel k setníku tam stojícímu: Vám je dovoleno bičovat člověka, jenž je Říman a není odsouzen?
26A když to ten setník uslyšel, přistoupil a ohlásil to tribunovi, pravě: Co hodláš činit? Vždyť tento člověk je Říman.
27I přistoupil tribun a řekl mu: Pověz mi - ty jsi Říman? A on děl: Ano.
28A tribun odpověděl: Já jsem si toto občanství opatřil za velikou částku. A Pavel děl: Já však jsem i zrozen.
29Ti tedy, kteří ho měli vyšetřovat, od něho hned odstoupili, a i tribun byl jat obavou, když zjistil, že je to Říman, a protože ho svázal.
30Nazítří pak, chtěje se dovědět jistotu stran toho, proč je od Židů obžalováván, ho rozpoutal a poručil, by se sešli velekněží a všechna rada; i zavedl Pavla dolů a postavil ho před ně.