Acts 18
1 A po těchto věcech se z Athén vzdálil a přišel do Korintu.
2 I připadl na jakéhosi Žida jménem Aquila, rodem Ponťana, nedávno přišedšího z Itálie, i Priscillu, jeho ženu, (protože Claudius rozkázal, by se všichni Židé z Říma vzdalovali,) a dal se k nim;
3 a protože byli téhož řemesla, zůstával u nich a pracoval, - byli totiž co do řemesla výrobci stanů, -
4 a po všechny soboty rozmlouval v synagoze, přesvědčuje i Židy i Řeky.
5 A jak i Silas i Timotheos přišli z Makedonie dolů, byl Pavel puzen stran slova a dosvědčoval Židům, že KRISTUS již je: Ježíš.
6 Když však oni kladli odpor a urážlivě mluvili, vytřásl své šatstvo a řekl k nim: Vaše krev na vaši hlavu, já jsem čist; od nynějška se odeberu k národům.
7 I přestoupil odtamtud a přišel do domu kohosi jménem Iustus, Boha uctívajícího, jehož dům sousedil se synagogou.
8 Crispus však, představený té synagogy, s celým svým domem uvěřil Pánu, i mnozí z Korinťanů slyšíce nabývali víry a byli křtěni.
9 A Pán Pavlovi v noci skrze vidění řekl: Neboj se, nýbrž mluv a neumlkej,
10 protože jsem s tebou já a nikdo proti tobě nezakročí, by s tebou naložil zle, protože mám v tomto městě mnoho lidu.
11 I usadil se tam na rok a šest měsíců a vyučoval mezi nimi Božímu slovu.
12 Když však byl prokonzulem Achaie Gallio, pozvedli se Židé jednomyslně proti Pavlovi a zavedli ho k soudcovskému stolci,
13 pravíce: Tento přemlouvá lidi k uctívání Boha v rozporu se zákonem.
14 Když však Pavel již již otvíral ústa, řekl Gallio k Židům: Nuže, kdyby to byla nějaká křivda nebo podlé darebáctví, ovšem bych vás, ó Židé, podle práva připustil,
15 jsou-li to však otázky týkající se slova a jmen a toho vašeho zákona, při hlédněte si k tomu sami, [neboť ] já nehodlám být soudcem těchto věcí.
16 A odehnal je od soudcovského stolce;
17 a Sósthena, představeného synagogy, všichni chytili a před soudcovským stolcem tloukli, a Gallio si ničeho z těchto věcí nevšímal.
18 A když tam Pavel zůstal ještě značně mnoho dní, vyplul, rozloučiv se s bratry, do Sýrie, - a Priscilla a Aquila s ním, - dav si v Kenchreách ostříhat hlavu, neboť byl učinil slib.
19 I dospěl do Efesu a onyno tam zanechal, sám však vstoupil do synagogy a dal se do rozmluvy s Židy;
20 když však oni žádali, by [u nich] zůstal na delší čas, nesouhlasil,
21 nýbrž se s nimi rozloučil a řekl: [Nastávající svátek musím stůj co stůj oslavit v Jerúsalémě.] K vám se zase vrátím, bude-li si Bůh přát. I odrazil od Efesu,
22 a přistáv v Césarei, vyšed nahoru a pozdraviv shromáždění, sešel do Antiochie;
23 a stráviv tam nějaký čas, odešel a procházel postupně galatským krajem a Frygií, upevňuje všechny učedníky.
24 Do Efesu se však dostal jakýsi Žid jménem Apollós, rodem Alexandrijec, muž výmluvný, jenž byl mocný v Písmech;
25 ten byl poučený o cestě Páně, a jsa v duchu vřelý, mluvil o věcech týkajících se Ježíše a přesně jim vyučoval, byl však obeznámený jen s Janovým křtem.
26 A ten se v synagoze počal směle vyslovovat, a když ho Priscilla a Aquila uslyšeli, vzali ho k sobě a vyložili mu Boží cestu přesněji.
27 A když on zamýšlel přejít do Achaie, napsali bratři učedníkům a vyzvali je, by ho laskavě přijali; a on, přibyv tam, velmi prospěl těm, kdo milostí uvěřili,
28 neboť na veřejnosti pádně vyvracel veškeré námitky Židů, dokazuje Písmy, že KRISTUS již je: Ježíš.