1Při započetí svého kralování byl Menaššé ve věku dvanácti let a kraloval padesát a pět let v Jerúsalémě; a jméno jeho matky Chefcíbáh.
2A jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, podle ošklivostí národů, jež Hospodin před tváří synů Isráélových vypudil,
3a zase vybudoval výšiny, jež jeho otec Chizkijjáhú zničil, a nastavěl oltářů Baalovi a zřídil ašéru podle toho, co činil Acheáv, král Isráélův, a jal se klanět všemu zástupu nebes a sloužit jim,
4a oltáře zbudoval v domě Hospodinově, o němž Hospodin řekl: V Jerúsalémě chci položit své jméno.
5A v dvou nádvořích domu Hospodinova nabudoval oltářů všemu zástupu nebes
6a svého syna provedl ohněm a zabýval se předpovídáním a hadačstvím a zjednával vyvolavače duchů a jasnovidce; překonával se v činění toho, co bylo v očích Hospodinových zlé, k dráždění ho.
7A sochu Ašéřinu, již zhotovil, umístil v domě, o němž Hospodin k Dávidovi a k Šalomounovi, jeho synu, řekl: V tomto domě a v Jerúsalémě, jejž jsem ze všech kmenů Isráélových vyvolil, chci navždy položit své jméno,
8aniž budu nadále dopouštět potulování nohy Isráélovy z půdy, již jsem dal jejich otcům, budou-li jen dbát o jednání podle všeho, co jsem jim rozkázal, a o všechen zákon, jejž jim rozkázal můj nevolník Mojžíš.
9A le neuposlechli a Menaššé je přiměl bloudit k činění zla nad národy, jež Hospodin před tváří synů Isráélových vypudil.
10A Hospodin se skrze své nevolníky, proroky, jal promlouvat výrokem:
11Protože se Menaššé, král Júdův, jal činit tyto ošklivosti, zlo nade vše, co činili Emórí ové, kteří byli před ním, a i Júdu svými neřádstvy svedl k hřešení,
12proto takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Hle, já se chystám na Jerúsalém přivést neštěstí, o němž kdokoli bude slyšet, budou znít obě jeho uši;
13a no, natáhnu na Jerúsalém šňůru Šómrónu a olovnici domu Acheávova a vytřu Jerúsalém, jako se vytírá miska - vytře se a překlopí se dnem vzhůru;
14a no, chci zamítnout zbytek svého dědictví a vy dat je v ruku jejich nepřátel, i do stanou se všem svým nepřátelům za kořist a k olupování,
15protože se jali činit, co bylo zlé v mých očích, a setrvali v dráždění mě ode dne, kdy jsem jejich otce vyvedl z Egypta, a ž po tento den.
16A Menaššé také prolil velmi mnoho nevinné krve, až jí naplnil Jerúsalém od jednoho konce k druhému, mimo jeho hřích, jímž Júdu svedl k hřešení, k činění toho, co bylo v očích Hospodinových zlé.
17A ostatní věci Menaššéovy a vše, co učinil, a jeho hřích, jímž zhřešil, - zda ne jsou ony vy psány na knize letopisů králů Júdových?
18I ulehl Menaššé se svými otci a byl pohřben v zahradě svého domu, v zahradě Uzzově, a kralování se místo něho ujal Ámón, jeho syn.
19Při započetí svého kralování byl Ámón ve věku dvaceti a dvou let a kraloval dvě léta v Jerúsalémě; a jméno jeho matky Mešullemeth, dcera Chárúcova z Jotvy.
20A jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, podle toho, co činil Menaššé, jeho otec,
21a chodit vší cestou, jíž chodil jeho otec, a sloužit neřádstvům, jimž sloužil jeho otec, a klanět se jim,
22a opustil Hospodina, Boha svých otců, a nechodil cestou Hospodinovou.
23A služebníci Ámónovi se proti němu spikli a usmrtili krále v jeho domě.
24A lid země pobil všechny, již se proti králi Ámónovi spikli, a v kralování místo něho uvedli, lid země, Jóšijjáhúa, jeho syna.
25A ostatní věci Ámónovy, co učinil, - zda ne jsou ony vy psány na knize letopisů králů Júdových?
26I pohřbil i ho v jeho hrobě v zahradě Uzzově a kralování se místo něho ujal Jóšijjáhú, jeho syn.