1Majíce tedy tyto přísliby, milovaní, očisťme se od každého potřísnění masa i ducha a dovršujme svatost v Boží bázni.
2Vpusťte nás - nikomu jsme neukřivdili, nikoho nezničili, nikoho nevyužili;
3nemluvím k odsouzení, vždyť jsem předtím řekl, že jste v našich srdcích, abychom spolu umřeli a spolu žili.
4Veliká je má otevřenost vůči vám, veliký můj jásot pro vás; jsem naplněn povzbuzením, překypuji radostí při vší naší tísni -
5a věru, když jsme přišli do Makedonie, nenabylo naše maso žádného klidu, neboť jsme byli všemožně tísněni: zevně boje, zevnitř obavy;
6ten však, jenž povzbuzuje ponížené, Bůh, nás povzbudil příchodem Titovým,
7a nejen jeho příchodem, nýbrž i povzbuzením, jímž byl povzbuzen vzhledem k vám, když nám zvěstoval vaši vroucí touhu, vaše lkání, vaši horlivost pro mne, takže jsem se tím více zaradoval.
8Ano, i když jsem vás tím listem zarmoutil, nelituji toho, třebas jsem i litoval, neboť vidím, že vás onen list zarmoutil, třebas jen na čas.
9Nyní se raduji - ne že jste byli zarmouceni, nýbrž že jste byli zarmouceni k pokání, byliť jste zarmouceni v souladu s Bohem, takže vám od nás nebylo v ničem ublíženo -
10zármutek v souladu s Bohem totiž způsobuje pokání k záchraně, jehož netřeba litovat, zármutek světa však způsobuje smrt -
11vždyť hle, jakou ve vás právě to, že jste byli zarmouceni v souladu s Bohem, způsobilo píli, ba i obhajobu, ba i pohoršení, ba i bázeň, ba i vroucí touhu, ba i horlivost, ba i zadostučinění - všemožně jste prokázali, že vy sami jste v té záležitosti čisti.
12I když jsem vám tedy napsal, ne bylo to pro toho, jenž ukřivdil, ani pro toho, jemuž bylo ukřivděno, nýbrž pro to, by se vůči vám před Bohem projevila naše pilná horlivost, jež je pro vás.
13Pro tuto příčinu jsme byli povzbuzeni a tím spíše jsme se při svém povzbuzení ještě hojněji zaradovali z radosti Titovy, protože jeho duch byl ode všech vás občerstven.
14Vždyť byl-li jsem se mu poněkud vámi pochlubil, nebyl jsem zostuzen, nýbrž tak, jako jsme vždy podle pravdy promlouvali k vám, se pravdou ukázala i naše chlouba před Titem;
15a jeho niterné city se vůči vám rozmáhají, když si připomíná poslušnost všech vás, jak jste ho s bázní a chvěním přijali.
16Raduji se, že pokud jde o vás, mohu být veskrze klidný.